Větší riziko je u živočišných výrobků

Především jde o maso z Ukrajiny. „Je potřeba si uvědomit, že Ukrajina nepatří do Evropské unie, takže nemusí splňovat ty velmi přísné regulace, které v EU máme. Oni mohou krmit třeba i krmivy s geneticky upravenými organismy (GMO), které jsou v EU zakázané,“ vysvětlila pro web TN Večeřová. GMO přitom může přinést celou řadu problémů. Web Vital Vibe zmiňuje například vyšší odolnost vůči hnojivům, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu genů odolných vůči užívání antibiotik či produkujících toxiny na bakterie v lidském zažívacím traktu.

Problémy mohou nastat také u drůbeže. „Tématem jsou tu například antibiotika, u nás jsou velmi přísně hlídané skupiny antibiotik, které můžete používat při výkrmu drůbeže, navíc je tam ochranná lhůta, než jde zvíře na porážku. Tyto regule na Ukrajině chybí a pak to znevýhodňuje nejen české, ale i evropské zemědělce a farmáře,“ uvedla pro web TN šéfka potravinářů. Z uvedeného je zřejmé, že výskyt ukrajinských produktů na českých trzích může přinášet velké potíže a některé potraviny dovezené z Ukrajiny mohou být nebezpečné.

Nesmyslný postup úřadů

Večeřová upozorňuje, že EU nejprve něco zakáže a pak dovolí „dovoz něčeho čeho, co tyto parametry vůbec nesplňuje“. Pokud nezasáhne stát, budou muset být opatrní sami zákazníci. To se stalo i v případě obilí z Ukrajiny. Obchodní řetězec Kaufland byl nucen stáhnout mouku od slovenské firmy kvůli podezření, že je vyrobena z potenciálně nebezpečného ukrajinského obilí, informuje web Euro Zprávy. V tomto případě se ukázalo, že šlo o planý poplach. Supermarket se přesto snažil zákazníkům maximálně vyjít vstříc.

„Dodavatel Mlýn Kolárovo u mouky VitaFlora potvrdil 100% slovenský původ suroviny a zaslal nám i protokol s výsledky laboratorních testů. Přesto jsme se z vlastní iniciativy, vzhledem k závažnosti celého případu na Slovensku, rozhodli mouku VitaFlora z preventivních důvodů stáhnout z prodeje a zadali jsme vlastní laboratorní testy. Kvalita a bezpečnost potravin je pro nás důležitá,“ cituje prohlášení Kauflandu web Euro Zprávy. Na Slovensku i v dalších zemích už je dovoz ukrajinského obilí zakázán. Česko se k tomu zatím nechystá, píše web ČT24.

Článek Po obilí už i maso: Některé potraviny dovezené z Ukrajiny mohou být nebezpečné se nejdříve objevil na Události247.cz.

Cílem je ochrana rolníků

I proto mají podle polského prezidenta pro zemědělce nadále platit dotace na hnojiva. Jak připomíná web iRozhlas, Poláci si od loňského léta stěžovali na to, že ukrajinská produkce sráží cenu, čemuž nejsou schopni konkurovat. Důvodem je skutečnost, že obilí z Ukrajiny se od začátku války začalo pozemní cestou transportovat přes Polsko a další země, kde zaplavilo tamní trhy. Cílem ukrajinského obilí přitom měly být africké země a státy na Blízkém východě, kde hrozí nedostatek potravin.

Polský zákaz ukrajinského dovozu má platit nejen na obilí, ale také na cukr, sušená krmiva, semena, chmel, len, konopí, ovoce, zeleninu, vína, hovězí, telecí a drůbeží maso, mléko, mléčné výrobky, vejce a včelí produkty, uvádí web iRozhlas. Evropské země už dříve chtěly problém řešit společnou cestou. Že o ukrajinské obilí nemají zájem dali na konci března najevo premiéři Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska. Své připomínky shrnuli v dopise, který byl adresovaný předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, upozorňuje web Deník.

Požadavek zněl jasně

Představitelé zmíněných zemí ve své výzvě sice potvrdili, že podporují Ukrajinu ve válce proti Rusku, zároveň ale nechtějí, aby ukrajinské obilí zaplavovalo evropský trh. Podle nich nebyl transport přes Evropu zřízen proto, aby produkce z Ukrajiny na starém kontinentu zůstávala. Tento týden dokonce několik zemí, převážně z Visegrádské skupiny, jejíž součástí je i Česko, požádalo o vytvoření evropského nástroje na výkup levného ukrajinského obilí. Součástí opatření má být také zavedení celních kvót na zemědělské produkty z Ukrajiny, píše server Blesk.

