Preventivní prohlídky se změní

Reforma preventivních prohlídek s sebou přinese hned několik zásadních změn, přičemž všechny jsou zavedeny za stejným účelem – zvýšením efektivity včasného odhalování nemocí. „Hlavními principy změn preventivních prohlídek jsou jejich větší individualizace, důslednější podpora prevence skrze očkování a screeningy a rozšíření laboratorních vyšetření i anamnézy pacienta. Smysl všech těchto změn je jednoduchý: zachytit onemocnění dříve, než způsobí vážné komplikace,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Od ledna roku 2026 se tak budou pacienti setkávat s mnohem individuálnějším přístupem. Velkou změnu mohou očekávat především senioři, u kterých budou praktičtí lékaři sledovat projevy spojené se stárnutím a kvalitou jejich života. Dočkají se tak vyšetření, která mají za cíl včas zachytit začínající křehkost, odhalit vyšší rizika pádů, kognitivní poruchy či podvýživu. To vše má u starších osob zabránit rozvoji invalidity.

Změn se dočkají i děti, u kterých bude kladen větší důraz na očkování a doplňování potřebných vakcín. Praktičtí lékaři pak u dětí ve věku od 6 do 12 let budou provádět vyšetření zraku, aby mohli co nejdříve identifikovat závažné oční vady. Změna čeká i na jedince, u kterých hrozí rozvinutí rizikového či dědičného onemocnění. Například u jedinců s rizikem srdečně-cévního onemocnění dojde k prvnímu vyšetření EKG už ve 30 letech.

Další novinky

Součástí nového systému bude rozšířený okruh laboratorních testů – běžně se bude provádět například kontrola funkce jater, glykémie, vyšetření ledvin a lipidový profil. U lékařů bude kladen důraz na to, aby své pacienty poznali co nejlépe a měli tak možnost včas zachytit onemocnění a motivovat pacienta k vyšetřením a léčbě. Celá změna směřuje k tomu, aby byla prevence cílenější, komplexnější a efektivnější.

Neznamená to však nutně, že pacient musí spoléhat pouze na to, co mu řekne jeho praktický lékař. Na některá vyšetření by měl člověk chodit pravidelně, a to i bez lékařského doporučení. VZP například nabízí svým klientům harmonogram péče, díky kterému mají nárok hned na několik preventivních prohlídek a screeningů. Plně hrazené je například vyšetření koncentrace tuků v krvi a hladiny cukru, nebo také vyšetření funkce ledvin. Kompletní seznam hrazených vyšetření pak najdete na webových stránkách své pojišťovny.

Co se pak preventivních prohlídek týká, je také důležité zmínit, že byste je rozhodně neměli odkládat, a už vůbec ne je ignorovat. V případě, že vás praktický lékař na prohlídku pozve, je vaší povinností na ní dorazit, případně se z ní omluvit. Opětovné nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce může skončit pokutou až 500 Kč.

Článek Chodíte na preventivní prohlídky? Tohle se teď změní, dejte si na to pozor se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lékař si v Česku může přijít i na statisíce korun

Stejně jako v jiných oborech, i zde se konkrétní výše mzdy odvíjí od celé řady faktorů. Pro vytvoření si alespoň rámcového odhadu mohou posloužit například data portálů s nabídkami práce, které redakce Událostí247 prošla. Třeba podle webu Joblee si lékař průměrně vydělá něco přes 81 tisíc korun. Ještě o čtvrtinu vyšší platy pak čeští doktoři mají dle údajů serveru Platy. Měsíční výdělky podle dat dosahují v průměru asi 105 tisíc korun.

Daniel Procházka

3. února 2025

Tabulka platů státních zaměstnanců 2025. Některé částky vás dost pravděpodobně překvapí

Když se na ohodnocení doktorů podíváme konkrétněji se zaměřením na různé obory, rozdíly jsou ale značné. Třeba praktický lékař v soukromé ordinaci si podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí vydělá necelých 60 tisíc korun. Pakliže by ale pracoval ve veřejné nemocnici nebo ambulanci, vydělat by si mohl skoro 100 tisíc korun. A specialisté si mohou přijít klidně i na více než 120 tisíc korun měsíčně.

Někteří pobírají ještě vyšší platy

Jak redakce Událostí247 zjistila z informací serveru iDnes, výjimkou nejsou ani platy přesahující 300 tisíc korun měsíčně. Průměrná mzda v Česku přitom na konci loňského roku činila jen něco přes 49 tisíc korun, jak jsme ověřili z informací Českého statistického úřadu. Někteří lékaři tak reálně pobírají klidně i šestinásobek této částky.

Daniel Procházka

31. března 2025

Kolik peněz bere váš praktický lékař? Známe podrobnosti, z těchto částek vám půjde hlava kolem

Ačkoli mnohým se možná tyto sumy peněz mohou zdát příliš vysoké, podle redakce Uádlostí247 mají své opodstatnění. Práce lékařů je velmi náročná, stejně tak jako celé studium na lékařské fakultě, které je nezbytné pro to, aby se člověk doktorem vůbec stal. Kromě toho se pak jedná o profesi, která je pro společnost extrémně důležitá a je klíčové, abychom v Česku kvalitní lékaře měli. A to se podle nás bez dobrého finančního ohodnocení neobejde.

Článek Na kolik peněz si přijde váš praktický lékař? Částka vás naprosto ohromí. Podobný plat má málokdo v Česku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Preventivní prohlídky se mění od základu

O tom, že by se měly preventivní prohlídky změnit, se mluví už dlouhá léta a naposledy na toto téma upozornil web Medical Tribune. Ten následně také informoval o tom, že má ministr zdravotnictví Vlastimil Válek momentálně na stole změnu vyhlášky o preventivních prohlídkách. Právě tato změna by měla zařídit včasný záchyt a management civilizačních onemocnění v dřívějším věku. A nejen to – také individualizovanější přístup.

„Víme, že některá onemocnění zachytáváme zbytečně pozdě. Tím pádem pacientovi nenabídneme péči, kterou by měl dostat. Naším cílem je tedy vylepšit obsah vyšetření, nikoli měnit frekvenci,“ prozradil Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Co vše se tedy bude měnit?

Daniel Procházka

8. ledna 2025

Stát si připravil pro řidiče nová pravidla. Povinné zdravotní prohlídky budou posunuty, změny se dotknou i některých průkazů

Jak uvádí zpravodajský server Novinky, v budoucnu se můžeme těšit hned na několik zásadních novinek. Rozšíří se četnost laboratorních vyšetření, cholesterol se bude měřit častěji a také se bude nabírat i krevní obraz, což se doposud nedělalo. Vyšetření by v budoucnu měla být mnohem přesnější a proto také účinnější. Jakékoliv závažnější onemocnění pak bude odhaleno mnohem rychleji a nemocnému jedinci tak bude moci být o dost dříve nasazena léčba.

Jak to bude probíhat

Už od ledna roku 2026 se dočkají pacienti nového přístupu. Po dokončení každé prohlídky lékař zhodnotí výsledky a vytvoří pacientovi dvouletý plán, který bude obsahovat konkrétní doporučení jak v léčbě, tak ve změně životního stylu. Například stanoví cílovou hodnotu cholesterolu a vysvětlí, jak jí pacient může dosáhnout – změnou jídelníčku, pohybem nebo medikací.

