Imunolog Hořejší: Omikron bude v populaci cirkulovat podobně jako chřipka

Molekulární imunolog Václav Hořejší vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Od roku 1977 působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, kde byl v letech 2005–2017 ředitelem. Aktuálně řídí Oddělení molekulární imunologie. Jeho tým se zabývá výzkumem bílých krvinek. Působil také v týmu poradců expremiéra Bohuslava Sobotky jako poradce pro oblast vědy, výzkumu a vysokých škol.

Čísla nakažených v České republice stoupají, drtivá většina nově nakažených má mutaci omikron. Je to „výhra“, budeme se moci třeba už za pár týdnů vrátit k normálnímu životu? I na to v rozhovoru pro Události247 odpovídal profesor Václav Hořejší.

Kdy očekáváte vrchol vlny epidemie omikronu?

Koncem příštího týdne. Nejhorší situace nás tedy čeká za tři až čtyři týdny, nástup těžších případů, hospitalizací a úmrtí se na těchto číslech totiž projevuje se zpožděním.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak je to s třetí dávkou očkování, má smysl?

Určitě! Očkování je stále absolutní priorita. Odolnost vůči omikronu klesá po druhé dávce vakcíny rychleji, než proti deltě. Každopádně třetí dávka funguje a protilátky po ní nabíhají velmi rychle, v řádu několika dní.

Mluvíme o ochraně proti vážnému průběhu, je to tak? Nakazíme se zřejmě všichni…

Vakcíny nechrání proti samotné infekci, ale proti hospitalizaci., to je pravda. Omikron projde populací, většina z nás se mu nevyhne. Zároveň nám ale nic moc nebude. Vir bude nakonec v proočkované a „promořené“ populaci cirkulovat. Bude to podobné, jako s chřipkou.

Až přejde vlna omikronu, existuje reálná naděje, že se vše začne vracet do normálu?

Záleží, co je „normální“. Jak už jsem řekl, budeme se nakonec potýkat s epidemií podobnou  chřipce. Takže opatrnější lidé budou do metra či na úřady asi dále nosit respirátory.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Není tedy prostor na to nechat vir „žít vlastním životem“? K čemu jsou restrikce a různá opatření, když se omikronu stejně nevyhneme?

Kdybychom nekladli odpor a nic nedělali, během týdne by onemocněly stovky tisíc lidí. Nebo by museli do karantény. Tím pádem by chyběli v práci, zase by se až na doraz plnily nemocnice. Protože pro ně by i malé procento z tak vysokého počtu nakažených mohlo znamenat problém. Smyslem těch stávajících opatření je rozložit ten očekávaný vysoký počet nemocných na delší období a zmírnit tak hlavně problémy nemocnic.

To se teď děje například v USA, kde musí v nemocnicích pomáhat armáda…

Přesně tak, USA jsou dobrý příklad. Tam je zdravotnictví opět zahlceno. Bylo to i ve Velké Británii, i když tam už čísla klesají. Takže je třeba stále dávat velký pozor. A očkovat se, to je zásadní poselství, které by mělo vždy zaznít.