Podle slovenského ministra zemědělství Samuela Vlčana je třeba jednat rychle, protože během několika měsíců začne sklizeň v Evropské unii a zemím mohou chybět kapacit pro uskladnění. S ukrajinským obilím jsou navíc i další problémy. Bratislava tento týden zakázala jeho zpracování, protože v něm byl potvrzen výskyt pesticidu, píše web Tiscali. Závadná pšenice byla objevena v zásilce o hmotnosti 1 500 tun. Pesticidy přitom nejsou v EU povoleny, protože mají negativní vliv na lidské zdraví.

Článek Podpora Ukrajiny má své hranice: Evropské země už nechtějí ukrajinské obilí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko se rozhodlo dohodu zrušit

„Jeho povaha se mění, stává se mnohem riskantnějším, nebezpečnějším a bez záruk,“ cituje Peskova web Blikk. Dohodu podle kremelského mluvčího ohrozil jednoznačně Kyjev. Peskov také okomentoval návrh Turecka, aby se pokračovalo v naplňování dohody bez účasti Ruska. Podle něj nadále pokračují jednání mezi Moskvou, Ankarou a OSN, ale podmínky, za kterých bude možné v dohodě pokračovat, zatím nejsou popsatelné. Web Blikk připomíná, že v pondělí o situaci telefonicky jednal ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jeho turecký protějšek Hulusi Akar.

Peskov také upozornil, že i po odstoupení Ruska od dohody dochází k podpoře nejchudších zemí. Pro ty Moskva vyvíjí konkrétní opatření. Už o víkendu ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrusev prohlásil, že je Rusko připraveno dodat až půl milionu tun obilí do nejchudších zemí zdarma. Provést to chce v následujících čtyřech měsících. Mluvčí Kremlu v této souvislosti také uvedl, že většina ukrajinského obilí se stejně dostávala jen do Evropy. Pro Evropany tak může jít o přežití, pokud by je Rusové naprosto odstřihli od dodávek obilí, píše dále Blikk.

Strany se obviňují vzájemně

Zajímavé je také prohlášení ruského velvyslance při OSN Vasilije Nyebenzia. Ten na zasedání Rady bezpečnosti prohlásil, že Rusko bude nuceno přijmout vlastní opatření ke kontrole lodí proplouvajících Černým mořem bez jeho svolení. Rusko podle něj trvá na tom, že ukrajinská strana zneužívá humanitární koridor k vojenským účelům. „Moskvu překvapilo, že OSN „teroristický útok“ Kyjeva na lodě ruské Černomořské flotily neodsoudila, ale ani nevyjádřila nad ním znepokojení,“ cituje jeho slova web Blikk.

Ukrajina má ale za to, že Rusko odstoupení od dohody o exportu ukrajinských zemědělských produktů předem plánovala. Útok v Sevastopolu využila Moskva jen jako záminku, píše ČTK. „Rusko se už dávno rozhodlo pokračovat ve hrách s hladem a nyní se to snaží ospravedlnit,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajina je jedním z největších vývozců obilí na světě, a proto se opět začíná řešit, jak lodní dopravu nahradit. Alternativou je doprava po kolejích, silnici i po řece, ale všechny možnosti mají své limity.

Článek Rusové si nechávají klíčovou surovinu a nebudou ji dodávat svým nepřátelům. Západu hrozí nedostatek pšenice se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vše bude podrobně kontrolováno

Jak píše server Al Jazeera, Ukrajina patří k největší vývozcům potravin, ale kvůli válce klesl export země na šestinu úrovně před invazí. Důvodem je především blokáda přístavů v Černém moři. Ta způsobila, že zhruba 22 milionů tun obilí nemohlo být vyvezeno zejména z klíčových přístavů, kterými je Oděsa, Černomorska a Južne, jak informuje ČTK. Páteční podpis dohody tak Guterres označil za „maják naděje“. Generální tajemník OSN také ocenil, že Rusko s Ukrajinou dokázaly překonat překážky a odložit kvůli společným zájmům celého světa i rozpory.

Obě země nezapomněl vyzvat, aby dohodu naplnily. Jak dále píše web Al Jazeera, dohoda je platná na 120 dní, ale může být automaticky obnovena bez dalšího vyjednávání. Podle dohody bude nadále přístavy kontrolovat ukrajinská strana. Mají v nich být ale pouze plavidla přepravující zemědělské výrobky, potraviny a hnojiva. Nakládání obilí do plavidel má dozorovat koalice složená z Ukrajinců, Rusů, Turků a i zástupců OSN. Vše bude koordinovat středisko v Istanbulu, které vytvoří inspekční týmy.

