Důchodci dostanou o 1000 korun méně

Právě poslanci patří mezi skupiny, které si od loňska finančně polepšily o 11 600 Kč, všímají si Události247. Fialův kabinet v únoru schválil úpravu pro červnovou mimořádnou valorizaci důchodů. Místo 1770 korun měsíčně mají penzisté dostat jen 760 Kč. Ze státních zaměstnanců vzrostly o 10% platy vojákům, policistům, hasičům i celníkům. Jinak si zaměstnanci polepšili většinou o maximálně pět procent. Lidé počítají každou korunu, aby si mohli dopřát své oblíbené jídlo i základní potřeby, a to nejen matky s dětmi a důchodci.

Učitelka na mateřské Tereza Horáková si měsíčně připíše na účet 10 000 korun z rodičovského příspěvku. Partner sice vydělává, ale živí dvě děti. Mladší dítě má dva a půl roku. „1000 korun každý měsíc spolknou plenky. A to kupujeme ty ,z lacinějšího kraje’. To ale pro nás není hlavní zátěž. Právě jsme se se ségrou shodly, že nám začíná být zatěžko nakupovat zeleninu a vejce. Když vidím ty ceny…,“ vysvětluje pro Události247 Horáková.

Za co si to vlastně sami přidávají?

„Když se má čtyřčlenná domácnost stravovat aspoň trochu zdravě, neobejdu při vaření se bez věcí, které teď strašně podražily. Ovoce a zeleninu děti potřebují,“ pokračuje třicetiletá matka pro Události247. „Jak si to mám dát dohromady s těmi informacemi o zvyšování platů státních úředníků? Nevím, jakou hru to s námi kdo hraje, ale hnusí se mi to,“ uzavírá učitelka na mateřské pro Události247.

Třiasedmdesátiletá vdova Alena Panáčková si Událostem247 postěžovala, že nižší valorizace důchodu, než očekávala, je pro její rozpočet citelným zásahem. „Těch 12 000 korun, o které poslanci ročně připraví každého z nás raději přiklepnou sobě? Za co? Za ten výkon, který vidím na záznamech ze Sněmovny? Jak v lavicích dřímají, telefonují, koukají do notebooku… Nedělají nic pro to, aby lidem pomohli,“ shrnuje důchodkyně svůj pohled pro Události247.

Článek Důchodci chudnou, politici bohatnou: Řada Čechů musí počítat poslední koruny, aby se dostali k základním potřebám se nejdříve objevil na Události247.cz.

Italská kuchyně za pár korun

Přitom v málokteré české restauraci je možné toto oblíbené jídlo pořídit za méně než 150 korun. Naopak často je v jídelních lístcích i za více než 200 korun. Smažákem zdaleka nabídka poslanecké kantýny nekončí. Milovníci italské kuchyně si za 93 korun mohou objednat špagety Aglio olio e peperoncino, za 116 korun pak italské šafránové risotto. Další levnou českou klasikou je pak v nabídce smažený vepřový řízek s pažitkovými bramborami, který stojí 93 korun.

Pod 150 korun je možné v poslaneckém menu najít také pikantní kuřecí nudličky s bramboráčky za110 korun. Takové ceny by řada Čechů ráda viděla i v běžných restauracích. Může na ně ale zapomenout. Aktuálně činí v Česku průměrná cena poledního menu necelých 178 korun, píše web Kurzy. V meziročním srovnání došlo k nárůstu o 15,4 procenta, čímž zhruba odpovídá inflaci. Nejvíce za oběd dají lidé v Praze, kde průměrná cena přesáhla již hranici dvou set korun, dodává web Peníze.

