Mzdy rostly pomaleji. Některé profese si ale výrazně polepšily, které to jsou?
Covid-19 zbrzdil růst českého hospodářství, které se muselo vypořádat s řadou restrikcí. Ty pro některé obory byly likvidační. Zdravotníci i lidé v IT si ale polepšili.
I v roce 2021, kdy v Česku platila řada omezení kvůli vlnám covid-19, nadále mzdy rostly. Jejich průměrný růst byl ale daleko pomalejší než před pandemií. Podle České televize ohlásil Český statistický úřad meziroční nárůst platů o 5,7 procenta. Když se ale započítá i inflace, reálné mzdy vzrostly pouze o procento a půl. Průměrná mzda nyní dosahuje 37 499 korun.
Vyšší mzda ve zdravotnictví
Nutno podotknout, že asi dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Přesto čísla jasně říkají, jak se na rychlosti růstu mezd covid-19 projevil. Podle Echo24 byla průměrná mzda před volbami v roce 2017 jen 29 635 korun. Na konci roku 2019, kdy se ve světě koronavirus objevil, pak vyšplahala mzda na 34 111 korun. V roce 2020 se růst velmi zpomalil. Letošní rok není výjimkou.
Důvodem rychlejšího růstu průměrné mzdy je hlavně růst příjmů lidí pracujících ve zdravotnictví. Oproti předchozímu roku to bylo o 28 procent více, ve druhém čtvrtletí růst dosahoval více než 43 procent. Průměrný plat ve zdravotnictví tak dosáhl 47 217 korun. Ale neznamená to, že by se zdravotníkům raketově zvedaly základní mzdy. Peníze navíc dostali hlavně za přesčasy a jako odměny za náročné služby v době pandemie.
Neustává zájem o informatiky
Ještě jeden obor se mohl radovat z vysokého růstu mezd. Na větší peníze dosáhli lidé, kteří se věnují informačním technologiím. Zájem o jejich služby je větší než nabídka, proto zde platy rostou velmi rychle. Navíc pandemie byla příležitostí, kdy mnoho firem, včetně těch státních, se musely přesunout do on-line prostoru.
Naopak radovat se příliš nemohou lidé, kteří pracují v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech. Jejich platy ve 3. čtvrtletí stouply jen o 199 korun na 32 615 korun. Malý růst zaznamenala i veřejná správa a obrana. Nejvyšší mzdy tradičně berou lidé pracující v Praze, nejnižší naopak mají obyvatelé Karlovarského kraje.
