Nová zpráva vědců přišla s jasným sdělením, kolik má ohledně spalování uhlí lidstvo času, aby se vyhnulo katastrofálnímu oteplování.
Při stávajícím tempu produkce skleníkových plynů lidstvo velmi brzy překročí limit pro globální oteplení. Ten činí 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriální dobou. Konkrétně je nutné přestat se spalováním uhlí do 11 let. Takový závěr představili na klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow zástupci mezinárodního projektu Global Carbon Project. Jeho výzkumníci odpočítávají posledních šest let množství oxidu uhličitého, které ještě může lidstvo vyprodukovat, než narazí na klimatický limit.
Čína je největším znečišťovatelem
Studie vědců došla k závěru, že lidstvo spálilo za posledních šest let více než polovinu toho, co si ještě může dovolit. První rok pandemie koronaviru sice způsobil pokles množství emisí skleníkových plynu o zhruba 5,4 procenta, teď jsou ale hodnoty na téměř původních číslech. Zpráva dokonce uvádí, že letos můžou narůst až o 5,7 procenta. Z toho vyplývá, že jejich množství rychleji roste, než v roce 2020 klesalo. Za hlavní důvod prudkého nárůstu je označen restart ekonomiky v Číně která je největším producentem emisí na světě.
Navíc většina zemí se kvůli rychlému nastartování ekonomiky vrátila k nejlevnějším a nejjednodušším palivům, a to bez ohledu na klima. Politici z celého světa se na aktuální klimatické konferenci OSN v Glasgow snaží najít řešení k udržení globálního oteplování pod limitem 1,5 stupně. Zhruba 40 států se ve čtvrtek zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Takové závazky označují vědci za klíčové. Uhelné elektrárny mají být na základě dohody v případě velkých ekonomik zastaveny do roku 2030, u chudších zemí je termín o deset let později.
Naplní se katastrofální scénáře?
Své podpisy ale pod dokument nepřipojili největší znečišťovatelé jako je Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy. OSN upozorňuje na dopady, které překročení klimatického limitu může mít. Podle organizace bude každý třetí člověk zažívat pravidelné prudké vlny veder, korálové útesy téměř vymizí a výnosy klíčových potravinářských plodin klesnou o sedm procent. To je ale stále ten pozitivnější scénář.
Pokud by země nezměnily své stávající nedostatečné klimatické závazky, tak by mohlo do konce dekády podle OSN dosáhnout oteplení až o 2,7 stupně Celsia v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí, jak uvádí iRozhlas. Důsledkem takového počínání by byla trvalá ztráta druhů, bezprecedentní tání ledových příkrovů a s tím spojený prudký vzestup hladiny moří. Běžnou součástí životů velké části lidí na planetě by také byly katastrofy spojené s extrémním počasím, chronický nedostatek potravin i vody a nesnesitelné vedro.