Vláda schválila nový kybernetický zákon, zaměstnanci teď mohou být v práci nepříjemně sledováni

Vláda nedávno schválila nový kybernetický zákon a někteří zaměstnanci tak mohou mít v budoucnu pocit, že jsou o něco více sledováni svým zaměstnavatelem.

Zdroj fotografie: Adam Pat / Creative Commons / CC-BY-SA

Od listopadu letošního roku vstoupí v platnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zásadně změní pravidla nejen pro firmy, ale i pro jejich zaměstnance. Oproti stávajícímu zákonu č. 181/2014 Sb., který je účinný už více než deset let, přináší jeho nástupce, zákon č. 264/2025 Sb., výrazně přísnější opatření a širší dohled nad tím, co se děje v pracovním prostředí. Zejména na firemních počítačích.

Co vše se mění

V Evropském parlamentu se nedávno probírala novelizace kybernetického zákona. Jejím záměrem je snížit počet hackerských útoků a zvýšit před nimi úroveň ochrany důležitých odvětví. V posledních letech se totiž hackerské útoky na státní instituce, nemocnice či dopravní infrastrukturu staly běžnou hrozbou, kterou Evropský parlament nehodlá ignorovat. Proto na scénu přichází nová směrnice NIS2, kvůli které vstoupí v platnost již v listopadu zmíněný zákon o kybernetické bezpečnosti.

Zdroj fotografie: Technologyrecipe / Creative Commons / CC-BY-SA

Nový zákon a případná opatření se pak dotknou širokého spektra institucí a firem napříč nejrůznějšími obory, ve kterých se pracuje s citlivými daty a informacemi. No a právě zaměstnanci, kteří k nim mají přístup, mohou být v budoucnu tak trochu sledováni. Lépe řečeno – bude kladen důraz na jejich prověřování, hodnocení jejich spolehlivosti a také přesné vymezení přístupových práv.

Pravidelné kontroly

V první řadě je důležité zmínit, že zaměstnavatelé nedostávají žádnou pravomoc k tomu, aby plošně sledovali své zaměstnance. Neznamená to tedy, že se ve firmách objeví stovky kamer a každá z nich bude sledovat každý krok zaměstnanců. Nový zákon bude spíše vyžadovat přísnější dohled nad těmi, jejichž jednání by mohlo ohrozit bezpečnost celé firmy či instituce, která pracuje s citlivými informacemi – například nemocnice s údaji pacientů.

Zdroj fotografie: Pedro J Pacheco/ Creative Commons / CC-BY-SA

Zaměstnanci jako takoví ale přece jen sledováni být mohou – ne však ze strany zaměstnavatele a ne takovým způsobem, jak si představujete. Na začátku roku 2025 totiž získala Inspekce práce pravomoc k tomu, aby během kontrol pořizovala tajné zvukové či obrazové záznamy. Na vaše pracoviště tak skutečně může dorazit někdo, kdo by vás mohl tajně sledovat. Obávat se ale zřejmě nemusíte, děje se tak totiž zřídka, a to většinou pouze v případě podezření na nelegální zaměstnávání – švarcsystém.