Lídři Evropské unie neschválili nejtvrdší sankci proti Rusku
Rusko zatím nebude odpojeno od mezinárodního platebního systému SWIFT. Tuto sankci odmítá především Německo. Negativní postoj neskrývá ani americký prezident.
Premiéři a prezidenti států Evropské unie rozhodovali o trestu pro Rusko na nočním summitu. Jak informuje server Echo24, německý kancléř Olaf Scholz už před jednáním uvedl, že budou přijaty sankce, které už byly proti Rusku připraveny. Podle něj lídři nebyli naivní a s možností, že Moskva nebude chtít vyjednávat, počítali. Avizoval, že rozhodnuto bude podle principu jednotnosti a rozhodnosti. „Vše další je potřeba nechat pro situaci, kdy bude nutné učinit ještě další věci,“ řekl kancléř s tím, že je upřesňovat nebude.
Proč se Německo zdráhá?
Podle Ukrajiny přijaté sankce, které míří na energetiku, dopravu či obchod, ale nejsou dostatečně rázné. Evropě je vyčítáno především to, že Rusko nadále ponechává v mezinárodním platebním systému SWIFT. Tento trest odmítá hlavně Německo, které má obavy o dodávky ruského plynu. Mediální skupina RND informovala, že si berlínské vládní kruhy chtějí prověřit, jak velké škody by přijetí sankce způsobilo. O tom, že vyloučení Ruska ze systému SWIFT bude mít na Evropu obrovský dopad zmínil také americký prezident Joe Biden.
Šéf Bílého domu patří také mezi ty, kteří tuto sankci nepodporují, stejně jako Rakousko. Odpůrci trestu argumentují tím, že vyřazení ze SWIFT je technicky složité. Německo upozorňuje také na obrovský dopad na platební provoz v zemi a na komplikace pro německé podniky, které s Ruskem obchodují. Kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit také zmínil, že odpojení Ruska z mezinárodního platebního systému nebylo v původním sankčním seznamu.
Putin a Lavrov mají odstavený majetek
Zároveň ale Německo nevylučuje, že k tomuto kroku v budoucnu dojde. „Na stole jsou všechny možnosti,“ prohlásil německý ministr financí Christian Lindner. Ten zároveň přiznal, že německá energetická závislost na Rusku je slabým místem, a proto je třeba ve střednědobém horizontu tuto závislost snížit. S tím souhlasí také německý ministr hospodářství Robert Habeck, který plánuje urychlit budování obnovitelných zdrojů energie. Podle něj Německo spoléhá na ruskou ropu z 35 procent svých potřeb a na ruský plyn z 55 procent.
Evropská unie přijaté sankce považuje za bezprecedentní. Rusko tím má zakusit vysokou cenu za útok na Ukrajinu. V pátek navíc státy Evropské unie schválily další balík sankcí. Tresty mají vést k osobám prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova, informuje o tom ČTK. Těm má být zmrazen majetek. Cesta do EU jim ale v zájmu zachování možnosti diplomatického řešení konfliktu nebyla zakázána.
Podle Josepa Borrella, šéfa unijní diplomacie, mají nová opatření zvýšit ruskou inflaci, nabourat základy průmyslu a vést k úbytku zahraničních investic. Sankce proti Putinovi a Lavrovovi chystají také USA a Kanada. Moskva hrozí odvetou.
