„Dlouhý covid“ není mýtus. Vir může v těle člověka zůstat i několik měsíců. Nová studie nahlíží pod pokličku této záhady

Vědci z Amerického národního ústavu pro zdraví tvrdí, že covid-19 může napadat srdce a mozek a v těchto orgánech zůstat i několik měsíců.

Zdroj fotografie: Depositphotos

I po dvou letech pandemie covid-19, skýtá nemoc řadu záhad a nejasností. Jednou z nich je i „dlouhý covid“, lidé v tomto případě trpí příznaky ještě týdny či měsíce po prodělání nemoci. Nikdo dosud nezná jasnou příčinu tohoto jevu. Američtí vědci nedávno zjistili, že koronavirus může napadat mimo jiné i srdce a mozek, v těchto orgánech pak virus přežívá i měsíce.

Dlouhodobé příznaky i po vyléčení

Lidé po prodělání nemoci vykazují příznaky i měsíce po „vyléčení“. Jedná se například o mozkovou mlhu či neustupující únavu. Vědci z amerického Národního ústavu pro zdraví (NIH) v nové studii uvádí, že virus může během několika dní napadnout srdce i mozek. Studie byla provedena na 44 vzorcích tkáně odebrané od pacientů, kteří na koronavir zemřeli. Virus byl přítomen i v několika dalších orgánech. Nejdelší životnost byla zaznamenána i 230 dní po nakažení.

New study of ‚Long Covid‘ describes how it can linger for months in heart, brain & organs @zalaly discusses pic.twitter.com/35rxCxe5aS

— The Lead CNN (@TheLeadCNN) December 28, 2021

„Naše výsledky skutečně ukazují, že ačkoliv je největší zátěž viru v dýchacích cestách a plicích, virus se může již v rané fázi infekce šířit po celém těle, včetně rozsáhlého postižení mozku,“ citoval web CNN Prima NEWS tým vědce Daniela Chertowa. Podle webu NIH jsou příznaky dlouhého covidu: únava, kašel, tlak na hrudi, dušnost, bušení srdce, bolest svalů a potíže se soustředěním. Tyto příznaky mohou údajně souviset s poškozením orgánů a postvirovým syndromem. Pro zjištění diagnózy dlouhého covidu je zapotřebí provést sérologii.

Jeden z dvaceti

„Řada lidí se cítí lépe po několika dnech či týdnech, většina se plně zotaví do dvanácti týdnů. U některých lidí však příznaky přetrvávají déle,“ uvádí britská Národní zdravotní služba. Zároveň dodává, že interval, kdy se člověk z prodělání nemoci zotaví, je u každého jedince jiný. Taky podle ní není pravděpodobné, že by dlouhý covid závisel na tom, jak těžký průběh nemoci člověk prodělal.

I should not have to say this, but here you go: #LongCovid is not a belief, it is a scientific fact.#LongCovidisfacthttps://t.co/AGLnYBSM4G

— Ziyad Al-Aly, MD (@zalaly) November 14, 2021

Dlouhý covid postihuje zhruba jednoho člověka z dvaceti. Není ale stále jasné, proč tomu tak je. Vědecké teze se točí okolo méně účinné imunity orgánů mimo dýchací cesty. „Tato práce vrhá trochu světla a může pomoci vysvětlit, proč se dlouhý covid může objevit i u lidí, kteří měli mírné nebo asymptomatické akutní onemocnění,“ podotkl epidemiolog Ziyad al-Aly s tím, že se jedná o pozoruhodná na důležitá data.