,,Kolik bere kolega? Na to vám budou muset odpovědět,“ říká europoslankyně Gregorová o nové směrnici EU

Evropský parlament minulý týden podpořil opatření týkající se transparentnosti odměňování žen a mužů.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Markéty Gregorové

Nová pravidla by měla přispět ke snížení rozdílu platů a mezd mezi pohlavími, tzv. pay gapu. O pay gapu, jeho příčinách, důsledcích i nové směrnici, jsme si povídali s europoslankyní Markétou Gregorovou za Piráty. Návrh Evropským parlamentem snadno prošel.

Začněme nejnovější událostí. Co obsahuje nová směrnice, kterou teď schválil Evropský parlament?

Zásadním usnesením je transparentní zveřejňování výdělků, ovšem anonymně. Sami si tak můžete zjistit, jestli vám firma platí za stejnou práci více nebo méně než kolegům. Praktické to bude i v případě, kdy se budete hlásit do nového zaměstnání a budete chtít vědět, jak je na tom zaměstnavatel s výší platů a rovností odměňování.

Budou muset firmy případné nerovnosti řešit?

Společnosti nad 50 zaměstnanců, u kterých se zjistí pay gap nad 2,5 %, pak budou mít povinnost situaci řešit, a spolu se zástupci zaměstnanců vypracovat plán, jak to napravit. Přesné znění zákonů budou mít jako u všech evropských směrnic na starosti přímo členské státy. 

Zdroj fotografie: Depositphotos

Můžete objasnit našim čtenářům, co přesně je pay gap?

Pay gap je rozdíl v platech žen a mužů. Jde o porovnání v odměňování na stejných pozicích, za stejnou práci, se stejnou délkou praxe. Vyjadřuje se v procentech, a to o kolik procent berou průměrně ženy méně než muži, v hrubé mzdě.

Kde vidíte největší rozdíly v odměňování žen a mužů?

Největší rozdíly najdeme u vysokoškolsky vzdělaných lidí ve vysokopříjmových zaměstnáních v Praze a větších městech. Odlišnosti lze najít i co se týče oborů. Například v českém finančním a pojišťovacím sektoru je pay gap úplně nejvyšší.

Proč vůbec muži vydělávají více než ženy?

V ČR, stejně jako v jiných zemích, jde o kombinaci více faktorů. Například vzdělání v tom nehraje velkou roli, v České republice jsou ženy a muži vzdělaní srovnatelně, v mladé generaci je více vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů. Rozdíl je v tom, kdo pečuje o děti. Pořád jsou to nejčastěji ženy, a právě rodinná politika hraje největší roli, kdo je s dětmi doma, na jak dlouho tam může být, jestli se partneři mohou nebo musí střídat apod.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Dá se říct, jak je to se zmíněnými rozdíly v porovnání jednotlivých států?

Studie ukazují, že v zemích, kde je relativně dlouhá rodičovská dovolená, jsou rozdíly v odměňování větší.

Jaké další faktory mají na pay gap vliv?

Nejvýraznější je přímá diskriminace, kdy žena dostává za stejnou práci menší finanční ohodnocení. Existuje ale i nepřímá diskriminace, tedy zdánlivě genderově neutrální pravidla a zacházení, která jsou ale ve výsledku nevýhodná pro ženy. Promítá se do toho segregace na trhu práce, jak horizontální (ženy jsou daleko častěji zastoupeny v odvětvích, kde je nižší hladina mezd), tak vertikální (ženy se daleko méně často dostanou do vedoucích pozic s lepším finančním ohodnocením).

A co společenské očekávání?

Ano, to také hraje svoji roli. Pokud je v rodině třeba nemocné dítě nebo starší člověk, je to nejčastěji žena, která o něj bude pečovat, což může mít vliv na její kariéru.

Jaké jsou důsledky pay gapu?

Kromě evidentní nespravedlnosti a nerovného přístupu ke zdrojům má tato praxe negativní vliv například na ženy, které samy pečují o děti. Ženy jsou také ve stáří více ohroženy chudobou, protože důchod se počítá z platu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak jsme na tom u nás ve srovnání s Evropou?

ČR je se 16,4 % nerovností nad průměrem EU, který činí 13 %. Nejlépe jsou na tom v Lucembursku, kde rozdíl mezi odměňováním žen a mužů skoro není, tedy lépe řečeno je ve výši 0,7 procenta.

A kde jsou na tom nejhůře?

Nejhorší situace je podle dat v Estonsku a Lotyšsku, které mají obě přes 20 % rozdílu. Situaci u nás rozhodně nepomáhá, že stále přetrvávají názory, že tento problém neexistuje, případně to není tak velký problém. 

Můžeme se v některé evropské zemi inspirovat, jak situaci řešit?

Zajímavý je postup Rumunska, které skončilo v žebříčku hned druhé. V Rumunsku výrazně prodloužili otcovskou dovolenou, a funguje to, rozdíl v odměňování se snižuje a platy rostou. Vláda pro to nemusela dělat nic navíc.