Od ledna desítky tisíc korun navíc

Přitom právě v hlavním městě se poslanecká kantýna nachází. Za cenu nad 200 korun si ale politici pochutnají na specialitách. S cenou 252 korun je možné v menu kantýny najít steak z lososa s omáčkou beurre blanc a grilovanými grenaille. O korunu dráže pak vyjdou medailonky z hovězí svíčkové s pepřovou omáčkou a americkými bramborami. Ani pražští politici nejsou z tohoto hlediska na tom vůbec špatně. Jak v lednu informoval web Praha IN, oběd na magistrátu vyjde na 120 korun.

Příjemné ceny v kantýnách nejsou jedinou výhodou politikou. Jak Události247 nedávno upozornily, od ledna si polepšili také platově. Poslanci berou v letošním roce o 11 600 korun více než loni. Řadoví členové parlamentu bez dalších funkcí berou měsíčně 102 400 korun hrubého. K platu navíc dostávají 53 200 až 72 100 korun na náhradách za stravu, dopravu a reprezentaci. Někteří mají přitom k dispozici zdarma také ubytování v Praze a služební automobil.

Článek Jídlo za 78 korun? Kantýna ve Sněmovně je jako jeden velký výprodej. Lidi si o takových cenách mohou jenom nechat zdát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Okamura: Proti okrádání důchodců se budeme nekonečně bránit

Opozice už ohlásila dosud největší obstrukce, a proto poslanci počítají i s nočním jednáním. „Pohádky ovčí babičky předčítat nebudeme,“ cituje vyjádření Schillerové k formě obstrukcí web iDnes. „Uděláme všechno pro to, abychom to tu zdržovali,“ dodala k vládou předloženému návrhu. „Jsme připraveni nekonečně bránit tomu, aby vláda mohla okrást důchodce,“ dodal šéf SPD Tomio Okamura a vyzval vládu k tomu, aby zakročila proti dramatickému růstu cen zeleniny a ovoce.

K mimořádné valorizaci by vzhledem k nárůstu inflace mělo dojít v červnu. Původně bylo v plánu, že by starobní penze vzrostly v průměru o 1770 korun. Vláda však navrhla omezení jednorázového přidání a navýšení zásahového podílu o 2,3 procenta s dalšími 400 korunami. Došlo by tedy k nárůstu průměrného důchodu o 760 korun, připomíná Blesk. Pokud by novela prošla, měla by značný vliv na státní rozpočet. Zadlužení by se zpomalilo o 19 miliard korun.

Důchodci zřejmě pocítí dopady inflace poprvé

„Vzhledem k těm mimořádným valorizacím v loňském roce se důchodci stali jedinou skupinou v České republice, které se inflace zatím nedotýkala. Po té změně valorizace i důchodci, tak jako ostatní skupiny obyvatel, pocítí, že se naší ekonomice nedaří až tak dobře a ponesou přiměřený díl té ekonomické krize i ve svých peněženkách,“ uvedl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček.

Poslanci musí také potvrdit trvání stavu legislativní nouze. Písemně se do debaty přihlásily tři desítky řečníků a podobné množství se k nim přidalo na místě. Jen k tomuto úvodnímu bodu se tak bude vyjadřovat asi šedesát lidí. Jako první vystoupil Marek Výborný, který požádal své kolegy, aby legislativní nouzi potvrdili. Psal o tom web ČT24. Na stav legislativní nouze a na možnou zpětnou účinnost předlohy se ozývá kritika i od některých koaličních zástupců v horní komoře. Pochyby ve stejném duchu už vyjádřil také Petr Pavel, dodává web.

Článek V Poslanecké sněmovně to vře kvůli důchodům. Okamura předčítá už několik hodin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Poslanci do práce nemusí

Někteří tak třeba před prací ještě roznáší noviny, případně po práci rozváží zboží či uklízí. Mnoho občanů je tak pro zajištění důstojného života pracovně v zápřahu od brzkých ranních hodin často až do večerních. Naopak poslanec je sám svým pánem. Nikdo nehlídá, kolik hodin denně práci věnuje. Brzké ranní vstávání rozhodně není třeba. Poslanecké schůze většinou nezačínají dříve než v 9 hodin ráno. Pokud se ráno zákonodárce probudí a nemá chuť pracovat, jednoduše se omluví.

