Přišel vám tento e-mail? Podvodníci vám nabízí peníze, místo toho vás ale okradou
Nepřišel vám náhodou v nedávné době tento e-mail nebo tato SMS zpráva? Pak zpozorněte, jedná se o podvod, který vás okrade o peníze.
Vánoční období je sice krásné, zato dokáže být ale pěkně stresující a častokrát i frustrující. Zvlášť s přihlédnutím k faktu, že jde o vůbec nejoblíbenější období podvodníků. Ne snad proto, že by se těšili na společné chvíle se svou rodinou a rozbalování dárků, ale na okrádání potenciálních obětí. V prosinci se utrácí zdaleka nejvíce, peníze navíc se vždy hodí a toho podvodníci s vervou využívají. Svým obětem proto posílají zprávy týkající se fiktivních přeplatků, které si mají vyzvednout. Když tak ale učiní, místo toho, aby peníze získali, o ně přijdou.
Staronový podvod s přeplatkem
Na české e-mailové schránky míří další vlna podvodných zpráv, které se velmi přesvědčivě tváří jako oficiální komunikace Finanční správy a portálu Mojedaně.cz. Útočníci v nich slibují vrácení daňového přeplatku, ve skutečnosti se však snaží vylákat přístupové údaje k bankovním účtům. Nejde přitom o první případ, kdy podvodníci tento podvod zkouší, a úspěšně se jim daří okrádat své oběti.
Většinou to probíhá tak, že člověku přijde buď e-mail, nebo SMS zpráva s informací o přeplatku. Zpráva taktéž obsahuje webový odkaz a QR kód. Jak odkaz, tak QR kód přesměrují člověka na internetové bankovnictví, které je podle pokynů v e-mailu nutné použít k tomu, aby mu byl přeplatek vyplacen. Jak už ale správně tušíte, po přihlášení do internetového bankovnictví, které navíc není pravé, přistanou citlivé údaje přímo u kyberzločinců.
„V tomto případě se jedná o snahu získat od klientů osobní údaje, což může vést k velkým finančním ztrátám. Jednoznačně je na místě obezřetnost,“ prozradil Jan Svoboda, ředitel Odboru bezpečnosti VZP ČR. Jak podvod rozpoznat, na co si dát pozor a hlavně jak se mu vyhnout?
Na co si dávat pozor
Na podvrh upozorňují až drobnosti. V oslovení se objevuje jazyková chyba „Vážený klientě“ a podezřelá je také samotná e-mailová adresa odesílatele. Zpráva může přicházet například z adresy jako [email protected], případně z jakékoliv další adresy, která s oficiální e-mailovou adresou Daňového úřadu nebo VZP nemá vůbec nic společného. „Při bližším pohledu si lze všimnout falešné e-mailové adresy, například může být na konci zahraniční doména místo české CZ. To by mělo být pro klienty varovným červeným světlem,“ dodal Jan Svoboda, ředitel Odboru bezpečnosti VZP ČR.
Útočníci se v poslední době zaměřují na co největší věrohodnost. Využívají oficiální loga portálu Moje daně, Portálu občana i dalších státních institucí. Oproti starším pokusům jsou zprávy jazykově propracovanější a méně nápadné, přesto však stále lze falešnou zprávu rozpoznat. Je však důležité, abyste věnovali pozornost každému detailu a v případě, že si nebudete pravostí zprávy jisti, kontaktovali danou instituci a vše jim sdělili. Pracovníci vám pak okamžitě řeknou, zda se jedná o podvod, či ne. Obezřetnost je vždy na místě a za ověření, které zabere jen pár sekund, nikdy nic nedáte.