Redakce Události247

7. dubna 2023

Česká studie zjistila, jak se lidem zhorší kvalita života, pokud nechodí k praktickému lékaři

Systém prohlídek se rozšíří nejen o více vyšetření, ale i o jejich dřívější zahájení. Například kontrola hladiny cholesterolu, která se doposud prováděla v 18 a pak až ve 30 letech, bude nově zařazena už pro pětadvacetileté. Do prohlídek se zařadí i vyšetření dosud opomíjeného lipoproteinu (a), jehož zvýšené hodnoty souvisejí s rizikem srdečního infarktu a cévních onemocnění. Součástí kontrol bude nově i mapování účasti pacienta na dalších preventivních prohlídkách – například zubních, gynekologických nebo v rámci screeningových programů na rakovinu.

Článek Preventivní prohlídky u lékaře se změní od základu. Už od roku 2026 si budeme muset zvykat na významné novinky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdy po vás může chtít pojišťovna peníze?

Možná to ani nevíte, ale za to, že nechodíte na preventivní prohlídky, můžete dostat pokutu. O nutnosti docházet na pravidelné zdravotní prohlídky totiž hovoří zákon o veřejném zdravotním pojištění, připomíná web Blesk. Stane se to v případě, že takovou prohlídku ignorujete opakovaně. Pokuta se pak může vyšplhat až do výše 500 korun. Neukládá ji ovšem lékař, ale vaše zdravotní pojišťovna.

Daniel Procházka

20. února 2022

Zdravotníkům v soukromém sektoru hrozí finanční problémy. Vláda podle doktora Jojka šetří na zdraví občanů

Preventivní prohlídka je pro každého velmi důležitá. Může totiž odhalit nějaký zdravotní problém či nemoc už v zárodku a to znamená, že následná léčba může být účinná. Včasná diagnóza vám může dokonce zachránit i život v případě závažných onkologických nemocí. Výhodu máte v případě, že pracujete ve firmě, která preventivní prohlídky pravidelně vyžaduje. V takovém případě nemusíte na nic myslet a váš zaměstnavatel se o to postará za vás.

Lékař na takovou pokutu nemá právo

Pokutu byste ovšem mohli dostat i v případě, že se nedostavíte na schůzku, kterou jste si domluvili u svého praktického lékaře třeba z důvodu bolesti v krku, či jiné akutní potřeby. Kdyby se vám třeba udělalo lépe a řekli byste si, že na domluvenou prohlídku nepřijdete, aniž byste se třeba předem domluvili, i to by vám mohlo přinést pokutu. Tentokrát však ne od pojišťovny, ale rovnou od vašeho doktora. Některé ordinace totiž takové pokuty začaly od pacientů vybírat.

Lucie Cochlarová

21. února 2022

Lékaři se zlobí kvůli škrtům, vláda totiž pro letošní rok zmrazí platby za státní pojištěnce. Přijdou tak až o 14 miliard korun

Není to ovšem zákonné. Jakékoliv poplatky, pokuty nebo úhrady za zdravotní služby totiž určuje pouze zákon a v žádném případě je nemůže poskytovatel zdravotních služeb jednostranně stanovit sám. Pokud tak učiní a pacient mu zaplatit odmítne, nic se tím nenadělá. Platilo by to pouze v případě, že by k něčemu takovému pacient předtím podepsal souhlas, jak vysvětluje advokát Jan Mach v listopadovém čísle časopisu České lékařské komory Tempus Medicorum.

Článek Kdo nedorazí včas k lékaři, zaplatí mastnou pokutu. Doktoři je začali ve velkém vymáhat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pozdní léčení bývá násobně dražší

Společnosti by se přitom vyplatilo, kdyby na prohlídky chodilo více lidí. Uvádí to studie Pavla Hroboně z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Návratnost investic do preventivních programů činí po 20 letech asi 1,7násobek jejich vynaloženého objemu. Uspoří se především za zdravotní péči. „Už dvakrát mi psali z pojišťovny, ať jdu na vyšetření děložního čípku a prsu. Ještě jsem nebyla, pořád to odkládám,“ řekla Událostem247 třicetiletá architektka z Brna Jana Vaková.

„Měla jsem staršího praktického doktora, ten po nás nic nechtěl. Teď odešel do důchodu a praxi po něm přebrala mladá lékařka. Ta je na ty preventivky jako ďas,“ srovnává rozdílné zkušenosti osmačtyřicetiletá Jarmila Kopecká z Opavy. „Pozorně sleduji billboardovou kampaň, která teď vystartovala,“ komentuje téma pro Události247 lékařka Andrea Šulcová. „Míním tu, kde vždycky srovnají ceny preventivního vyšetření a náročné léčby. Myslím, že cílí naprosto správně.“

Covid disciplínu pacientů ještě zhoršil

„Například kolorektální vyšetření tlustého střeva vyjde na 1000 korun. Operace a vývod z tlustého střeva pak na půl milionu. Názorně ta kampaň ukazuje ten razantní rozdíl v nákladnosti preventivních výkonů s nejnáročnějšími operacemi„, říká Šulcová. Kampaň zní: ,,Kdyby ses nechal včas vyšetřit, bylo by to o tolik levnější, než léčba infarktu myokardu.“

„Jasně pozoruji, že lidi chodí snad ještě laxněji od doby, co byly ty covidové výpadky,“ dodává lékařka pro Události247. „Tím, jak jsme museli odkládat plánované operace se lidi naučili odkládat i to ostatní.“ Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že by mohlo podpořit zdravý životní styl pomocí daní, uvádí dále ČT24. Vyšší sazba by mohla platit třeba pro slazené nápoje nebo nezdravé potraviny, aby lidé v obchodech častěji než po nich sahali po zelenině a ovoci.

Článek Česká studie zjistila, jak se lidem zhorší kvalita života, pokud nechodí k praktickému lékaři se nejdříve objevil na Události247.cz.

„Přeočkovat alespoň každých 10 let,“ radí lékaři

Odborníci v článku TN dále zdůrazňují důležitost očkování matek během těhotenství. Doporučuje se od 27. týdne. Jen zhruba jedno procento rodiček je v porodnicích na černý kašel očkovaných, uvádí TN. Paní Lucie Kocurová z Kunčic pod Ondřejníkem se černým kašlem také nakazila. ,,Já jsem černý kašel prodělala před dvěma lety, vůbec netuším kde jsem k němu přišla. Ale ty záchvaty kašle byly dost silné, pomohla až cílená antibiotika,“ řekla Kocurová Událostem247.

Andrea Černá pracuje 25 let jako rentgenová laborantka a z praxe dobře zná nebezpečí, které představují zatvrzelí odpůrci očkování. A to pro celou populaci, jak Událostem247 zdůraznila. „Nejprve se po revoluci úplně rozpadl fungující registr očkování proti TBC. A pak covid spustil lavinu dezinformačních kampaní. ,Antivakcerstvím’ jsou postiženi i velmi inteligentní lidé, i některé mé kamarádky. Ve výsledku jde dolů celá kolektivní imunita.“

Jako za covidu: Snadný omyl při stanovení diagnózy

„Podle aktuálních dat opravdu očekáváme, že taková vlna přijde,“ potvrzuje pro Události247 eventuální epidemii černého kašle Jan Boženský, který je primářem dětského oddělení Nemocnice AGEL v Ostravě-Vítkovicích. „Poslední byla v roce 2019. Když přičteme 4 roky, jsme právě uprostřed intervalu pravděpodobného výskytu: 2 – 5 let.“ Řada případů černého kašle byla podle něj v poslední době chybně diagnostikována jako opakovaný kašel.

