Kvíz: Tvrdíte, že víte, co prezident může a nemůže? Právě tady se chybuje nejčastěji

Spousta Čechů si myslí, že prezident může skoro všechno – od zvýšení důchodů po vyhlášení války. Ověřte si v našem kvízu, kde má hlava státu skutečně moc.

Zdroj fotografie: VendySol/ Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

V hospodě, u rodinného stolu i na sociálních sítích se řeší pořád dokola to samé: „Kdyby chtěl, prezident by to prostě zařídil.“ Lidé mu přisuzují sílu zvednout důchody, zrušit nepopulární zákony nebo naopak zabránit každé vládní změně, která se jim nelíbí. Často za tím stojí jednoduchý pocit, že když si hlavu státu volíme přímo, musí mít v rukou i většinu moci. Ústava ale kreslí mnohem střízlivější obrázek a na řadě klíčových rozhodnutí hraje prezident spíš roli brzdy, symbolu nebo prostředníka. Právě na tomhle protikladu mezi dojmem a realitou nejčastěji vznikají konflikty i zklamání voličů. Zkuste si ještě před kvízem v duchu tipnout, v čem má prezident skutečně poslední slovo a kde je naopak jen jedním z aktérů.

Když představy narážejí na ústavu

V posledních letech se kolem prezidentských pravomocí točí celé volební kampaně, billboardy slibují mír, levnější energie nebo vyšší důchody, jako by o nich rozhodoval samotný Hrad. Právě Deník i další média musela opakovaně vysvětlovat, že hlava státu sama o sobě daně ani penze nenastavuje a že klíč k ekonomice drží hlavně vláda, Parlament a centrální banka. Během poslední prezidentské volby se navíc objevily i falešné SMS zprávy o údajné mobilizaci, které zneužívaly nejistotu lidí z války a z toho, co vlastně prezident může udělat. I průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že veřejnost má sklony roli hlavy státu přeceňovat a míchat ji s pravomocemi vlády. V redakci se s těmito omyly setkáváme v diskusích pod články i v dotazech čtenářů tak často, že je bereme skoro jako nové národní sportovní téma.

Na co si v kvízu musíte dát pozor

Tento kvíz proto nesleduje bulvární historky z Hradu, ale úplně základní otázku: co prezident podle Ústavy skutečně smí a co už je mimo jeho dosah. Ověří, jestli rozlišujete mezi situacemi, kdy může hlava státu jednat sama, a okamžiky, kdy potřebuje součinnost vlády nebo Parlamentu – třeba u amnestií, mobilizace či jmenování ústavních soudců. Nejčastější chyby dělají lidé právě v detailech: pletou si individuální milost s amnestií, myslí si, že prezident může rozpustit Sněmovnu kdykoli, nebo že jeho veto zákona je definitivní. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí přímo z článků Ústavy, soudních rozhodnutí a z reálných sporných situací posledních let. Budete potřebovat nejen znalosti, ale i pozorné čtení zadání a schopnost domyslet, kde už prezident naráží na limity jiných institucí.

Jste v menšině, která má Ústavu v malíku?

Berte tedy následujících deset otázek jako malý crash test vašeho ústavního instinktu. Dokážete na první dobrou rozeznat, kdy je prezident skutečným hráčem a kdy jen reprezentuje stát navenek? Možná zjistíte, že některé „samozřejmé“ odpovědi jsou ve skutečnosti úplně opačně, než jak se roky traduje v hospodách i na sociálních sítích. Zkuste kvíz projít bez nápovědy a bez vyhledávání, jen podle toho, jak byste situaci vysvětlili známému. Výsledek nikam neukládáme, ale může vám docela přesně ukázat, jestli patříte k menšině, která má Ústavu v malíku, nebo k většině, která se řídí spíš dojmy. A jestli vás některá otázka zaskočí, je to jen pozvánka podívat se na prezidentské pravomoci ještě jednou, tentokrát už s textem Ústavy v ruce.