Důvod může uvést v podstatě jakýkoliv, o plný plat nepřijde. Problém může být zdravotního, rodinného, pracovního i osobního rázu. Jak připomíná web Měšec, poslanci mají výhodu, že nejsou zaměstnanci, a proto nemusí svou nepřítomnost omlouvat příslušným dokladem. O tom se může většině občanů nechat zdát. V případě, že se nedostaví do práce bez omluvení, mohou často počítat s výpovědí. To poslanec si dokonce může naplánovat půlroční studijní stáž s tím, že bude pobírat dál poslanecký plat.

Jde jen o svědomí

Tak to chtěl provést i Jan Farský, který odjel na začátku roku na šest měsíců studovat do USA. Poslancem chtěl zůstat i nadále, svého mandátu se vzdal až po kritice kolegů a veřejnosti. Jak je ale možné, že vůbec o takovém postupu poslanec hnutí STAN uvažoval? Podle ústavy je poslanecký mandát volný a zákonodárce je tak vázán jen svým svědomím, připomíná web iDnes. S tím rozhodně poslanci nemají problém a plat pobírají, i když se práci příliš věnovat evidentně nechtějí.

Příkladem z minulosti je i exposlanec Lubomír Volný, který sice pobíral nemocenské dávky, ale přitom se v té době zúčastňoval demonstrací. Částka 102 tisíc, která zřejmě na zákonodárce příští rok čeká, není konečným příjem. Poslanci mají nárok na příspěvky za různé funkce a paušální náhrady, které se pohybují v desítkách tisíc korun. Zákonodárci sice už nemají nárok na bezplatnou veřejnou dopravu, ale dostávají paušální náhradu na jízdenky či pohonné hmoty pro vlastní auto.

Jurečka má čas na telefonáty

Nemusí proto každý den rozmýšlet nad tím, jestli budou mít dost financí na to, aby se dostali do práce automobilem, jak to má v době růstu cen pohonných hmot většina obyvatel. Poslanec dostane vše proplaceno. Výše dopravních výdajů a jejich náhrad se určuje podle vzdálenosti obce, ve které má poslanec trvalý pobyt, píše web Měšec. Zákonodárci, kteří jsou například z Moravy ve vzdálenosti větší než 250 kilometrů od sídla Sněmovny dostanou každý měsíc na dopravu 60 procent platové základny, což činí více než 50 tisíc korun, píše dále web Měšec.

Někteří navíc vůbec nemusí řešit pořízení automobilu, aby se do práce pohodlně dostali. Předsedové sněmovních výborů, komisí a poslaneckých klubů mají nárok na služební vůz, upozornil web TN. Členové vedení Sněmovny mají ke služebnímu autu navíc i řidiče. Stejně jako ministři. I proto mají spoustu času dělat si například po cestě do práce či z práce PR a prezentovat to jako pomoc občanům. Čas tímto způsobem využívá například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Luxusní auta jsou samozřejmostí

Na svém účtu na sociální síti Twitter několikrát sdílel své telefonní číslo s tím, že je připraven si s lidmi promluvit. „Na cestě z domu do Prahy, pokud máte něco důležitého na srdci, tak klidně zavolejte, do půlnoci budu určitě na příjmu,“ zněla jedna z jeho výzev. Pro obyčejné lidi je představa toho, že je někdo vozí pravidelně několik stovek kilometrů do práce zdarma na hranici fantasy. Navíc je třeba upozornit, že komfort je v případě poslanců zaručen, protože Sněmovna své vozy pravidelně obměňuje.

