Ekonom Křeček: Krize tvrdě dopadne na nejchudší lidi bez úspor. Vláda by podle něj měla snižovat schodky státních rozpočtů
Během pandemie nemoci covid-19 mnoho lidí spořilo a připravovalo se na těžké časy. V bankách teď „leží“ miliardy na spořicích účtech. Zničí část těchto peněz inflace?
Štěpán Křeček pracuje na pozici hlavního ekonoma ve společnosti BH Securities a.s. Zodpovídá za tvorbu makroekonomických a tržních analýz. Věnuje se také komunikaci s veřejností a médii. V poslední době se zařadil mezi nejcitovanější české ekonomy. Říká, že máme nejhorší zdražování teprve před sebou. Podle jeho slov na to doplatí nejchudší vrstvy obyvatel.
Kam až podle vás poroste inflace a existuje vůbec nějaký pro lidi „bezbolestný“ nástroj, který by vzestupný trend v současné chvíli zvrátil?
Inflace může na začátku letošního roku atakovat dvoucifernou úroveň, od druhého pololetí by se však situace měla začít uklidňovat. Proti inflaci nás začíná chránit posilující koruna, která zlevňuje dovoz. Lidem, kteří se bojí inflace kvůli svým úsporám, dlouhodobě radím, ať se zamyslí nad nákupem protiinflačních státních dluhopisů.
Jak by měla postupovat vláda, měla by růst inflace kompenzovat plošně, nebo jen vybraným skupinám lidí?
Vláda by měla postupně snižovat schodky státních rozpočtů, které částečně nesou vinu za vysokou inflaci. Samozřejmě bude nutné vysokou inflaci zohledňovat v platech státních zaměstnanců, důchodech, sociálních dávkách a dalších platbách, které nastavuje veřejný sektor. Jinak hrozí, že masám lidí klesne životní úroveň.
Zdražování už jsme pocítili, co bude dál? Jaké komodity zdraží nejvíce?
Dál se budeme potýkat s energetickou krizí. Vysoká cena komodit bude mít přesah i do zemědělství kvůli výrobě hnojiv, takže se musíme připravit na zdražování potravin. Vzhledem k obřímu nárůstu cen nemovitostí lze očekávat, že začnou narůstat i nájmy. Růst mezd způsobený nedostatkem pracovních sil povede ke zdražování služeb. Takto bychom bohužel mohli dál pokračovat.
Jaké skupiny obyvatel zdražování pocítí nejvíce?
Nejchudší lidé bez úspor. Mnozí z nich mají hrdost a dosud nepožádali o sociální dávky. Někdy ani nevědí, že na ně mají nárok. To se změní, protože lidé v bezvýchodných situacích budou nuceni spolknout svou hrdost. Stát se musí připravit na růst výdajů na sociální systém.
Na účtech českých domácností je řádově o miliardy korun více, než bylo před pandemií covidu. Jak je to možné? Lidé více spoří, nebo těch peněz v oběhu zase není tak málo?
Lidé v pandemii omezili spotřebu, což vedlo k růstu úspor. Bohužel se dostáváme do situace, kdy rekordní úspory začala rychlým tempem požírat inflace. Takže lidé si utáhli opasky a kvůli inflaci si je již nebudou moci povolit. Významná část kupní síly úspor bude totiž navždy ztracena.
Jaký je výhled, měla by česká ekonomika zrychlit tempo, a tím pádem se můžeme dočkat snížení inflace, nebo to je v nedohlednu?
Snížení tempa inflace se dočkáme díky růstu úrokových sazeb. Ty navíc částečně ochrání úspory lidí. Ekonomický růst však bude kvůli vysokým úrokům nižší. Nejhorší myslitelný scénář směřuje ke stagflaci, tedy kombinaci vysoké inflace a stagnujícího hospodářství.
Mimochodem, když teď obchodníci zvýší ceny, budou vůbec mít chuť je zase snížit, až se dostaneme z nejhoršího?
Ceny dál porostou. Hraje se pouze o to, jakým tempem budou růst. Současné tempo je příliš rychlé. Cílem je vrátit se k inflaci okolo dvou procent. Zlevňovat bude jen malá část produktů. Například tarify mobilních operátorů, které jsou na evropské poměry dost drahé a díky technologickému pokroku budou moci klesat jejich ceny.
