Další evropská země se chystá přijmout euro. Bude brzy to samé čekat i Česko?
Další evropská země přijme už v roce 2026 euro za svou měnu. Česko zatím odolává, v budoucnu by se to ale mohlo změnit.
Obsah článku
O přijetí eura se v Česku hovoří už spoustu let a každý rok to vypadá, že se k němu schyluje více a více. Zvlášť poté, co přijetí eura zvažuje další členský stát EU. My jsme v Evropské unii už více než 20 let a jsme jedním z mála států, které euro stále nepřijaly jako svou měnu. Jak se však zdá, možná by se to brzy mohlo změnit, rozhodne o tom však splnění všech důležitých podmínek.
Další země přijímá euro
Už od roku 2026 by mělo Bulharsko vstoupit do eurozóny a přijmout euro jako svou oficiální měnu. Přechod na jednotnou evropskou měnu je jedním z nejzásadnějších rozhodnutí, jaké může učinit. Nejde přitom jen o změnu bankovek a mincí v peněženkách obyvatel – tato změna má mnohem širší ekonomické dopady, které často zasahují i okolní země. Bulharsko proto doufá, že zavedením eura získá stabilnější ekonomiku, nižší úroky pro své občany a vyšší atraktivitu pro zahraniční investory.
Jak uvádí Evropská komise, Bulharsko momentálně splňuje všechny čtyři nominální konvergenční kritéria a nic mu tak nebrání v tom, aby v lednu následujícího roku přijalo euro za svou měnu. S chystajícím se přechodem Bulharska na euro se tak pochopitelně nabízí otázka, zda se i Česko inspiruje a vymění své koruny za eura.
Česko nesplňuje podmínky
Co se přijetí eura v Česku týká, redakce Událostí247 tomuto tématu věnovala hned několik článků a závěr byl vždy stejný. I kdyby Česká republika momentálně chtěla přijmout euro za svou měnu, měla by jednoduše smůlu. Pro přijetí eura musí každá evropská země splňovat maastrichtská konvergenční kritéria, která zahrnují cenovou stabilitu, zdravé veřejné finance nebo stabilitu měnového kurzu. No a pak je tu samozřejmě i psychologická stránka věci.
Velkou roli v přijetí eura samozřejmě hraje názor občanů a těm se do nové měny moc nechce. Občané totiž považují korunu za symbol země a je pro ně velmi těžké se jí vzdát. Jak uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura, pro přijetí eura je momentálně v Česku asi čtvrtina obyvatel. Pokud by se podpora nezvýšila alespoň na 50 procent, pak nemá opuštění národní měny žádný význam. To se vše ale může v budoucnu změnit, a to především díky postojům mladší generace, která vyrůstala v prostředí otevřené Evropy a digitálních plateb.
Vše ale samozřejmě závisí na tom, jakým způsobem bude veřejnost o výhodách a nevýhodách informována. Pokud bude euro nadále prezentováno jako hrozba, obavy občanů přetrvají. Pokud se však prosadí pohled na společnou měnu jako na příležitost ke stabilitě a dlouhodobému růstu, může se v budoucnu postoj veřejnosti změnit. Bulharské rozhodnutí tak možná ovlivní i pohled Čechů. Možná právě přijetí eura v další evropské zemi přiměje i českou společnost k tomu, aby tuto možnost začala brát vážněji.