„To znamená, že černý kašel byl i léčen ,pod obrazem’ úplně jiné nemoci. Lékaři na něj nasazovali antibiotika. Odběry se na to prozatím příliš nedělaly,“ dodává Boženský Událostem247. Primář připomíná podobně snadnou záměnu příznaků, jaká lékařům komplikovala rozhodování právě v nedávno odeznělé době covidové. „Totéž platí pro chřipku. Ze startu onemocnění prostě těžko rozeznáte, zda se jedná o respirační infekt běžný, covidový, chřipkový, nebo právě pertussi,“ zakončuje Boženský.

Článek V Česku příbývá případů černého kašle. Především rodiče dětí musí být obezřetní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ani ten, kdo je očkován proti covidu, by neměl podceňovat prevenci proti chřipce

„Situace se nehodnotí snadno. V současnosti se uplatňuje hned několik původců respiračních onemocnění, kteří současně vedle sebe cirkulují v populaci,“ cituje web doktora Jana Kynčla. „Nová čísla budeme mít zase příští pondělí. O vyhlášení chřipkové epidemie by musela rozhodnout hlavní hygienička. Ale v tomto směru se zatím nic nemění, měli bychom informaci z ministerstva,“ řekla Událostem247 mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

Praktická lékařka Jana Řeháková Událostem247 vyložila, že v tomto období každoročně očekává zákaz návštěv na lůžkových odděleních. Podle toho neomylně pozná začátek chřipkové epidemie. „Je to rok co rok jako přes kopírák. I to, co stále lidem opakujeme: Především rizikové skupiny by se bez váhání měly nechat naočkovat! Seniorům, zdravotníkům, ale i řadě dalších ohrožených pacientů to hradí pojišťovny. Ostatně, stojí to pár stovek.“

Chřipka není rýmička

„Zezačátku jsem myslela, že je to běžná bronchitida, nachlazení. Takovou jsem už od dětství zažila mockrát,“ svěřila se Událostem247 IT pracovnice Andrea Kopecká. Ale brzy se cítila hůř. „Vyletěla mi horečka. Nemohla jsem sebrat rovnováhu. Věděla jsem, že ze schodů bych nesešla. Jak jsem se léčila horkým čajem a byla zesláblá, polila jsem se a opařila. Tak jsem si navíc ještě musela léčit popáleniny. No, myslela jsem, že umřu.“

Doktorka Řeháková Událostem247 vysvětlila, že vakcína proti chřipce se připravuje každý rok nová. Výzkumníci se snaží odhadnout, jaký kmen nás nejspíše napadne. Sama se po sérii proticovidových vakcín nechala naočkovat i proti chřipce. Doporučil jí to její plicní lékař. „Nezapomínejme, že chřipka není běžné nachlazení. Po první světové válce vymřela na tzv. ,španělskou chřipku’ šestina obyvatel planety,“ uzavírá lékařka pro Události247.

Článek Lékaři varují před další chřipkovou epidemií, která bude válcovat Česko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na tepelné nepohodlí si budeme muset zvyknout

Kameraman a střihač Roman Krása Událostem247 popsal své mnohaleté zkušenosti z pracoviště. Podle něj v objektu, ve kterém sídlí televize, nebývá zmiňovaných 18 °C ani v horkých letních dnech. „Asi teď něco vynáším na majitele a zároveň šéfa, ale on takhle šetřil už dávno před krizí.“ Leo Duda zařídil před sedmi lety chod rodinného domu výhradně na plyn. Investice byla natolik vysoká, že ani přes zdražující plyn nehodlá na nastaveném systému nic měnit, řekl Událostem247.

Bývalý manažer telekomunikační společnosti Duda Událostem247 vylíčil své úsporné plány: „Nikdy jsem nebyl příznivcem ,studeného odchovu’, ale nedá se nic dělat, doba je taková, že bez kompromisů to nejde.“ Odhodlal se přenastavit průměrnou teplotu v celém rodinném domě z 22 stupňů na 19. „Možná zkusím ještě chvilku nechávat dvacet, ale prozatím mi dobíhá fixní tarif, jaké platby budou dál, nevím. Mám sice slušný důchod, ale šetřit budeme muset,“ dodává pro Události247.

Přikloňme se k názoru zdravotníků, říká ekonom

Dvaapadesátiletá Renata Svobodová se během pracovní doby pohybuje převážně v kancelářských prostorech. Na výhody postupného otužování přišla s několika kolegy o pár let dříve, než se vůbec začala řešit plošná regulace na vládní úrovni. „Když jsme jako děcka promrzli, nikdo neřešil, jestli nás snad neofouklo. I když jsem teplomil, bez otužování to nejde. S kolegy v práci jsme si zvykli chodit převážnou část roku bez ponožek. Opravdu to pomáhá,“ říká úřednice pro Události247.

Podle ekonoma by měl být pohled národohospodáře shodný s přístupem občana. „Nejsměrodatnější je, co si o tom myslí lékaři. Pokud vím, ti tvrdí, že lidské tělo by při osmnácti stupních žádný problém mít nemělo. My Češi jsme dlouhodobě zvyklí na vyšší teploty, ale to, jak se zdá, nemá ze zdravotnického pohledu opodstatnění. Takže proti vládnímu návrhu nemám co namítnout,“ říká pro Události247 ekonom Vít Hradil.

Článek Krize teprve začíná: Češi budou moct topit maximálně na 18 stupňů. Válek to podpořil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Počty nahlížení se zvyšují

V průběhu let pak vznikl z iniciativy lékárníků a studentů farmaceutických fakult dobrovolnický web, který pacientům nabízel rady ohledně užívání léků. Celou situaci ale výrazně ulehčil až elektronický lékový záznam, který navazoval na eRecept. Díky tomu lékárníci už v momentě výdeje léků mají přístup do databáze, ve které mají k dispozici informace, jaké léky pacient užívá. Každý má sice právo přístup do lékového záznamu zakázat, ale podle Krajčové se to stává ojediněle.

Jak píše server Deník, potvrzují to také data Státního úřadu pro kontrolu léčiv, podle kterého nesouhlas lékárníkům k nahlížení do záznamů dalo necelých devět tisíc lidí. Lékařům pak přístup nepovolilo necelých sedm a půl tisíce lidí. Naopak lékový záznam se těší velké oblibě. Od spuštění v roce 2019 se postupně zvyšuje počet nahlížení. „V lednu 2021 bylo evidováno přes 160 tisíc nahlížení, v červnu letošního roku už přes 750 tisíc,“ řekl pro web Deník mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Služby klinického farmaceuta

Podle něj tak resort předpokládá, že tento fakt přispěl k omezení kontraindikací, i když k tomu nebyla vyhodnocena žádná data. Nejčastěji podle Krajčové dochází k problémům na pohotovostech. „Tam pacienty neznají a ne vždy, když tam mají hodně lidí, se do lékového záznamu podívají,“ uvedla pro web Deník. Naopak praktičtí lékaři lékový záznam využívají. Dobrou zprávou pro pacienty je také zavedení nového zdravotního výkonu, kdy medikaci může posoudit klinický farmaceut na specializovaném pracovišti.

