Analytik Pavel Havlíček: Fialova návštěva Ukrajiny Česko neohrozí, Rusko na nás nemá žádné páky
Premiér Petr Fiala se ve středu vrátil z jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož se zúčastnili také polský a slovinský předsedové vlády.
Pavel Havlíček je analytikem Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se zaměřením na východní Evropu, zejména Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Profesně se zabývá také otázkami strategické komunikace a dezinformací, stejně jako demokratizace a podpory občanské společnosti.
Splnila podle vás úterní zahraniční cesta na Ukrajinu svůj účel?
Myslím si, že ano. První rovina je symbolická tím, že se Evropa v boji za svobodu fyzicky postavila po bok Ukrajiny proti ruské agresi. Museli taky překonat strach a bezpečnostní obavy, protože Kyjev je ostřelován. Ze strany Ukrajiny je to velmi ceněno. Význam cesty spočíval také v taktické úrovni. Došlo k bezprostřední výměně informací a účastníci cesty viděli, jak to v Kyjevě opravdu vypadá, o čemž budou informovat Evropskou unii.
Je podle vás Ukrajina nyní zase o kousek blíže vstupu do Evropské unie?
Když prezident Zelenskyj přišel s plánem požádat o členství, tak to všechny země podpořily. Všechny tři státy, které na Ukrajinu odjely, tento krok podporují. To, že nyní tato delegace do země odjela, je v tomto směru hodně symbolické.
Najdou se však i kritici cesty. Jendou z nich je slovenská herečka a bývalá diplomatka Magda Vášáryová, podle níž účastníci vystavili nebezpečí ukrajinského prezidenta. Představovala podle vás výprava nějaké riziko?
Myslím, že ano. Je třeba vidět nějakou bezpečnostní úroveň, ale asi bych ji nepřeceňoval. Schůzka se uskutečnila v nějakém bezpečném formátu a do posledních chvil se o ní nemluvilo. Všechny státy udělaly maximum pro to, aby informace byly co nejvíce chráněny a aby se tak předešlo nějaké eskalaci provokací z ruské strany, což bylo velmi důležité.
Jednalo se o první návštěvu Ukrajiny takto vysoce postavených zahraničních činitelů od začátku konfliktu. Mohou je následovat další?
Myslím, že mohou. Nicméně ten klíčový psychologický efekt byl předán a možná teď už nebude taková potřeba, aby byla vykonána další mise. Bylo by symbolické, kdyby na Ukrajinu jelo francouzské předsednictví Evropské unie, předseda Evropské rady Charles Michel nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, ovšem teď je třeba konat jinde – mezi členskými státy Evropské unie. Je třeba udržovat sankce proti Rusku a podporovat Ukrajinu. Další návštěvy jsou otevřené, ale domnívám se, že vše hlavní teď bylo splněno a předáno.
Prezident Zelenskyj řekl, že Ukrajina je nyní přesvědčena, že s takovými přáteli dokáže vyhrát a že těmto zemím v otázkách bezpečnosti důvěřuje. Dodala návštěva Ukrajině sebevědomí?
Ještě v první polovině února se z Kyjeva stáhla řada diplomatů, z Ukrajiny odešlo hodně lidí. To, že teď přijedou evropští lídři, ukážou se, nebojí se a chtějí jednat s legitimní vládou v Kyjevě, je pro Ukrajinu veliké povzbuzení. Jsou s tím spojena rizika, o to více to ale oceňují.
Premiéři Česka, Polska a Slovinska jednali s ukrajinským prezidentem o humanitární pomoci, o dodávkách zbraní či sankcích proti Rusku. Co tedy nyní můžeme čekat?
Lídři tří zemí přijeli s konkrétními nabídkami. Všechny země Ukrajině ohromně pomáhají, jsou tady taky velmi silná gesta, prohlášení a další kroky včetně humanitární pomoci. Stejně jako podpora armády v boji za nezávislost nebo ruských sankcí. Došlo k předání nápadů, jak ruský režim dále zasáhnout.
Jak ale cestu vnímalo Rusko? Nemohou teď na nás zvýšit svůj tlak?
Myslím, že se Rusové budou ohrazovat, to ale není podstatné. České vztahy s Ruskem jsou katastrofické, my ale pevně stojíme v nejsilnějším vojenském subjektu NATO a Evropské unii. Rusko může protestovat, ale to je jediné, co jim zbude. Reálně na nás nemají žádné páky.
