V případě jaderného konfliktu mezi USA a Ruskem zemře v důsledku hladomoru 75 procent populace. V některých zemích bude přesto šance na přežití vysoká.
Největší naději k přežití i po deseti letech po jaderné válce budou mít obyvatelé Argentiny a Austrálie, informuje web Daily Mail. Vyplývá to z nejnovější studie, která je založená na počítačových simulacích a ukazuje průběh událostí v případě jaderného konfliktu mezi světovými velmocemi. O práci odborníků, která byla publikována v Nature Food informovaly Události247 zde. Studie předpovídá, že v případě střetu Spojených států s Ruskem bude odpáleno 100 jaderných bomb.
Austrálie je soběstačná
Ty budou doprovázet ohnivé bouře a saze při tom vzniklé se dostanou do atmosféry, kde zablokují sluneční paprsky. Následná neúroda bude mít na svědomí pět miliard lidí, kteří zemřou v důsledku nedostatku potravin. Ve Velké Británii budou mít lidé 90procentní pravděpodobnost, že zemřou na hlad, píše server Daily Mail. Naopak velká část obyvatel Austrálie a Argentiny přežije. Podle jednoho z autorů studie Alana Robocka z Univerzity v New Jersey je důvodem pěstování odolnějších plodin jako je je pšenice, uvádí Daily Mail.
Tyto země je navíc pěstují ve velkém množství, upozorňuje web Daily Mail. Země tak budou moci kompenzovat sníženou produkci plodin a uživit své obyvatelstvo. „Austrálie má dostatek potravin, aby byla soběstačná,“ cituje server Daily Mail Ryana Heneghana z Univerzity v Queenslandu, který byl součástí týmu pracujícím na studii. Vědec zároveň upozorňuje, že by mohlo dojít k problému s dopravou potravin do velkých městských center. Jak píše web Daily Mail, další zemí, která by měla vyšší šanci k přežití, je Nový Zéland.
I malý konflikt by měl velké dopady
Zároveň by ale země s dostatkem potravin čelily přílivu uprchlíků ze států, kde by panoval hlad. Studie odhalila, že nejen jaderná válka mezi USA a Ruskem by způsobila extrémní dopady na celý svět. Jak připomíná web Daily Mail, podle autorů práce by i regionální konflikt mezi Pákistánem a Indií při použití jaderných zbraní způsobil velký hladomor, v jehož důsledku by zemřely dvě miliardy lidí.
„Relativně malá jaderná válka by byla globální katastrofou, pokud jde o dodávky potravin,“ cituje Heneghana web Daily Mail. Vědci zkoumali dopady komplexně, a to nejen z hlediska potravinových zásob, ale také na zemědělství, rybolov a klima. Jak upozornil Heneghan, šlo tak o první studii, která spojila všechny tyto aspekty dohromady. „Abychom získali celkový obraz toho, co by se mohlo stát,“ cituje odborníka web Daily Mail.