Výkon je od letošního ledna hrazen z veřejného pojištění. Požádat si o něj ale nemůže pacient sám, musí mít indikaci ošetřujícího lékaře. Novinka má za cíl, aby pacient užíval nejúčinnější léky, které se vzájemně nevylučují. Snaha je také o to, aby docházelo k co nejmenším vedlejším účinkům, jak píše server Vitalia. Na rozdíl od lékaře nesmí klinický farmaceut léky předepisovat. Služby odborníků využívají především nemocnice.

Článek Překombinování léků může být velmi nebezpečné. Problémům předchází využívání lékového záznamu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pojišťovny musí sáhnout na rezervy

Fialova vláda chce ale od března částku vrátit na loňskou hodnotu. Lékaře takový krok rozčílil. „Poté, co zdravotnictví dva roky drželo nad vodou ekonomiku a za cenu obrovského nasazení dokázalo zachránit desítky tisíc životů, se vláda v resortu rozhodla šetřit nejvíc,“ reaguje šéf České lékařské komory Milan Kubek. Myslí si, že problém by mohl nastat v platbě za některé neakutní úkony, například u výměn kloubů. 

Zdravotní pojišťovny tento rok musí sáhnout do svých rezerv, aby výpadek peněz, které měly od státu slíbeny, pokryly. Podle schválených pojistných plánů měly hospodařit se schodkem 9,5 miliardy korun. Rozhodnutím nové vlády ale zcela neplánovaně přijdou o dalších 14 miliard. Ministerstvo zdravotnictví je ale přesvědčeno, že k omezování péče letos nedojde. Příští rok by ale už problém nastat mohl.

Experti se shodují, že snížení plateb je velkou chybou

Jak píše Zdravotnický deník, ambulantním specialistům se navíc od druhé poloviny roku 2021 změnilo spektrum pacientů. Přibývá totiž lidí s chronickými postcovidovými potížemi. Mnozí navíc odkládali návštěvu lékaře kvůli strachu z pandemie. „Zdražování režijních položek a změna spektra pacientů bude zcela jistě pokračovat v roce 2023, a to i tehdy, pokud pandemie skončí. Neskončí-li, bude situace spíše gradovat,“ píší specialisté v otevřeném dopise.

Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, se změnou nesouhlasí. „Rozhodně to není správný krok. Chápu, že se vláda snaží šetřit, ale myslím si, že si vybrala opravdu špatnou oblast. Je potřeba říct, že my máme platby za pojištěnce nestátní, tedy za lidi, kteří jsou buď zaměstnanci, nebo podnikatelé, kteří za sebe odvádí zdravotní pojištění. V Česku je bohužel většina lidí státními pojištěnci, to znamená, že za ně platí pojištění stát. A ta platba za státního pojištěnce je výrazně nižší, než kolik odvádějí ti ostatní.“

Současný záměr nové vlády Šonka vnímá jako negativní krok. „V situaci, kdy musíme po covidu dohánět zanedbanou péči, tak díky snížené platbě za státního pojištěnce hrozí, že na to nebudou prostředky. V tomto to vnímám jako negativní věc, nerozumnou taktiku,“ dodává pro Události247.

Článek Lékaři se zlobí kvůli škrtům, vláda totiž pro letošní rok zmrazí platby za státní pojištěnce. Přijdou tak až o 14 miliard korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak praktičtí lékaři zvládají nápor nakažených variantou omikron?

Zvládají, ale se zaťatými zuby. Pracujeme často až na hranici našich možností, často i z domova. V ordinaci denně vidím minimálně 20 pacientů fyzicky, v nejvytíženější dny až 50. Další, zhruba stejný počet konzultací je distančních. Prevence a odložitelné dispenzární kontroly často musíme přesouvat.

Někteří lidé občas tvrdí, že praktici léčí „po telefonu“ a že nechtějí, aby za nimi pacienti fyzicky chodili. Může se toto v některých případech opravdu stávat?

Individuální selhání nelze vyloučit, stejně jako je tomu i v jiných oborech. Troufám si říct, že drtivá většina praktických lékařů pracuje na dvou a více frontách, jak už jsem říkala. Již od listopadu 2020 máme k dispozici doporučené postupy, jak naší odborné společnosti, tak i společností úzce s námi spolupracujícími, které jasně definují, které pacienty a kdy je nutné vyšetřit fyzicky.

Předpokládám, že lékaři neberou ohledy na to, zda je pacient očkovaný nebo ne?

Jistě ne v přístupu k pacientovi, tedy v otázce, zda vyšetřit v ordinaci, či ne. Obecně, respektujeme lékařskou etiku a vyšetřujeme i léčíme všechny bez rozdílu.

Pacienti vám určitě také telefonují, píší maily. Stíháte jim odpovídat, je to vůbec ve vašich silách?

Snažím se stíhat, je to velmi náročné. Nezbytné je třídit e-maily na ty, kde je třeba odpovědět rychle, eventuálně volat pacientovi a ty, které lze vyřešit s určitým odkladem. Pomáhají i další elektronické aplikace.

Je jasno například ve vydávání neschopenek? Kdo má chodit do práce, kdo ne…

Formálně existují určitá pravidla, o vystavení z důvodu nemoci vždy rozhoduje lékař. Nicméně covid-19 je jiný v tom, že vystavujeme neschopenky i lidem bez příznaků onemocnění, kteří mají pozitivní PCR test. V době vzestupu počtu nakažených je taková administrativní zátěž opravdu těžko zvladatelná. Problémem potom může být, dovolat se těm, kteří jsou opravdu nemocní a potřebují konzultovat svůj zdravotní stav.

Komunikuje s vámi Ministerstvo zdravotnictví?

Za sebe a dosavadní práci jako konzultanta našich odb. Společností (SPL a SVL) mohu říci, že ano, i když je to někdy náročné. Zejména realizovat navrhovaná řešení tak, aby vyhovovala všem zúčastněný stranám. Je třeba dělat mnoho kompromisů a ty potom vysvětlovat.

Když jsme u komunikace, byla lepší s panem Vojtěchem, resp. za vlád hnutí ANO a ČSSD, nebo je to lepší nyní?

Myslím, že v průběhu pandemie se komunikace celkově zlepšovala, netroufám si takto globálně hodnotit. Jistě je i nadále mnoho co vylepšovat.

Máte možnost probírat jednotlivé případy s hygienickými stanicemi?

Za sebe a svou ordinaci mohu říci, že mám. Ale je to spíše díky nadstandardním vztahům. Z komunikace s kolegy vím, že to tak v mnoha okresech nefunguje.

Článek Boj s omikronem pokračuje. „Jedeme na hranici možností,“ říká praktická doktorka Bezdíčková se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdy je ideální pro ženu otěhotnět?

Studie ukazují, že ženy jsou nejplodnější jsou kolem 25. roku života. Od té doby začíná plodnost klesat. Ideální proto je, aby ženy otěhotněly do 30. roku věku. V asistované reprodukci je léčba označena jako úspěšná, jestliže se na jejím konci narodí zdravé dítě.

Dá se úspěšnost léčby vyjádřit v procentech?

