Kolik peněz na důchodu může dostat člověk, který za celý život nestrávil ani jednu hodinu v práci? Úřady se rozhodly vyvrátit nejčastější mýty.
Ve veřejném prostoru se často objevují tvrzení, že lidé, kteří nikdy nepracovali, mají nárok na penzi, a to dokonce vyšší než ti, kteří strávili život v zaměstnání. Tyto informace však bývají zavádějící a neodpovídají realitě. To, že by měl takový člověk dostávat vyšší důchod než ti, kteří pracovali více než 35 let, je podle webu iDnes jen snůška lží. Jak je to tedy doopravdy? Úřady se rozhodly vyvrátit nejčastější mýty a promluvit o tom, kolik peněz na důchod dostane člověk, který v životě nepracoval.
Mýty a lži
Představa o tom, že osoby bez pracovního poměru mají automatický nárok na důchod vypočítaný z průměrné mzdy, je jedním z nejvíce rozšířených omylů. Na internetu se začala šířit falešná informace o tom, že lidé, kteří nikdy nepracovali, pobírají důchod až 24 000 Kč. S tímto tvrzením podle webu Romea přišel poslanec Tomáš Zdechovský. Jde pochopitelně o mýtus, který však vyvolává mezi lidmi zmatek a rozhořčení, protože mnozí, kteří celý život tvrdě pracovali, se k průměrnému důchodu ani nepřiblížili. Jak je to tedy doopravdy?
Pro získání starobního důchodu je třeba splnit určitou dobu pojištění:
- Minimálně 35 let pojištění, což zahrnuje také tzv. náhradní doby, například péči o dítě nebo studium.
- Alespoň 30 let pojištění bez započtení náhradních dob.
- V některých případech stačí 20 let pojištění, pokud žadatel dosáhne věku o 5 let vyššího, než je standardní důchodový věk.
- Alternativně může stačit 15 let pojištění, avšak za podmínky dosažení věku o 5 let vyššího, než je důchodový věk, bez možnosti započtení náhradních dob.
Lidé si navíc mohou navýšit svůj budoucí důchod tím, že budou pracovat i po dosažení důchodového věku.
Důchod bez práce neexistuje
Česká pravidla pro přiznání starobního důchodu patří k nejpřísnějším v Evropě. Nejenže neexistuje „automatický nárok na důchod z průměrné mzdy“, ale stále více lidí na důchod vůbec nedosáhne, ať už kvůli nedostatečné době pojištění nebo jiným překážkám. Tito lidé často končí odkázáni na sociální dávky, jejichž výše odpovídá životnímu nebo existenčnímu minimu. Částka životního minima bude od roku 2025 nastavena na 4 860 Kč. Člověk, který v životě nepracoval, nemá na důchod nárok. Jediné, na co má pak nárok, jsou právě sociální dávky.
Žádosti o dávky jsou ale administrativně náročné. Příjemci musí každé tři měsíce dokládat své finanční příjmy, a pokud sdílí domácnost s osobou, která má vlastní příjem nebo důchod, mohou o dávky přijít. Tvrzení o „snadném přístupu k důchodu pro nepracující“ a dalších nespravedlnostech často šíří i politici a média, což posiluje nedůvěru veřejnosti. Než podlehnete těmto fámám, doporučujeme ověřit si informace na oficiálních stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).