Těsně před loňskými parlamentními volbami bylo vyčleněno na nákup nových automobilů 9,55 milionů korun. Přitom v garážích Sněmovny nebyli žádné staré vozy. Jednalo se o šest limuzín BMW řady 7 a dvě SUV stejné značky, informoval web Blesk. Žádné z nich nemělo vyšší nájezd než 200 tisíc kilometrů. Samozřejmě cestování je i pro politiky náročné, a tak pokud zrovna nemají náladu, mohou využít přímo v Praze poslaneckou ubytovnu. Toto slovo v mnoha lidech evokuje nekomfortní skromné bydlení, to ale neplatí v souvislosti se zařízením pro zákonodárce.

Pohádkové bydlení v centru Prahy

Jak se v minulosti ukázalo, jde o velmi dobře zařízené byty i s výhledem na Petřín. Součástí jsou garáže, recepční služba i úklid. Kancelář Poslanecké sněmovny za provoz bytů platí statisíce měsíčně, jak informoval web Seznam Zprávy. Zákonodárci, kteří nechtějí mít za sousedy své kolegy a raději si pronajmou v Praze vlastní byt, mají samozřejmě nárok na náhradu, která přesahuje 20 tisíc korun. Na první pohled je zjevný rozdíl od pracujících občanů, kteří v případě nalezení práce mimo bydliště musí řešit nákladné dojíždění či se kvůli práci prostě přestěhovat.

Tím ale výčet výhod poslanců v každodenním životě nekončí. Zajít si na oběd o pracovní pauze se stává pro mnoho lidí téměř luxusem. Průměrná cena obědů stále roste a v Praze brzy překoná dvousetkorunovou hranici, upozorňuje server Seznam Zprávy. Takové ceny ale neplatí v poslanecké kantýně, kde se ceny za porci drží stále pod stokorunou. Smažený sýr s vařenými bramborami a tatarskou omáčkou má cenovku pouhých 78 korun.

Oběd za hubičku

O něco dražší jsou špagety aglio olio, které vyjdou na 93 korun, píše web iDnes. Pokud tak poslanec průměrně zaplatí za jeden oběd 80 korun, jeho měsíční náklady na stravu v práci činí 1600 korun. Běžný občan, který dá v průměru za oběd 180 korun, má ale výdaje za jídlo v práci o 2 tisíce korun vyšší. Roční rozdíl činí 24 tisíc korun. Jak bylo uvedeno, další statisíce zákonodárce ušetří ročně za náklady za pronájem a za dopravu. Poslanec navíc nemusí ze svého vysokého platu ukrajovat ani v případě, že navštíví i jiné než poslanecké restaurační zařízení.

Jednou z náhrad, kterou zákonodárci pobírají, jsou za výdaje na stravování při svých tuzemských cestách. Šestnáct procent z platové základny je určeno na to, aby mohl poslanec zaplatit za kávu či jídlo při svých pracovních schůzkách. Jestli ale peníze využije na rodinné obědy těžko někdo zkontroluje. Zároveň je ale třeba připomenout, že částka je určena také na to, aby se poslanec reprezentativně oblékal. Finance na slušný oblek má tak zajištěné. Jestli je využívá, jak by měl, může každý zhodnotit při jeho vystoupeních ve Sněmovně.

Fiktivní pronájem kanceláře

Ani tímto ale výčet příjmů poslance ze státního rozpočtu nekončí. Aby se poslanec mohl komfortně scházet se svými voliči, má mít kancelář ve svém volebním kraji. I na provoz této místnosti dostává náhrady. Částka je závislá na velikosti města, připomíná web Měšec. Jedná se v řádu o několik desítek tisíc korun. Další finance zákonodárce dostává na pronájem nábytku a vybavení, úhradu telefonních poplatků a připojení k internetu či kancelářský materiál. Občas se ale ukáže, že poslanec ve své údajné kanceláři ani není.