U žen do 35 let se úspěšnost léčby s vlastními vajíčky pohybuje mezi 30 a 35 %, po 35. roce klesá k 15–20 %, a pacientky starší 40 let mají pouze méně než 10% šanci na otěhotnění. Příklady známých osobností, které se staly matkami v 45 letech, jsou bohužel velmi zavádějící. Tyto celebrity využívají v drtivé většině darovaná vajíčka, případně náhradní mateřství.

Myslíte, že nás čeká pandemie neplodnosti?

Největším problémem, se kterým se při léčbě neplodnosti potýkáme, je zvyšující se věk párů. Odkládání rodičovství vnímám jako největší hrozbu. Bereme-li to takto, v jistém smyslu se o pandemii dá mluvit. Ale jinak se pandemie neplodnosti bát nemusíme.

Což je dobrá zpráva. Čím to je?

Spermie, které jsou uloženy ve varlatech, se neustále množí. Negativním vlivům jsou vystaveny po dobu svého vývoje, což je přibližně deset týdnů, poté se objeví v ejakulátu, případně umírají. Přibližně za polovinu problémů se spermiemi může špatný životní styl.

Takže jeho úpravou mohou muži ovlivnit kvalitu svých spermií?

Jendoznačně. Například když přestanou kouřit. Se závažnými poruchami, které jsou dány geneticky, se setkáváme přibližně jen u 5 % pacientů.

Kdy přijmout, že se dítě přirozeně počít nedaří a vyhledat odbornou pomoc? 

Záleží opět na věku. Partnerům, kteří jsou mladší 30 let, bych doporučil návštěvu specialistů asi po ročním neúspěšném snažení. U starších žen pak i dříve, jelikož čas hraje v léčbě neplodnosti důležitou roli, šance na otěhotnění s každým rokem navíc klesá. 

Jak zvolit vhodnou kliniku?

Důležité je, aby se pár na klinice cítil dobře a měl ve svého lékaře důvěru. Po prvních neúspěších by ale měli pacienti zvážit návštěvu dalších pracovišť. Každá klinika totiž pracuje odlišně a má k dispozici jiné vybavení. Stále častěji k nám chodí pacientky, které za sebou mají tři nebo dokonce čtyři neúspěšné cykly IVF na jiné klinice. Většinou jsou vyčerpány jak fyzicky, tak psychicky i finančně. My využíváme nejmodernější testovací a léčebné metody. Klientům nabízíme léčbu stejně kvalitní jako v zahraničí.

Jak metody například využíváte?

Provádíme například genetické testování embryí, které pomůže odhalit, proč nebyly předchozí léčebné pokusy úspěšné.

S jak dlouhou léčbou by tedy měly páry počítat?

Délka se samozřejmě u každého různí. Jestliže se ale pacientům nedaří přirozeně otěhotnět dva roky, upozorňuji je, aby raději počítali s několikaměsíční léčbou. Páry si také musí určit, v čem jsou ochotné při cestě za vytouženým dítětem udělat kompromis, a kde leží hranice, kterou již přesáhnout nechtějí. Především to platí u přijetí vajíček nebo spermií od dárců.

Lze se na proces umělého oplodnění nějak připravit?

Ano, v čím lepší kondici oba partneři před zahájením léčby jsou, tím lépe. Vajíčko zraje přibližně 60 dní a spermie 70 dní, vhodné je proto začít se změnou životního stylu alespoň tři měsíce předem. Ženy mohou užívat koenzym Q10 a vitamin D, kterého mívají zejména v zimním období nedostatek.

A co naopak omezit?

Cukr. Jeho vysoká hladina v krvi totiž nepříznivě ovlivňuje hormony potřebné k početí dítěte. Znovu ale připomínám, že největší roli v léčbě neplodnosti hraje věk pacientek. 

Článek Lékař Vrublovský: Pandemii neplodnosti nečekám. Největší roli v léčbě hraje ovšem věk pacientek se nejdříve objevil na Události247.cz.

Choroby srdce a cév způsobují v České republice více než 40 % úmrtí. Čím si to vysvětlujete?

Zejména nezdravým životním stylem. Zároveň musím upozornit na zanedbanou prevenci v době pandemie. Ta se teprve projeví v následujících letech a bude to bohužel hodně tvrdé.

Dá se říct, kolik procent pacientů ruší preventivní kontroly?

Nyní, tedy v době největšího náporu pandemie, jde až o padesát procent pacientů. Akutní snížení ale není největší problém. Lidé se totiž budou k prevenci velmi obtížně vracet, což bude mít, jak už jsem podotknul, negativní dopad do budoucna. Podcenění prevence je přitom náš největší nepřítel.

Jednou z nejčastějších příčin kardiovaskulárních onemocnění je vysoký cholesterol. Je právě rostoucí hladina krevních tuků důsledkem pandemického životního stylu?

Bezpochyby. Česko celkově ztloustlo, zvýšila se spotřeba alkoholu a lidé se méně hýbou. To je něco, co budeme napravovat celou řadu let. I kvůli tomu, že hranice optimální hladiny cholesterolu v krvi se podle nejnovějších poznatků neustále snižuje, se více než 50 % české populace nyní pohybuje v nezdravém pásmu.

Jde o stále mladší pacienty?

Bohužel ano. Už není žádnou výjimkou, že lékaři předepisují léky na snížení cholesterolu třicátníkům.

Podle dostupných dat to ale vypadá, že za posledních pětatřicet let úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v Česku klesla o 45 procent…

To je sice pravda, ale je to pouze jedna strana mince. Je třeba mít na paměti, že průměrný věk výskytu infarktů u mužů je 65 let. Takže pacient sice přežije, ale dalších dvacet let je odkázán na lékařskou péči. Nemluvě o tom, že k více než 15 % infarktů dochází už po padesátce. Užívat si závěr života pak samozřejmě není možné.

Co je největší příčinou, proč se děje to, co jste právě popsal?

O nezdravém životním stylu a zanedbávání prevence jsem mluvil. Když to vezmu konkrétně, tak pijeme příliš mnoho alkoholu, moc solíme, velká část lidí stále kouří. Pak se není čemu divit, že jsou problémy s vysokým lakem i hladinou cholesterolu a obezitou.

Kdy si lidé na problémy začnou zadělávat?

Už kolem čtyřicítky. Minimální prevence by měla spočívat alespoň v tom, že se lidé budou hýbat, nebudou kouřit a tloustnout.

Článek Problémy se srdcem mají stále mladší lidé. Podle kardiologa je to kvůli zanedbané prevenci během pandemie se nejdříve objevil na Události247.cz.

Když se řekne elektrošok, mnoha lidem se může vybavit řada nepříjemných věcí, možná i mučení. Jak jim tyto dojmy vyvrátit?

Elektrokonvulzivní léčba (ECT), tzv. „elektrošoky“, patří k nejkontroverznější psychiatrické léčbě, a to i díky některým filmům. V indikovaných případech je to přitom velmi dobrý způsob léčby. Provádí se ve speciální prostorné místnosti s rozvodem kyslíku. Je třeba speciální lůžko, ECT přístroj s monitorováním EEG a EKG, a dále vše potřebné pro anesteziologa. Provádět ji může pouze proškolený personál. Musí to být psychiatr, psychiatrická sestra, anesteziolog a anesteziologická sestra.