Egypt se raduje

Sledována bude zástupci všech zemí také cesta plavidel z černomořských přístavů k tureckému Bosporskému průlivu. Kontrolovány budou také lodě plující zpět na Ukrajinu. Jak píše server Al Jazeera, Rusko se obává, že mohou být touto cestou na Ukrajinu dopravovány zbraně a munice. Svět si díky dohodě může oddechnout, že je globální potravinová krize zažehnána. Zablokování obilí v černomořských přístavech ohrožovalo hlavně státy v Africe. Jak píše ČTK, největším dovozcem ukrajinského obilí byl loni Egypt.

V zemi konzumuje pšeničný chléb až 70 milionů lidí, a proto úřady zvažovaly, že do pšeničné mouky budou přimíchávat brambory. Teď bude důležité, aby vyjednané podmínky byly převedeny co nejdříve do praxe. „Dohody podepsané Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN představují klíčový krok na cestě k překonání světové potravinové nejistoty způsobené ruskou agresí vůči Ukrajině,“ napsal šéf diplomacie EU Josep Borell na sociální síti Twitter. Někteří západní představitelé vyjádřili také obavy, jestli Rusko své závazky dodrží.

Článek Ukrajinské obilí může znovu do světa. Kyjev podepsal s Moskvou v Istanbulu dohodu o vývozu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Malé významné posuny

Server iDnes v té souvislosti připomíná, že na březnových jednáních Moskvy a Kyjevu k průlomu nedošlo, obě strany jen předkládaly své představy o řešení situace. Ukrajinská hlava státu tehdy uvedla, že je možné věřit pouze konkrétnímu výsledku jednání. Od té doby nedošlo oficiálně k žádným posunům. Je ale velmi pravděpodobné, že jednání probíhají mimo veřejné dění. Naopak velmi intenzivně se veřejně řeší obnova přepravy obilí z Ukrajiny.

Tématu se věnoval Putin i při návštěvě Teheránu, kde se vůdce setkal také s tureckým prezidentem Recepem Tyyipem Erdoganem. Oba státníci se dohodli na určitých podmínkách tak, aby mohlo být obilí opět vyváženo přes Černé moře. Všechny otázky se ale podle Putina vyřešit nepodařilo. Moskva za odblokování přístavů požaduje odstranění zbývajících omezení týkajících se vývozu ruského obilí, píše web iDnes. Jak připomíná ČTK, v ukrajinských přístavech je kvůli válce zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí.

Vzájemné obviňování nepřestává

Vývoz suroviny je přitom důležitý pro řadu zemí na Blízkém východě a v Africe. Už v minulém týdnu došlo k jednání o ukrajinském obilí v Istanbulu, kde se potkaly delegace z Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN. Naději na vyřešení situace vyjádřil po setkání turecký ministr obrany Hulusi Akar a posun vpřed potvrdil také generální tajemník OSN António Guterres i ukrajinská hlava států Volodymyr Zelenskyj. Stejně jako ve všem ostatním ani v otázce vývozu obilí se ukrajinská strana s ruskou neshodne.

Kyjev obviňuje Rusko, že černomořské přístavy úmyslně blokuje a obilí krade. Moskva naopak viní z problémů Kyjev. Podle ruské strany vznikají potíže s vývozem, protože Ukrajina neodminovala své pobřeží a přeprava proto může být nebezpečná. Učinit odminování ukrajinská strana odmítá kvůli obavám, že Rusové následně zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží, připomíná neshody ČTK.

Článek Prostředníky mezi Ruskem a Ukrajinou mají být Arabové. Putin nevěří, že je Kyjev nakloněna míru se nejdříve objevil na Události247.cz.

ČD Cargo převezlo desítky tisíc tun

Ukrajina patří podle Blesku k hlavním dodavatelům obilovin a dalších zemědělských plodin na světový trh. Kvůli ruské blokádě černomořských přístavů ale čelí velkým problémům při exportu zemědělských produktů, píše server Independent. Jistou alternativou za námořní dopravu jsou vlaky. Podle ředitele firmy ČD Cargo Michala Roha je letos zájem o tento typ přepravy enormní. „Za první čtyři měsíce roku 2022 jsme z Ukrajiny odvezli přes deset tisíc, teď je to přes padesát tisíc tun,“ řekl pro Události247.