Jak zjistil server Deník, existenci regionální poslanecké kanceláře Petra Bendla (ODS) v Rakovníku mají řešit dokonce orgány činné v trestním řízení. Podle zjištění obecně prospěšné společnosti Kverulant si Bendl pronajímá kancelář fiktivně. Cena za prostor o výměře 100 metrů čtverečních přitom podle smlouvy dosahuje 21 200 korun, píše dále web Deník. Za co a komu zmíněná částka nakonec připadá je tedy otázkou. Zdá se tak, že přestože poslanci mají vše zjednodušené, někdy jim to nestačí.

Článek Srovnání života politika a běžného občana: O pohádkovém platu 100 000 korun, obědech za 70 korun, autě a bytu zdarma si mohou lidé jenom nechat zdát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Němcová míří na manželku

Šéf resortu práce a sociálních věcí se odmítl k výroku vyjádřit s tím, že nebude komentovat bulvární titulky, píše web CNN Prima News. Ale na sociálních sítích vzbudilo Babišovo prohlášení velký rozruch. Někteří neváhali výrok otočit zpátky proti šéfovi hnutí ANO, když sdíleli na sociální síti Twitter fotografii bývalého premiéra s manželkou při polibku s výrokem „Proč olizujete zlatokopky“. Servítky si vůči Babišovi nebrali ani někteří politici. Senátorka Miroslava Němcová se také do bývalého předsedy vlády obula skrze jeho manželku.

„Babiš ve Sněmovně nemluví pěkně o zlatokopkách. Za to by mu mohla p. Monika vyslovit nedůvěru. Ovšem první už nebude. Vítězkou této disciplíny je paní Vildumetzová,“ napsala politička za ODS na Twitteru. Tím Němcová narážela na aktuální kauzu kolem poslankyně hnutí ANO. Jak informuje web iDnes, Vildumetzová se měla stýkat s podnikatelem Zakaríou Nemrahem, který je obviněný v korupční kauze Dozimetr. Místopředsedkyně Sněmovny tvrdí, že se s obviněným viděla jen v rámci schůzek Nemraha s jejím manželem, který je členem ODS.

Babiš jako Jakeš

Za Vildumetzovou stojí i vedení hnutí ANO. „Paní Mračková se schází se svým manželem, takže je to dezinformace. Paní Mračková má manžela. S tím dotyčným pánem se scházel její manžel, to je funkcionář ODS,“ cituje iDnes Babišovo prohlášení. Šéf hnutí ANO má tak zřejmě dvojí metr, protože z korupce ve svém projevu ve Sněmovně naopak obvinil Jurečku. Ten na prohlášení reagoval na sociální síti Twitter, kde napsal, že se živil oproti bývalému premiérovi, který privatizoval, vždy poctivě a rukama.

Upatlaný, špinavý fízl a práskač @AndrejBabis. Od něj mě nepřekvapí nic. Stále mě ale překvapuje, kolik vzdělaných lidí pokládají za společensky únosné tohoto ubožáka podporovat a hlásit se k němu. Propadl bych se na jejich místě hanbou… https://t.co/eC708iB9Bo

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) September 2, 2022

Jak píše server Novinky, nejen vůči vládním politikům se Babiš dopouštěl směšných výroků. Lidé upozorňují na Twitteru také na Babišovo prohlášení, že jeho vláda dala lidem covid. Krkolomně se bývalý premiér vyjádřil i při kritice nápadu vést dálnici do Vídně přes jihomoravský Mikulov. „Normální člověk by jel z Brna do Bratislavy, vidím Břeclav, odbočím doprava a jsem ve Vídni, pár kilometrů. A doleva mám Varšavu. Selský rozum,“ uvedl. Podle některých tím projev šéfa hnutí ANO připomínal proslov Miloše Jakeše z roku 1989, kterým se zesměšnil.