Je tato léčba účinná?

Ano. Elektrokonvulzivní léčba patří také mezi nejefektivnější léčebné metody v psychiatrii. Její účinek nastupuje rychle, zkracuje délku hospitalizace, snižuje sebevražednost, má výborný terapeutický efekt, a je účinnější než antidepresiva.

Pro koho jsou tedy elektrošoky určeny?

Tato léčba je indikována především u těžkých depresí, u depresí, které nereagují na léčbu antidepresivy. Používá se i u některých typů schizofrenie a u maligního neuroleptického syndromu. Původně byla představa, že takto bude léčena schizofrenie, nyní víme, že hlavní indikací je depresivní porucha.

Co třeba těhotné ženy?

Léčbu mohou podstoupit těhotné ženy, děti i starší lidé. Konkrétně u těžce depresivní těhotné ženy je elektrokonvulzivní léčba často šetrnější, než užívání vyšších dávek psychofarmak.

Jde o novinku, nebo se tato metoda v medicíně běžně používá už dlouho?

Poprvé byla ECT aplikována v roce 1938 v Itálii s dobrým efektem, v dále se ovšem začala používat nadměrně, navíc ve špatných indikacích (například u poruch osobnosti), což vedlo ke kritickým ohlasům, a také k omezení léčby. Renesance nastala v 80. letech. K této léčebné metodě se vracíme proto, že někteří pacienti na léky dostatečně nereagují, nebo mají po psychofarmacích nežádoucí účinky. Navíc byla prokázána vysoká účinnost a bezpečnost elektrokonvulzivní terapie.

Mimochodem, první český šokovací přístroj byl vyroben ve městě, ve kterém se zrovna nacházíme, tedy v Pardubicích, je to tak?

Ano, bylo to už v roce 1942. V současné době jsou na trhu nové generace přístrojů, které umožňují použitím techniky velmi krátkých pulsů minimalizovat množství použité energie. Jsou tak ještě více bezpečné a mají minimum nežádoucích účinků. Takový moderní přístroj máme i na našem psychiatrickém oddělení.

Mohl byste měl popsat, jak taková léčba vypadá, co si představit? Může ji provádět jakýkoli lékař, nebo musí mít specializovaný obor?

Léčbu nemůže provádět jakýkoliv lékař. Vykonává ji psychiatr ve spolupráci s anesteziologem. V průběhu ECT je elektrickou stimulací mozku vyvolán kratší epileptický záchvat. Tato léčebná metoda funguje rychle a má 80–90% účinnost. ECT probíhá v krátkodobé celkové anestezii a v myorelaxaci 3x týdně, celkem bývá okolo 10 aplikací. K podstatnému zlepšení psychického stavu dochází už po třech aplikacích.

Je možné ve zkratce říci, že jeden elektrošok je pro mnohé pacienty lepší, než hrsti prášků?

Ano, ovšem pouze v indikovaných případech, kdy se používá ECT jako léčba první volby. Kromě již dříve uvedeného jsou to i stavy, kdy je třeba dosáhnout rychlého zlepšení (odmítání jídla a pití, hrozba metabolického rozvratu, jinak nezvládnutelná agresivita, extrémní riziko sebevražedného jednání). Jinak je ECT spíše terapií druhé volby při farmakorezistenci. Používá se také při značných nežádoucích účincích souvisejících s léčbou psychofarmaky.

Existují nějaké nežádoucí účinky elektrošoků?

Nežádoucí účinky jsou v podstatě jen dva, a to mírné bolesti hlavy a mírné poruchy novopaměti. Oboje je přitom nezávažné a krátkodobé. Léčbu lze aplikovat i ambulantním pacientům bez nutnosti hospitalizace. Po ukončení ECT pacienti fungují bez jakéhokoli omezení. Možnost řízení automobilu je závislá především na jejich psychickém stavu a na dávce psychofarmak, která užívají.

Článek Elektrošoky jako léčba deprese. Psychiatr Kolomazník: Jeden elektrošok je lepší než hrst prášků, a to i pro depresivní těhotné ženy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pane doktore, můžeme v rámci hubnutí a udržování postavy rezignovat na cvičení? Není lepší se spolehnout na liposukci?

Efekt liposukce je trvalý za předpokladu udržování přibližně stejné tělesné váhy, protože tukové buňky se v dospělosti nemnoží. Mohou se ale zvětšovat, nafukovat. To znamená, že když klient po operaci nedodržuje určitý režim a výrazněji přibere, nabere objem i v odsáté oblasti. I když ne tolik, jako by tomu bylo před liposukcí.

Proč nejít do invazivního zákroku?

Liposukce patří mezi nejčastější plasticko-chirurgické operace. Ale máte pravdu, za poslední roky se ale počet zákroků zmenšil. Souvisí to částečně s tím, že řada pacientů volí méně invazivní zákroky, které ale nebývají tak účinné.

Vybrat operatéra už dnes asi není problém, řada žen zveřejňuje své zkušenosti. Jaké jsou její druhy? Máme na výběr?

Výběr je široký. Například u nás na klinice provádíme většinu typů liposukcí. Od klasické, vibrační, tumescentní, až po nejčastěji používanou moderní ultrazvukovou liposukci. To znamená, že liposukce je asistovaná ultrazvukem, který pomáhá rozrušit odsávaný tuk, a tím snižuje riziko nerovností. Navíc je šetrnější k okolním tkáním. Volnější kůže má tak větší tendenci k smrštění a zpevnění.

Co když se bojím anestezie?

Obvykle se liposukce provádí v celkové anestezii, to je pravda. Ale při menším rozsahu odsávané plochy můžeme výkon provést i v místním znecitlivění. Zákrok provádíme i v tzv. analgosedaci.

Soustředí se liposukce jen na oblast břicha?

Zdaleka ne. Velice populární a efektivní je třeba liposukce podbradku. Provádíme ji samostatně, anebo společně s operací obličeje. Dále se provádí liposukce paží, břicha, boků a poměrně výjimečně zad. U mužů se provádí u pseudogynekomastie liposukce prsů. Časté jsou liposukce zevních i vnitřních stehen, a také vnitřních kolen.

Mnohdy se tuk hromadí na místech, odkud se těžko shazuje. Mohou za to genetické predispozice, ale i životní styl. Můžete tuk odsát a využít ho jinde?

Určitě. Tuk je možné zpracovat a jeho nejkvalitnější část se dá použít na doplnění určitých partií. Můžeme jím například zvětšit prsa, doplnit objem stárnoucího obličeje, vyplnit různé nerovnosti i deformity těla. Vždy zde ale hrozí riziko, že se transplantovaný tuk z velké části vstřebá.

Článek Lékař Kment: Prsa dokážeme zvětšit i tukem z jiné částí těla. Liposukce však dle něj nenahradí cvičení se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co si praktici od používání ultrazvuku slibují?

Hlavně zrychlení a zpřesnění diagnózy, s čímž souvisí i rychlejší nasazení léčby. Ultrazvuk představuje další dílek do mozaiky primární péče. Pokud budu mít u akutního vyšetření podezření například na zápal plic, ultrazvuk umožní spolu s dalšími vyšetřovacími metodami určit diagnózu během několika minut přímo v ordinaci, mohu pacienta rovnou léčit a nemusím jej případně odesílat na další vyšetření.

