Obchody nám budou diktovat, ke které pokladně půjdeme a jak zaplatíme. Zákazníci zuří: „Nemáme si to rovnou sami namarkovat?“

Možná jste si toho všimli i vy. Nakoupíte, chystáte se k pokladně, ale otevřena je jen jedna a prodavačky vás navigují k těm samoobslužným.

Zdroj fotografie: Wolfmann / Creative Commons / CC-BY-SA

Jak Události247 už dříve informovaly, v českých obchodech v poslední době výrazně přibývá právě samoobslužných pokladen. Obchodníci díky nim nemusí zaměstnávat tolik pokladních a ušetří tak nemalé peníze na mzdách. Lidé se však při platbě u samoobslužné pokladny mohou setkat třeba s tím, že po nich stroje chtějí spropitné.

Nemusí vědět všechno, co nakupuji, říká zákaznice

Upozornil na to slovenský web Čas. Jedné ze zákaznic se pokladna zeptala, zda nechce k výsledné částce přidat i spropitné. Nabídl dokonce několik možností v rozmezí od 15 do 20 procent z celkové ceny nákupu. Lidé jsou však většinou zvyklí, že spropitné dávají konkrétnímu člověku, který jim službu poskytl. Navíc spíše v restauraci. Takto ale ohodnotí pouze stroj a peníze připadnou obchodnímu řetězci, což se jim samozřejmě nelíbí.

Zdroj fotografie: Warszawska róg Szerokiej w Tomaszowie Mazowieckim, w województwie łódzkim, PL, EU / Creative Commons / CC-BY-SA

Některé pokladny také požadují jen platbu kartou, což pro mnohé zákazníky, zejména pak seniory, může být problematické. S kartou platit neumí a problém jim dělá i zadání pinu při překročení částky nad 500 korun. Důvody pro platbu hotovostí mohou být různé. Někteří lidé třeba upřednostňují klasické peníze, protože poskytují větší anonymitu a nemohou být sledovány a zaznamenávány. „Nechci, aby měla vláda přehled o každém rohlíku, který si koupím,“ říká k tomu paní Míla z Brna.

Zákazníkům vadí, že v obchodech nemají svobodu

Zákazníci však mají také zkušenost s tím, že i když chtějí nákup zaplatit na pokladně, kterou obsluhuje pokladní, je jich otevřeno málo a tvoří se tam fronty. V některých řetězcích proto stojí u pokladny zaměstnanci, kteří určují, kam zákazník půjde zaplatit. To může být problém třeba pro seniory, na které vyjde samoobslužná pokladna. Nemusí si s ní vědět rady, a navíc často netuší, kde hledat na zboží čárové kódy. Celá transakce by jim tak trvala o dost déle než u běžné pokladny.

Zdroj fotografie: Jiří Klimenský pro Události247

„U nás v Olomouci se mi stává, že mě prodavačky div ne ženou, abych honem zaplatila u pokladny, která jim zrovna vyhovuje. Pokud mají obsazené pokladny s pokladními, tak mě ženou k těm samoobslužným a zase naopak. Děje se to hlavně kolem šesté večer, kdy lidé běžně končí v práci a mají tam narváno. Nejen, že mi diktují, kde mám platit, ale i jak. Prodavačka mi jednou řekla, že by spíš uvítala platbu kartou, aby mi nemusela složitě vracet drobné. To už jsem si opravdu říkala, zda si to příště nemám rovnou celé namarkovat sama. Jméno řetězce vám ani říkat nebudu, lidé by byli velmi překvapeni,“ řekla Událostem247 paní Milada H.