Článek Babiš zase perlil. Jeho výrokům ve Sněmovně se vysmívá celý internet. Má to svůj důvod se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nepěkné skóre členů vlády

Podle statistiky účasti na hlasování, která vypovídá o tom, jak se do procesu práce poslance dotyčný zapojil, by si někteří nezasloužili ani polovinu ze své odměny. Velmi častou absenci mají i členové vlády. Někteří se nezúčastnili více než poloviny hlasování ve Sněmovně. Rekordmanem v tomto směru je šéf resortu vnitra Vít Rakušan, který hlasoval 615krát a zapojil se tak do hlasování jen ve 49,6 procentech případů. Omluvenek poslal více než 500.

Velmi podobně je na tom ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který se také zúčastnil méně než poloviny hlasování. Konkrétně v 48,8 procentech případů. Ani někteří další členové vlády na tom nejsou z tohoto hlediska zrovna nejlépe. Jen zhruba poloviny hlasování se zúčastnil také premiér Petr Fiala, šéfka resortu obrany Jana Černochová či ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Nad 60 procent účasti na hlasování pak má šéf ministerstva dopravy Martin Kupka, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura.

Pilný Okamura

Všichni zmiňovaní jsou ale stále velmi pilní oproti bývalému premiérovi Andreji Babišovi. Jak vyplývá z údajů Poslanecké sněmovny, šéf hnutí ANO se zúčastnil hlasování jen v 21 procentech případů a poslal více než 800 omluvenek, většinou z pracovních důvodů. Babiš má pro to své důvody. „Jezdím za lidmi, naslouchám jejich problémům a snažím se je následně řešit. Do Sněmovny chodím podle pokynu předsedkyně našeho klubu Aleny Schillerové,“ uvedl pro server Blesk. Dochází jen na důležitá hlasování.

„Nebudu tam ale trávit nekonečné hodiny a poslouchat třeba to, jak si Michálek a Okamura vyčítají vířivku a další věci,“ uvedl Babiš pro Blesk. Právě z Tomia Okamury by si ale bývalý předseda vlády mohl vzít příklad. Omluvenek poslal téměř desetkrát méně než Babiš, a to 89. Celkem se tak šéf hnutí SPD zúčastnil 77,4 procent hlasování. A i ve vládě se najde někdo, kdo se účastní hlasování pravidelně. Ministr kultury Martin Baxa nechyběl v 86,6 procentech případů.

Článek Kdo je největším absentérem ve Sněmovně? Pracovní morálka předních politiků, placených z našich daní, je k smíchu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Označení válečný zločin odpovídá realitě

Na začátku jednání Sněmovny poslanci projednávali aktuální vývoj války na Ukrajině a ruské vraždění civilistů ve městě Buča označili za válečný zločin. „Masové popravy, brutální mučení, znásilňování a týrání neozbrojených civilistů. Jasným záměrem ruské armády bylo pozabíjet co nejvíce civilistů,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Ministr je přesvědčen o tom, že se pachatelé z těchto zločinů budou po ukončení konfliktu zodpovídat. „Dnešní Rusko už je stalinistický režim,“ doplnil.

Podle analytika Michala Lebdušky odpovídá označení „válečný zločin“ skutečné realitě. „Je to naprosto realistické označení toho, co se tam dělo. Symbolicky tak pojmenováváme, co se děje, což jsme v minulosti nedělali. Je to jakési připravování půdy pro možnost diskuse nějakého opětovného zpřísnění sankcí a dalších dopadů na Rusko,“ uvedl pro Události247.

Měl by vzniknout tribunál

Poslanci se shodli na tom, že by měl vzniknout mezinárodní tribunál, který by masakr vyšetřil. „Budu pro to hlasovat, jenom mě mrzí, že i z takového usnesení, které by mělo spojovat, koalice dělá politiku, protože naší předsedkyni to poslali 20 minut před zahájením,“ podotkl si poslanec Patrik Nacher. ​Jak píše TN, schválením tohoto usnesení dojde k posílení mandátu vlády České republiky v dalších jednáních s ostatními spojenci.