K čemu všemu by mohli praktici ve svých ordinacích využívat?

Praktici již nyní ultrazvuky v řadě ordinací používají, nejedná se již o nic nového, k vyšetření plic, srdce, základnímu vyšetření břicha, například k vyloučení žlučníkových kamenů, obstrukce močových cest, vyloučení hluboké žilní trombózy nebo poškození měkkých tkání.

Jak se z vašeho pohledu ultrazvuk v rukou praktiků osvědčil při pandemii?

Zcela změnil přístup ke covid pozitivním pacientům. V naší ordinaci byl každý covid-19 pacient, u kterého nedošlo ke zlepšení stavu do 3 dnů, vyšetřen včetně ultrazvuku. A právě díky ultrazvuku jsme odhalili řadu zápalů plic, které bychom jinak přehlédli. Covidový zápal plic totiž většinou není klasickým vyšetřením fonendoskopem slyšet.

Ultrazvuk nepoužívá radioaktivní záření jako rentgen a umožňuje tedy častější kontrolu stavu, klidně každý den. Je přesnější v diagnostice zápalu plic než rentgen, z našich zkušeností dokáže odhalit zápal plic o 1 až 2 dny dříve. Jinými slovy ultrazvuk umožňuje diagnózu zápalu plic za 10 minut přímo v ordinaci nebo u pacienta doma s větší přesností než při klasickém vyšetření v nemocnici. A okamžitě adekvátně léčit.

V čem se liší používání ultrazvuku specialisty a praktickými lékaři?

Nechceme „fušovat“ do řemesla ultrasonografistům a dalším specialistům a provádět systematická vyšetření. Našim cílem je tzv. Point-of-Care ultrasonografie (POCUS), při které se zaměřujeme na zodpovězení jedné velmi konkrétní klinické otázky. Práce ultrasonografistů je při vyšetření naprosto detailně popsat například celé břicho pacienta s chronickými bolestmi. Aby toho byli schopni, musí absolvovat rozsáhlé školení a provést stovky vyšetření, aby vůbec mohli získat certifikaci.

Co brání většímu nasazení ultrazvuku do ordinací?

Chybějící úhrada od zdravotních pojišťoven a podpora ministerstva zdravotnictví. Je nepochopitelné, že máme v průběhu pandemie k dispozici vyšetření, které je schopné zcela zásadně změnit diagnostiku a směřovat pacienta včas k řádné léčbě a nečekat zbytečně, až na těžké zhoršení stavu, a přitom jej v podstatě nevyužíváme. Přitom ultrazvuk v rukou praktiků zachraňoval řadě covid-19 pacientům život.

Článek Ultrazvuky u praktických lékařů mohou významně pomoci covid pozitivním pacientům. „Odhalíme zápaly plic, které bychom jinak přehlédli,“ vysvětluje lékař Halata se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč je dialog lékař-pacient při léčbě revmatoidní artritidy tak důležitý?

V léčbě revmatoidní artritidy je klíčové nastavení tzv. léčby k cíli. Je to proces, při kterém si pacient s lékařem hned zpočátku společně stanoví reálnou metu, které chtějí v co nejkratším čase dosáhnout. Je důležité měřit aktivitu nemoci a efektivitu léčby, a v případě, že není účinná, ji změnit. Stanovit si časový horizont, ve kterém chceme dosáhnout kýžených výsledků. Ideální je docílit remise, tedy úplného vymizení příznaků.

Což ale bez dialogu pacient – lékař není možné…

Přesně tak. Lékař musí vědět o všem, co pacienta v souvislosti s nemocí trápí, a podle toho nastavit léčbu, případně ji podle vývoje průběžně upravovat. Zatímco v zahraničí je plán léčby s pravidelným měřením aktivity, vycházející z dialogu mezi lékařem a pacientem o všech možnostech léčby, standardní praxí, v Česku jeho využití stále pokulhává.

Proč tomu tak u nás je?

Hlavními důvody jsou přetíženost revmatologů a také to, že pacienti vůbec netuší, že má lékař měřit aktivitu jejich nemoci, následně podle toho nastavit efektivní léčbu. Navíc bohužel neexistuje žádný ucelený návod pro lékaře, jak s pacientem mluvit, a naopak pro pacienta, jaké klást otázky. A to se právě snažíme změnit.

Jaké konkrétní kroky děláte?

Naše pacientská organizace proto pořádá speciálně zaměřené workshopy, kde společně nacvičujeme různé situace. Například jak si udržet pozornost lékaře, nebo jak vystupovat sebevědomě. Pacienti také mohou využít doporučení nanašem webu. Do formuláře „Průvodce rozhovorem s lékařem“ si zaznamenají své příznaky, zhodnotí dosavadní léčbu a stanoví cíle, jichž chtějí léčbou dosáhnout. Vyplněný dotazník si poté vezmou s sebou na další návštěvu u revmatologa.

Co kromě postižení kloubů by měl pacient sledovat a lékaři hlásit?

Revmatoidní artritida je systémové onemocnění, což znamená, že postiženy nemusí být jen klouby, ale i jiné orgány, například oči nebo plíce. Pacienti by proto měli svého revmatologa vždy informovat o všech potížích, přestože si myslí, že s jejich nemocí nesouvisí. A protože od pacientů víme, že není jednoduché se v lécích zorientovat, spustila naše organizace v loňském roce projekt s názvem „Akademie zdravotní gramotnosti“. Jedná se o sérii webinářů a jednoho instruktážního videa, zaměřených na správnou farmakoterapii.

O co tam jde?

Hlavním cílem je srozumitelnou formou přiblížit informace o léčivech, které v souvislosti s revmatickými nemocemi pacienti užívají. Porozumění samotné léčbě jde totiž ruku v ruce se správnou a účelnou farmakoterapií, která je jedním z klíčových parametrů vedoucích k úspěšnosti léčby. Zaměřili jsme se jak na mechanismus účinku léčivých přípravků, tak na jejich správné užívání, možné nežádoucí účinky.

Článek Revmatoidní artritida je zákeřná nemoc. Podle předsedkyně Revma Ligy Müllerové se pacienti bojí mluvit se svými lékaři se nejdříve objevil na Události247.cz.

Týden až dva pauza

„Doba odpočinku je výrazně individuální. U těžkého průběhu to může dopadnout tak, že se člověk ke sportu už nikdy nevrátí. U lehkého nekomplikovaného průběhu je vhodná doba odpočinku stejná jako u ostatních respiračních onemocnění, tedy přibližně dva týdny. Záleží hlavně na tom, jak se daný člověk cítí,“ řekla Událostem247 lékařka Milada Cihlová z Centra sportovní, pracovní a preventivní medicíny.

Darina Krausová, lékařka z kardiologického oddělení nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, si myslí, že i když nemáte symptomy tak týdenní pauza je minimum. „Po prodělané koronavirové infekci je možné začít opět pomalu sportovat po sedmi dnech, pokud byl pacient zcela bez symptomů. Pokud člověk nějaké symptomy měl, pak není vhodné začít dříve než po 10 dnech od prvních symptomů. Zároveň je nutné, aby byl člověk minimálně týden bez jakýchkoli příznaků,“ sdělila lékařka.

