Šéf NATO varuje, že Rusko může použít chemické zbraně pod falešnou vlajkou
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyslovil den před schůzkou ministrů obrany své obavy. Týkali se především použití chemických zbraní Ruskem.
Ve středu se mimořádně sejdou ministři obrany NATO. Jak informuje server iDnes, tématem schůzky má být situace na Ukrajině a řešení možností, jak Kyjevu pomoci. K debatě se má připojit i ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov a také zástupce partnerských zemí. Jde o představitele Gruzie, Finska a Švédska. V úterý šéf NATO Jens Stoltenberg upozornil na možnou hrozbu z Ruska. „Obáváme se, že by Moskva mohla na Ukrajině provést operaci pod falešnou vlajkou, možná s chemickými zbraněmi,“ prohlásil generální tajemník.
Stoltenberg poukázal na ruské lži
Podle Stoltenberga by šlo o naprosto nepřijatelný krok, který byl porušil mezinárodní právo a také smlouvu, která použití chemických zbraní zakazuje. Vyzval proto Rusko, aby se k takovému činu neuchýlilo. Upozornil i na to, že Rusko chemické zbraně v minulosti použilo k zabíjení politických oponentů. Dále také poukázal na seznam ruských lží. Připomněl, že Rusko tvrdilo, že invazi na Ukrajinu neplánuje. „Tvrdili, že stahují své jednotky. Ale poslali jich ještě víc,“ pokračoval Stoltenberg ve výčtu, který zakončil připomenutím tvrzení Ruska o ochraně civilistů, které zabíjejí.
Proto generální tajemník Aliance označil za lež také tvrzení Ruska, že na Ukrajině se nacházejí tajné biologické laboratoře a chemické zbraně. Ve své řeči generální tajemník Aliance pochválil spojence, kteří Ukrajině poskytli zbraně a další vojenské vybavení. Stoltenberg očekává, že se ve středu ministři obrany domluví na další pomoci Kyjevu. Šéf NATO čelil dotazu, jestli není pravý čas, aby Aliance zasáhla vojensky. Stoltenberg k tomu uvedl, že si nikdo nepřeje rozšíření konfliktu a primárním úkolem NATO je chránit členské země.
Zelenskyj chápe, že Ukrajina do NATO nevstoupí
Spojenci prý výrazně posilují vojenskou přítomnost na východní hranici. „V Evropě je sta tisíc amerických vojáků. A kolem čtyřicetitisíc pod přímým velením NATO,“ uvedl Stoltenberg. USA navíc rozmisťují výkonné protivzdušné systémy Patriot v Polsku. Nizozemsko a Německo dokonce připravují jejich nasazení na Slovensku. Tématem středečního jednání šéfů obrany má být také další posilování integrované protivzdušné a protiraketové obrany, vyztužení kybernetické obrany a uskutečnění většího počtu masivnějších vojenských cvičení.
To podle Stoltenberga bude vyžadovat více financí, a proto vyzval členské země NATO, aby na obranu vynakládaly minimálně 2 % HDP. Jak informuje ČTK, k NATO se v úterý vyjádřil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten poprvé připustil, že se jeho země členem Aliance nestane. Přesto ukrajinský prezident NATO opět vyzval k uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou. Zároveň ale vzápětí uvedl, že ví, že pravděpodobnost kladné reakce je velmi malá.
Rusko mělo přiznat, že použilo na Ukrajině termobarické zbraně. Silnější než vakuová bomba je už jen atomovka
Fiala: Vláda počítá i s tím, že může kvůli ukrajinské krizi dojít k přerušení dodávek energií
Generál Šedivý: Základna NATO v Česku by nám přinesla silný bezpečnostní aspekt a ekonomický profit
