Česká rada dětí a mládeže provedla průzkum mezi táborovými vedoucími. Vyšlo najevo, jak moc děti situace kolem covidu změnila.
Pandemie covidu-19 zasáhla děti hlavně z hlediska kontaktu s ostatními. Dlouhé měsíci komunikovali s vrstevníky jen přes počítačovou obrazovku. A to se teď projevuje v jejich běžném fungování. Potvrzuje to i podzimní průzkum České rady dětí a mládeže (ČRDM), který vychází z výpovědí 321 táborových vedoucí. Jak informuje server iDNES respondenty se stali lidé, kteří pracují s dětmi dlouhodobě. Z ankety vyplývá, že dlouhé odloučení dětí od osobního kontaktu se projevilo hlavně v horší komunikaci, větší lenosti a také v horší schopnosti spolupracovat v týmu.
Děti se odnaučily týmovosti
Jak upozornil ředitel kanceláře ČRDM Ondřej Šejtka táboroví vedoucí dokáží díky mnoha letům zkušeností vypozorovat změny v chování v dětí. „Každý vedoucí nahlíží v průměru na čtyřicetičlennou skupinu, takže máme vzorek asi dvanácti tisíc dětí,“ doplnil. Problémy ve schopnosti spolupracovat potvrzuje také Katka Kovandová, která pořádá dětské tábory už 23 let. Podle ní jsou děti zakotvené v přesvědčení, že jsou na prvním místě. „Dokázaly velice dobře zabrat, pokud byly motivované k výkonům samy za sebe. Jakmile ale měly vymyslet nějakou taktiku, strategii, byly ztracené,,“ vysvětlila.
Podobně to vidí také ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková, která vnímá, že pandemie dětem vzala možnost se sociálně rozvíjet. Uzavřely se v malých skupinách, v rodinách, nebo často ve své samotě. I to může být podle ní důvod, proč se obávají kontaktů. Navíc upozorňuje, že se vrátily do kolektivů, ve kterých se mezitím mohly změnit vztahy a to v nich může vyvolávat zmatenost. „Nejvíce zasažená je věková kategorie od deseti let a starší, tam jsou sociální vazby zásadní,“ uvedla Dušková.
Nárůst duševních poruch se předpokládal
Průzkum ČRDM například ukazuje také to, že skoro polovina dětí proti době před pandemií více používá chytré telefony nebo počítače. A právě příliš časté používání elektroniky označili respondenti za největší problém. Změnu v chování dětí vypozoroval také vedoucí Marcel Pudich. Ve spolku Země nezemě vede tábory pro děti už čtrnáct let a poprvé zaznamenal nulový výsledek u aktivit, které vyžadovaly kombinaci komunikace, strategického rozhodování a pohybu. „Ani jednou se jim nepodařilo vyřešit daný problém,“ řekl a upozornil, že často místo hledání řešení bezradně seděli u stolu.
Největší obavy ale budí u táborových vedoucí nárůst sociální deprivace. Ondřej Šetka upozornil, že řada dětí je uzavřena do sebe a vyhýbá se kolektivu, zaznamenal také v hovorech mezi dětmi často téma smrti a nemoci. To potvrzuje také Dušková z krizového centra, podle které narostly úzkosti, sebepoškozování i sebevražedné myšlenky. Řešení vidí v komunikaci a podpoře ze strany rodičů. Odborníci v minulosti několikrát upozorňovali, že uzavření škol může vést k nárůstu duševních onemocnění u dětí.