Zatímco Čechy vláda nabádá, aby šetřili a zdražuje se ve velkém, politikům se plat už brzy zvýší.
Plat řadového poslance a senátora by příští rok mohl narůst o 12,7 procenta. V praxi by to pro zákonodárce znamenalo zvýšení o 11 600 korun, psal o tom web iDnes. Bude to způsobeno rozmrazením platů ústavních činitelů. Vyšší by mohl být také plat prezidenta, a to zhruba o 38 tisíc korun, dodává iDnes.
Fiala má vysvětlení
Poslanci, senátoři, ministři nebo soudci a žalobci mají už třetí rok zmrazený plat na úrovni roku 2020. Toto opatření skončí letos k 31. prosinci. Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s navýšením výdajů na platy veřejných funkcionářů o 13 procent. Informoval o tom web Novinky. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že další zmrazování platů ústavních činitelů už pro příští rok neplánuje, píší dále Novinky.
„Je potřeba říct, že nikdo z vládní koalice nezvedne ruku pro navyšování platů. Proč ty platy rostou je kvůli platovému automatu, který byl kdysi nastaven po dohodě napříč politickým spektrem, aby poslanci nemuseli zasahovat do svých platů. Je svým způsobem neobvyklé, a já to považuji za nevhodné, aby člověk rozhodoval o své mzdě,“ uvedl pro deník Blesk k platům ústavních činitelů premiér Petr Fiala.
O zvyšování si rozhodují sami
Poslanci a senátoři si platy navyšovali téměř každý rok. Například v roce 1993 činil 13 000 korun, v roce 1996 už to bylo 31 200 korun. Ukazuje to tabulka na webu Českého rozhlasu. V roce 2015 už poslanci pobírali 57 600. Od ledna se jim plat zvedne z 90 800 na 102 tisíc korun plus paušální náhrady v rozpětí 53 100 až 72 100 korun. Psal o tom web Novinky. Plat premiéra a předsedů Sněmovny i Senátu se zvýší na 274 tisíc korun plus náhrady. Ministr bude brát 195 300 korun, píší Novinky.
„Přesto, že lidé zvyšování platů politiků vidí velmi neradi, zvlášť v době, kdy musí sami šetřit, tak z pohledu státního rozpočtu to není nijak závratný výdaj,“ uvedl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček. „Politiků totiž není zase až tak mnoho, takže i když jim platy vzrostou skokově vzhůru, tak celkové výdaje na platy se zvýší jen mírně a tento nárůst není to, co by způsobovalo strukturální deficit státního rozpočtu. Ten je způsoben například deficitním důchodovým systémem,“vysvětlil ekonom pro Události247.