Vědci zjistili, proč se po vakcíně AstraZeneca dělají krevní sraženiny
Vakcína AstraZeneca poslední dobou nebyla očkovací látkou, o kterou by měli lidé zájem. Mohly za to obavy z nežádoucích účinků. Vědci přišli na jejich možnou příčinu.
Nejzávažnějšími následky vakcíny byly u některých pacientů krevní sraženiny, které se po očkování objevovaly. Podle nové studie by viníkem mohla být chybná reakce imunitního systému. Tělo si při ní splete trombocytový faktor 4 s adenovirem, který se ve vakcíně vyskytuje a pak na něj zaútočí pomocí protilátek. informoval o tom iRozhlas.
Za sraženiny mohou neobvyklé protilátky
Podle serveru BBC zachránila očkovací látka od firmy AstraZeneca okolo jednoho milionu životů. Je ale také spojována s výskytem krevních sraženin u některých pacientů a proto její podání vyvolává obavy po celém světě. Experti z Cardiffu se proto pokusili zjistit, čím jsou tyto vedlejší efekty vyvolávány a jestli by jim bylo v budoucnu možné předcházet. Nakonec se jim to alespoň částečně podařilo.
Vědci vycházeli ze dvou poznatků: že jen některé vakcíny způsobovaly sraženiny a že očkovaní trpící na tyto sraženiny měli neobvyklé protilátky, které útočily na protein trombocytový faktor 4, vyskytující se v krvi. Společnost AstraZeneca zdůraznila, že sraženiny jsou zřejmě způsobeny covidovou infekcí, ne vakcínou samotnou. Společnost teď díky novým poznatkům může tyto vzácné vedlejší příznaky odstranit.
Vědci jsou s bádáním stále na začátku
Vědci ale upozorňují, že i když přišli na příčinu reakce, stále jim ještě zbývá odhalit mnoho kroků jejího průběhu. Další fází je podle nich „chybná reakce imunitního systému“. Tuto hypotézu ale potvrdí až další zkoumání. Ze 69 milionu lidí, kteří byli očkováni vakcínou AstraZeneca od ledna do října 2021, se krevní sraženiny objevily pouze u 458 z nich. Většina těchto případů se projevila do čtyř týdnů po první dávce.
Podle Willa Lestera, konzultanta na hematologii univerzitních nemocnic v Birminghamu, je výzkum srozumitelný a podrobný a podotkl, že pomáhá objasnit „pravděpodobný první krok“ ve vzniku sraženin: „Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno, včetně toho, zda jsou někteří lidé více náchylní na tvorbu sraženin než jiní a proč se sraženiny tvoří nejčastěji v mozku a v játrech. Další studie by to ale mohly objasnit,“ upřesnil.