Data z pražského Centra sportovní medicíny zahrnující přes stovku profesionálních sportovců, kteří prodělali covid, ukazují, že většinou je u takových lidí průběh onemocnění mírný. Asi 15 procent z nich po uzdravení však zažívá problém při návratu do vrcholového tréninku. U rekreačních sportovců však žádná přesná a ucelená data nejsou. Dá se však předpokládat, že tito lidé slabost po covidu mohou taktéž pociťovat, uvedl Český rozhlas.

Větší komplikace

„Například pokud byl během covidové infekce u pacienta potvrzen zánět srdečního svalu, pak musí mít od sportu absenci tři až šest měsíců,“ řekla Krausová s tím, že ti, kteří se potýkají s vážnějšími problémy, by ideálně měli počkat o něco déle. Krausová navíc dodala, že pacienti se srdečními potížemi by neměli začít sportovat před tím, než absolvují kontrolní EKG nebo magnetickou rezonanci.

Ani covid však nemusí bránit návratu ke sportu, který milujete. Jen je potřeba začít pozvolna. „Po koronaviru trpí lidé sníženou fyzickou výkonností, častokrát si stěžují na zvýšenou únavu a občas i na progresi námahové dušnosti. S tím je potřeba počítat a tělo extrémně nepřetěžovat. Z vlastních zkušeností mám vypozorováno, že k úpravě do klinického stavu před covidem se nemocní dostávají do dvou až tří měsíců pro prodělané infekci,“ sdělila Krausová.

Článek U lehčích průběhů se ke sportu může člověk po covidu vrátit už po týdnu. Podle lékařky Cihlové to ale může dopadnout i tak, že se k sportování někteří už nikdy nevrátí se nejdříve objevil na Události247.cz.

1. Jak je na tom kolínská nemocnice, případně přímo Vaše oddělení, z hlediska zaplněnosti lůžek pacienty s covidem?

Ke 14.12.2021 je hospitalizováno v naší nemocnici 33 pacientů s onemocněním Covid-19. 6 pacientů vyžaduje intenzivní péči, zbytek je hospitalizován na standardních covidových stanicích, které máme v nemocnici 3. Jedna se nachází na interním oddělení, druhá covidová stanice je zbudována v prostorách kožního oddělení a třetí místo lůžkové rehabilitace.

• Jaký je typický pacient, který u Vás nyní leží? A jak dlouho v průměru si u Vás pobude? Jaký je poměr očkovaných a neočkovaných pacientů?

Na jednotkách intenzivní péče leží převážně neočkovaní pacienti, v naší nemocnici k dnešnímu dni máme na intenzivní péči 5 neočkovaných a 1 očkovaného pacienta. Na standardním oddělení leží 20 neočkovaných a 13 očkovaných s lehčím maximálně středně těžkým průběhem. U lehčího či středně těžkého průběhu je délka hospitalizace cca 7 až 10 dnů, u těžkých průběhů to mohou být 2 až 3 týdny. Průměrný věk covidových pacientů se nyní posunul do nižších věkových kategorií 50+ a 60 +.

• Máte dostatek lékařského personálu? Případně kdo Vám nejvíce chybí? Odchází často do karantén/ na OČR?

Ve zdravotnictví personál dlouhodobě chybí a nepamatuji, že bychom měli v posledních letech všechna místa obsazená, a to platí i nyní. Na druhou stranu jsme nezaznamenali větší odliv zaměstnanců v covidové době. Za interní oddělení Oblastní nemocnice Kolín a.s. mohu sdělit, že nám chybí průběžně 1 až 2 zaměstnanci, kteří jsou v karanténě či na OČR. Personál máme většinově proočkovaný a s covidovými infekcemi se u personálu nepotýkáme.

• Blíží se svátky, budou u Vás v nemocnici opět odlišné než v dobách před pandemií?

Nejspíše i v letošním roce budou v nemocnici covidové stanice a pacienti, kteří jsou po všech stránkách pro personál mnohem náročnější. Máme už ale zkušenosti z předchozích vln pandemie, takže si dokážeme lépe poradit.

• Je těžké rozhodnout, kdo bude sloužit přímo na sváteční dny? Máte nějaký systém rozdělování vánočních směn, aby byl spravedlivý, nebo se někteří hlásí i dobrovolně?

V průběhu posledních let žádný dlouhodobě fungující systém rozdělování vánočních směn nemáme. K většině služeb se přihlásí ať již lékařský nebo sesterský či pomocný personál dobrovolně. Bereme ohledy na matky s malými dětmi, kterým se snažíme alespoň v ty největší svátky vyjít vstříc v tom, aby s dětmi část Vánoc strávily doma. Služby se nakonec vždy rozeberou a chod oddělení je plně zajištěn.

• Jsou současná vládní opatření z Vaší pozice dostatečná?

Současná vládní opatření jsou z mé pozice dostatečná, jen bych si přála, aby byla dodržována.

• V posledních dnech se hodně hovoří o vzrůstají agresivitě pacientů vůči zdravotníkům. Setkala jste se s něčím podobným i u Vás?

Musím konstatovat, že je stále většina naší společnosti slušná a stále dostáváme děkovné e-maily a při vizitách jsou pacienti s naší péčí spokojeni. S prvkem agresivity se nejčastěji setkáváme na urgentním příjmu, kdy je pacient frustrován tím, že se mu nedostalo péče, kterou by si představoval u svého praktického lékaře. Nebo žádného praktika ani nemá a nyní se dožaduje okamžitého vyšetření u nás. A protože takových pacientů je mnohdy v jeden čas více, bývá na urgentním příjmu i několikahodinová čekací doba, a to vzbuzuje emoce. Lékař urgentního příjmu ale rozhoduje o přijetí do nemocnice či o ambulantní léčbě a toto rozhodnutí musí být založené na pečlivém a podrobném vyšetření.

• Na druhé straně se v posledním roce údajně zvýšil zájem o studium zdravotnických škol. Myslíte si, že část veřejnosti naopak Vaši práci vnímá pozitivněji třeba i s větší úctou?

Za větší zájem o studium na zdravotnických školách jsme nesmírně rádi. Nevím, zda veřejnost přistupuje k naší práci s větší úctou, ale rozhodně vnímá, jak je této profese zapotřebí, jak je pro chod společnosti nezbytná. Je to zaměstnání po všech stránkách smysluplné, je v něm obsažená manuální zručnost, hluboké znalosti, psychologie a mnoho dalšího, kde se člověk může najít.

• Vaše práce je náročná jak fyzicky tak psychicky a to i v „normálních“ dobách, dochází u Vás k velké fluktuaci pracovníků?

Jistá přirozená fluktuace je u nás přítomna po léta. Ženy odcházejí na mateřskou a rodičovskou, po založení rodiny již mnohdy nedokáží dobře skloubit náročnou zdravotnickou profesi s rodinným životem. Lékaři mnohdy odcházejí na jiná pracoviště kvůli dalšímu profesnímu vzdělávání v jiných oborech. Nepozorujeme v době covidové pandemie zásadně vyšší fluktuaci pracovníků, mnohé kolektivy se naopak spíše více stmelily a ukázaly, jak spolu dokáží držet a ustát i těžké časy.

Článek Pacienti s covidem jsou pro nás mnohem náročnější než běžní pacienti, míní kolínská primářka Emilie Niedobová. Hospitalizovaní pacienti jsou prý často neočkovaní se nejdříve objevil na Události247.cz.