„Případná válka mezi Ruskem a Západem by znamenala zničení civilizace,“ míní politolog Pehe

Situace mezi Ruskem a Ukrajinou je vážná. A podle politologa Peheho se dá čekat, že se bude i nadále stupňovat.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Jiřího Pehe

Jiří Pehe je český politolog, spisovatel a politický komentátor. Vystudoval gymnázium a Právnickou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1981 emigroval z ČSSR přes Jugoslávii do Itálie a posléze do USA, kde dostal politický azyl. V současnosti je ředitelem New York University v Praze a přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Situace mezi Ruskem a Ukrajinou je hodně napjatá. Čekal jste, že dospěje až do tohoto bodu?

Já osobně jsem to čekal. Myslím, že Rusko si tuto pozici připravovalo dlouhodobě. Kdo studuje ruské chování komplexně, tak si všiml, že tady byly určité náznaky ve znamení toho, že Rusko chystá něco, co se stalo. Nebo možná ještě něco horšího, tedy okupaci celé Ukrajiny.

Může k tomu podle vás dojít? Bude Putin ve svém tažení Ukrajinou pokračovat dál?

Obávám se, že ano. Původní představy byly takové, že by Putin použil k útoku vojska okolo Ukrajiny, on to ale udělal rafinovaněji. Nejprve obsadil dvě separatistická území, vyhlásil jejich nezávislost a teď je bude v uvozovkách chránit. Je pravděpodobné, že dojde k nějakému konfliktu, k něčemu, co Rusko bude prohlašovat za provokaci. Vojska okolo Ukrajiny se nikam nestahují, přitom na separatistická území stačí méně vojáků i techniky. Zdá se, že Putin má v plánu další krok.

Myslíte si, že by nakonec mohlo dojít k situaci, kdy by Rusko ovládalo celou Ukrajinu?

Je otázkou, zda by Putin dokázal kontrolovat celou Ukrajinu, i kdyby ji dobyl. Pro Rusko by nebyl problém Ukrajinu vojensky dobýt, ale kontrolovat zemi a nedoplácet na to obrovskými ekonomicky ztrátami, ekonomicky nekrvácet a nečelit partizánskému odporu, to je složité. Ukrajina má velký nacionalismus a odpor k Rusku, i proto Putin možná ví, že získat celou zemi není tím nejlepším řešením. Třeba západ Ukrajiny je už civilizačně jinde než Rusko, tam by se okupace nesetkala s tím, co Putin může dostat v Donbasu nebo Luhansku.

Zdroj fotografie: Pixabay

Žene Putina touha získat pod svou moc co nejvíc území, která ovládal i Sovětský svaz?

On sám to tvrdí dlouhodobě. Netají se tím, že pro něj byl rozpad Sovětského svazu geopolitickou katastrofou. Chce to nějak obnovit. Ví, že se mu asi nepodaří obnovit všechno, ale v zemích, které nejsou chráněné, se snaží vyvolat nestabilitu. Ruská vojska nejsou jen na Krymu a na separatistických územích, ale taky v Osetii nebo Bělorusku. A to, že se stáhla z Kazachstánu, ještě neznamená, že se tam nemohou vrátit.

Měla by se Ruska bát i Česká republika?

Máme velké štěstí, že jsme společně s dalšími zeměmi od roku 1999 členem Severoatlantické aliance. To je naše jediná záruka. Putin se totiž nikdy, zdá se, nepustil představy, že všechna území, která Sovětský svaz ovládal, by nějakým způsobem měla být kontrolována Ruskem. Pokud by Česko, ale i Slovensko nebo Polsko nebyly členy NATO, tak by se o to možná pokoušel. Využívá toho, že Ukrajina není v NATO. Možné vidí poslední šanci, jak ji dostat do ruské sféry vlivu.

Může mít v plánu ovládnout i další území?

Samozřejmě. Pokud se podíváme do zemí “stánů”, tak tam je nestabilita. Nedávno se střílelo mezi Kyrgystánem a Tádžikistánem, je tady válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Rusko sice nezasáhlo, ale zasáhnout by mohlo, těch možností se Putinovi nabízí víc. Pokud do konfliktu pošle ruské vojáky, tak je velká šance, že už tam zůstanou.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Co by se stalo, kdyby se do konfliktu zapojily i ostatní – západní – země?

Čára mezi Ukrajinou a NATO je pro Rusko výstražná, dokonce i pro Putina. Ten, i když ne vždy argumentuje racionálně, dobře ví, že jakýkoliv spor se zeměmi NATO by mohl vyvolat obří konflikt, který by mohl skončit jadernou válkou. Zní to děsivě, ale otázkou je, jestli má Rusko dostatečný pud sebezáchovy, protože případná válka s USA a dalšími západními zeměmi by znamenala zničení civilizací. Jedná se snad o poslední hranici, která nás dělí od velkého konfliktu.