Vlády využívaly monitorovací software, sledovaly své občany. Europoslanec Kolaja: Využívaly ho i státy V4

Vlády několika zemí využívaly špehovací software proti aktivistům, novinářům i některým politikům. O skandálu promluvil europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti).

Aféra Pegasus loni odhalila špehování významných politiků, novinářů, aktivistů nebo pracovníků neziskových organizací, a to hned v několika zemích. Izraelský software Pegasus byl původně vyvinut pro odhalování zločinců a teroristů, jak byl ale skutečně používán?

Izraelská technologická společnost tvrdí, že technologii prodává pouze vojenským, policejním a zpravodajským orgánům, a že klienty před prodejem softwaru prověřuje. Tedy například zjišťuje, zda daná země dodržuje lidská práva.

Zjistilo se tedy, že software byl využíván i jinak?

Ano, investigativní novináři a lidskoprávní organizace tvrdí, že software byl v mnoha případech zneužit pro špehování nepohodlných osob, které například vystupovaly proti vládě, ale s terorismem ani organizovaným zločinem neměly nic společného. Jednalo se o novináře, aktivisty nebo představitele opozice.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Postupně se ukazuje, že software byl zneužíván v Izraeli, ale třeba také v Saudské Arábii nebo Maroku. Jak moc ale proniklo zneužívání softwaru k nám do Evropy? 

V tomto případě musíme sledovat dvě roviny problému. Na jedné straně se jedná o sledování Evropanů jinou zemí, a to například sledování prezidenta Macrona ze strany marocké vlády, která měla odposlouchávat nejen jeho telefon, ale měla sledovat i dalších 15 členů tehdejší vlády. 

Je to smutné, ale asi ne překvapivé, že spyware využívají režimy ve Rwandě, Maroku nebo ve Spojených arabských emirátech. Šokující jsou však informace o jeho použití našimi sousedy z V4, vládami v Maďarsku a Polsku.

A druhá rovina?

Ta je skutečně alarmující. To už mluvíme o sledování nepohodlných občanů ze strany evropských vlád. Maďarská vláda sice použití softwaru Pegasus dlouho popírala, ale na konci minulého roku přiznala, že software zakoupila. Šmírovací aféra zmítá ale i polskou vládní stranou Právo a spravedlnost.

K čemu tam mělo docházet?

Ke šmírování opozičních leaderů, právníků a kritiků konzervativní justiční reformy. Sledován měl být například právník bývalého polského premiéra Donalda Tuska i polská státní zástupkyně Ewa Rrzoseková.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Proč mluvíme právě o Maďarsku a Polsku? Co vůbec podobný vývoj znamená pro Evropskou unii?

V Maďarsku i v Polsku bohužel dochází k omezování práv menšin, navíc je zde paralyzovaná jak nezávislost soudů, tak médií. Polská i maďarská vláda se v poslední době odklání od základních evropských hodnot, jako je například ochrana občanských svobod. Přestávají být zeměmi, kde se dá svobodně žít.

Takže tato odhalení nelze brát na lehkou váhu?

Rozhodně ne! Měli bychom situaci skutečně prošetřit. Pokud jakákoli evropská vláda zneužívala software pro špehování a perzekuci vlastních občanů, musí z toho Evropa vyvodit důsledky. 

A takové vyšetřování na evropské úrovni aktuálně probíhá? Jak v tomto směru Evropská unie postupuje?

Tento týden na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku debatujeme o zřízení speciálního vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu. Je totiž možné, že maďarská a polská vláda nebyly jediné evropské vlády, které software zneužívaly. Zřízení speciálního vyšetřovacího výboru rozhodně plně podporuji. Jaké bude mít aféra důsledky ještě uvidíme.

iZdroj fotografie: Pixabay

A Váš názor?

Ve Spojených státech známá aféra Watergate vyústila až v rezignaci amerického prezidenta a samotná kauza Pegasus je často označována právě jako evropský nebo polský Watergate.

Můžeme třeba my sami zjistit, zda jsme nebyli obětí šmírování? Případně, jak se člověk proti takovému útoku může bránit? 

Pegasus má za úkol se dostat do telefonu nepozorovaně, typicky využitím bezpečnostní chyby v některé z vašich aplikací. Jakmile se Pegasus dostane do vašeho telefonu, může z něj prakticky přenášet jakákoli data. Může odposlouchávat, sledovat, kde surfujete po internetu, dokáže si zapnout kameru, a protože je přímo ve vašem telefonu, dokonce si poradí i se zašifrovanou komunikací. 

Boj za soukromí asi nikdy nekončí, že?

Je to tak, na této aféře to vidíme. Technologie se stále zdokonalují a šmírovaní je jednodušší, než kdy dříve. Každý z nás by měl dbát na svoje bezpečí v prostoru on-line. 

Mají mít ale vlády vůbec možnost občany plošně šmírovat?

Určitě ne, o to v Evropském parlamentu ve všech směrech aktivně usiluji. Od začátku svého mandátu tvrdě bojuji za soukromí občanů. Úřady ani soukromé firmy by neměly mít možnost kontrolovat naši osobní komunikaci. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

Právě vývoj okolo kauzy Pegasus budí ještě větší obavy ve spojení s návrhem pravidel na využívání umělé inteligence…

Národní vlády i Evropská komise požadují výjimky na používání systémů vzdálené biometrické identifikace, jako je rozpoznávání obličejů ve veřejných prostorách. Pokud maďarská a polská vláda sledují telefony opozičních leaderů a novinářů, je vcelku zřejmé, že by výjimky pro systémy rozpoznávání obličejů zneužívaly také.

K čemu je to vlastně vládám dobré?

Za pomoci těchto systémů jsou totiž schopni identifikovat účastníky na demonstracích, aktivisty nebo třeba také investigativní novináře. Proto požadujeme v Evropském parlamentu úplný zákaz využívání těchto systémů na veřejnosti.