„Syndrom speciální operace“: Lidé se bouří, Putinovo Rusko je těsně před kolapsem
Rusové válčící na Ukrajině zažívají velmi nepříjemné zkušenosti, které se na nich podepisují. Někteří to psychicky neunesou a uchylují se k závažným činům.
V Rusku se množí případy bývalých vojáků, kteří po návratu z bojů páchají zločiny. Web Onet připomíná příběh 23letého Alexandra Jonkina, který způsobil požár v ruském klubu Poligon. Po návratu z fronty byl mladý muž na nemocenské. Osudného večera 6. listopadu 2022 telefonoval se svou rodinou, které sdělil, že je v pořádku. Evidentně to ale nebyla pravda, neboť po hovoru navštívil klub Poligon v Kostromě, kde zapálil světlici. Jeho počínaní bylo tragické. V důsledku následného požáru zemřelo minimálně 13 lidí, píše web Onet. Bývalý voják nyní čeká na soud.
Problémy coby suvenýry z války
Nejen v souvislosti s tímto případem se proto začal v ruských mediích používat termín „syndrom speciální operace“. Trpět jím mají navrátivší se z fronty, kteří si z války přivezli nejen ledničky či kožichy, ale také munici a granáty. Právě kvůli tomu pak dochází k situacím, kdy zbraně použijí, píše Onet. Podle údajů ministerstva vnitra došlo v Rusku k 30procentnímu nárůstu trestných činů zahrnujících zbraně a výbušniny.
Tento problém navíc není jediný, proti kterému se lidé v Rusku bouří. Poslanci z měst po celé zemi v otevřeném dopisu žádají, aby bylo zachováno právo odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí. V té souvislosti se mluví o případu brance Sergeje Gridina z Komi, který spáchal sebevraždu. V dopise na rozloučenou psal o ponižování ze strany velitelů, kteří ho donutili jít bojovat na Ukrajinu, uvádí Onet. Jeho příběh má být důkazem toho, že ústavní právo na výhradu svědomí není dostatečně chráněno.
Rusové mohou znovu opouštět zemi
Autoři výzvy připomínají, že branci mají mít podle ústavy právo nahradit vojenskou službu náhradní službou. Ti, kteří tak učiní, jsou ale v Rusku často stíháni za odmítnutí účasti na vojenských operacích, dodává Onet. V průběhu války na Ukrajině se mnohokrát potvrdilo, že Rusové nejsou příliš ochotni bojovat. Nejvíce to bylo vidět loni na podzim, kdy ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. V reakci na to statisíce Rusů opustily zemi, přičemž desítky tisíc z nich se vydaly do Gruzie, jak píše web Aktuálně.
Většina utečenců se shodla na tom, že nechápe, proč by měli riskovat své životy. „Abychom umírali a zabíjeli ostatní? A kvůli čemu? Nerozumíme tomu. Proto jsme se rozhodli utéct,“ cituje agentura Reuters slova Dmitrije Kurilijunkova z města Miněralnyje Vody, který odjel do Gruzie. Rusko se kvůli zmíněným problémům pomalu dostává na hranu kolapsu. Situace, kdy se na hranicích s Ruskem tvořily kolony, se navíc může brzy opakovat. Už několik týdnů se totiž spekuluje, že Putin vyhlásí další kolo mobilizace, jak Události247 informovaly v lednu.