Russian bulk carriers being loaded presumably with stolen Ukrainian grain on new satellite images from Maxar Technologies. They show Matros Pozynich and Matros Koshka ships docked next to what appear to be grain silos, where grain is dumped from a conveyor into an open hold. @CNN pic.twitter.com/hBMV2AdVsi

— Gerashchenko.news (@GerashchenkoNow) May 24, 2022

ČD Cargo pokračuje v jednáni o dalších přepravních možnostech. Výhodou firmy podle ředitele je, že má licenci pro provoz ve všech okolních zemích a má také zkušenosti se zajištěním přeprav v kombinaci železnice – voda. Informuje o tom také na svém webu. Ve spolupráci s dalšími partnery se ČD Cargo podařilo dopravit první vlak s téměř dvěma tunami kukuřice z Ukrajiny až do německého přístavu Brake. Odtud pak zásilka pokračovala lodí do Egypta, uvádí společnost na webu.

Pomoci by mohly i válečné lodě

Echo24 píše, že britské válečné lodě by mohly být vyslány do Černého moře, kde by vytvořily bezpečný koridor pro vývoz ukrajinského obilí. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis to podle Echa24 probíral s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou. Server Independent dodává, že na provozu koridoru by se měly podílet některé země NATO, ale také státy, které jsou na dodávkách obilovin z Ukrajiny existenčně závislé, například Egypt nebo Litva.

Taková operace by ale podle Blesku vyžadovala zpřístupnění přístavu v Oděse, který je teď zaminovaný. Ukrajině by bylo potřeba dodat dalekonosné zbraně, kterými by mohla bránit své pobřeží a lodě před útoky ruského námořnictva, napsal to deník The Times, který cituje Blesk. Britský list současně s odvoláním na vyjádření nejmenovaného západního diplomata uvedl, že ustavení koridoru pro vývoz obilovin po moři je bez souhlasu Ruska prakticky nemožné.

Článek Rusové kradou obilí z Ukrajiny, Britové se snaží pomoci s jeho vývozem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin jako spasitel

Naopak Rusko se podle šéfa Kremlu se sankcemi Západu dobře vyrovnalo. Čísla přitom napovídají něco jiného. Podle Al Jazeera má ruská ekonomika letos poklesnout o více než 12 procent, což znamená největší pokles hrubého domácího produktu od pádu Sovětského svazu v roce 1991. Moskva sice podporuje své tvrzení o ekonomické stabilitě ukazováním na posílení rublu, ale ruská měna se dostává na předválečnou úroveň jen díky zásahům centrální banky, píše server Kurzy.

Putin má ale na vše svůj vlastní pohled. Při zasedání vlády to potvrdil nejen v souvislosti s prezentací domácího stavu ekonomiky, ale také při oznamování rekordní sklizně pšenice. Podle ruského prezidenta tento fakt povede k nárůstu vývozu obilí, čím má Rusko přispět k řešení problémů s celosvětovým zásobováním potravinami. Přitom právě kroky Kremlu blokují ukrajinské černomořské přístavy, kvůli čemuž nemůže být tato důležitá plodina vyvážena.

Rusko krade

Jak píše ČTK, obilí, které se nepodaří vyvést, bude blokovat místo pro další sklizně. Na Ukrajině je tak velmi napjatá situace. „Dvacet milionů tun obilí musí opustit Ukrajinu za dobu kratší než tři měsíce,“ cituje vyjádření evropské komisařky pro dopravu Adiny Valeanové ČTK. Na Rusko míří také další obvinění v souvislosti s obilím. Podle Kyjeva ruští vojáci odvážejí tuto zemědělskou plodinu do své země, nebo ji ničí.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle ČTK prohlásil v pořadu německé stanice ARD Morgenmagazin, že Rusko obchoduje s ukrajinským obilím, které ukradlo na jihu Ukrajiny. Takové oznámení je pak až neuvěřitelné v kontextu s informací šéfa Kremlu, že Rusko bude letos sklízet rekordní úrodu. Celkem se má jednat až o 130 milionů tun obilí, z toho 87 milionů tun pšenice. Naopak v mnoha částech světa bude sklizeň letos špatná. Sankce Západu na Rusko a Bělorusko totiž poškodily vývoz hnojiv, píše ČTK.

Článek Putin má jasného viníka prudkého růstu cen potravin a energií ve světě. Může za to Západ se nejdříve objevil na Události247.cz.