Pozor na tenhle telefonát. Jedinkrát ho zvednete a rázem přijdete o všechny peníze na bankovním účtu

Podvodníci se evidentně neštítí ničeho. Aktuálně totiž ke svým zločinům využívají falešné identity státních úředníků.

Zdroj fotografie: Kārlis Dambrāns/ Creative Commons / CC-BY-SA

Podvody skrze telefonní hovory patří vedle těch prováděných přes SMS zprávy mezi velmi časté. O některých případech ostatně již dříve redakce Událostí247 informovala. Podvodníci se často vydávají například za falešné bankéře, finanční poradce a další rádoby odborníky. Výjimkou nejsou ani případy, kdy se zločinci tváří jako pracovníci bank, jak jsme zjistili z varování Policie. A osvědčené je rovněž vydávání se za státní úředníky, což je i aktuální případ podvodu, na nějž by si Češi měli dát pozor. Jinak mohou během chvíle přijít o veškeré své peníze.

Podlehnout podvodu je snadné

Podvodníci aktuálně cílí na klienty České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jak redakce Událostí247 zjistila na webu úřadu, své oběti se zločinci snaží nalákat na informaci o přeplatku, který by jim rádi vrátili. Spoléhají přitom na to, že spousta lidí považuje úředníky státní správy za důvěryhodné a není při kontaktu s nimi tak obezřetná.

Zdroj fotografie: Martin Dvořák pro Události247

Právě tyto útoky skrze telefonický hovor, které jsou známé pod pojmem vishing, jsou obzvlášť zákeřné. Z vlastní zkušenosti víme, že při přímém telefonickém kontaktu máme větší tendenci věřit tomu, co slyšíme a často zapomínáme na základní pravidla bezpečnosti. Navíc se vše děje velmi rychle a na rozdíl od SMS zpráv zde není příliš času na to si odpovědi rozmyslet či si o věci něco více zjistit. To vše pak podle nás vishing činí jedním z nejvíce podceňovaných typů podvodů.

Podvodníci z lidí chtějí vylákat peníze

Vraťme se ale ještě ke zmíněnému podvodu, před nímž varuje ČSSZ. Podle zjištění redakce Událostí247 je celý proces skutečně sofistikovaný. Podvodníci jsou totiž velmi dobře připraveni. Mnohdy znají nejen jméno oběti, ale třeba i její adresu či dokonce číslo bankovního účtu. Přitom se snaží působit profesionálně a co nejvíce napodobit jednání skutečného úředníka.

Zdroj fotografie: Air fans/ Creative Commons / CC-BY-SA

Nic z toho by ale lidi nemělo přesvědčit, aby podvodníkům své citlivé údaje, jež po nich následně požadují, poskytli. Měli by si být vědomi toho, že žádný úřad je telefonicky nikdy nebude žádat o přihlašovací údaje nebo snad dokonce přímo o peníze. Jak však víme, tyto zásadní informace zdaleka neví všichni. Máme tedy za to, že právě informování o tom, jak úřady či banky reálně fungují, jaké jsou jejich pravomoci či jaké údaje po svých klientech mohou či nemohou požadovat je něco, o čem by se mělo více mluvit.