Sněmovna vyzvala k prosazování dalších protiruských sankcí a k jejich stupňování, dále k zamezení aktivit ruských tajných služeb v Česku a v Evropské unii. Chce i prošetření původu peněz, za které ruští občané nakoupili v Česku nemovitosti a další aktiva. Poslanci také vyslovili podporu Moldavska a Gruzie i těch Rusů a Bělorusů, kteří se postavili proti válce Kremlu. Kroky k surovinové nezávislosti na Rusku dolní komora zdůvodnila tím, aby Rusko nemohlo využít příjmy z prodeje ropy nebo k financování další vojenské agrese.

Článek Vraždění civilistů v ukrajinské Buči je válečný zločin, shodla se Sněmovna se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zdrojem dat byly oficiální stránky Poslanecké sněmovny psp.cz, kde je uvedena účast na hlasováních u každého poslance. Statistika sice nezohledňuje důležitost daných hlasování, přesto ale přináší přehled o tom, jak ke své práci jednotliví poslanci přistupují.

Suverénně nejvíce neomluvených hlasování má stávající premiér Petr Fiala z ODS. Z dosavadních 603 hlasování se zúčastnil pouze 326, tedy pouhých 54 %. Omluven byl 138krát a 139krát byl nepřihlášen, což znamená, že se hlasování nezúčastnil bez řádné omluvy. Tiskový mluvčí vlády se k jeho vysoké neúčasti na jednáních Sněmovny pro Události247 nevyjádřil.

Fiala je i přesto důslednější než Babiš

Přesto je ale Petr Fiala důslednější než jeho předchůdce Andrej Babiš. Ten se v minulém volebním období, kdy zastával funkci premiéra, zúčastnil pouze 21 % všech hlasování. V současném volebním období už se Andrej Babiš „mírně polepšil“ a hlasoval v 34 %, přesto, co se týče účasti ve Sněmovně, patří ke třem nejhorším poslancům z celé Sněmovny. Podle CNN Prima News byl na začátku roku dokonce druhým nejhorším. Aktuálně má 53 % hlasování Andrej Babiš řádně omluvené.

Největší neúčast na hlasováních (97 %) má pak poslanec a zároveň starosta Prahy 15 Milan Wenzl z ANO, který je dlouhodobě hospitalizován kvůli leukémii. Větší počet neomluvených účastí má pak například Ondřej Benešík z KDU-ČSL (18 %), ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS (16 %), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 (15 %) či místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček (15 %).

V celé Poslanecké sněmovně jsou pak dva poslanci, kteří zatím nechyběli ani jednou – Josef Cogan ze STAN a Libor Turek z ODS. „Hlasování je rozhodnutím Sněmovny, a tedy velmi významnou částí výkonu mandátu poslance a podle toho jednám. Je to určitě i o odpovědnosti, která je nám starostům velmi blízká,“ uvedl ke své stoprocentní účasti Cogan pro Události247. Přesto ale podle něj není dobrým nápadem, aby byli poslanci za neúčast na hlasováních nějak sankciování, měla by to být otázka jejich svědomí.

Mezi deseti nejlepšími poslanci, kteří se zúčastnili téměř všech hlasování, bylo i dalších pět poslanců z hnutí STAN: Viktor Vojtko, Michael Rataj, Tomáš Dubský, Tomáš Müller a Michaela Šebelová. Kromě nich byli u alespoň 600 hlasování přítomni i Antonín Tesařík z KDU-ČSL, Kamal Farhan z ANO a Radek Rozvoral z SPD.

Nejlepší docházku má STAN, ženy porazily muže

Poslanci hnutí STAN dopadli nejlépe i při srovnání všech parlamentních stran. Průměrně se jejich poslanci bez omluvy neúčastnili 13 hlasování, tedy jen zhruba 2 %. Na druhé příčce se pak umístili jejich kolegové z TOP 09, kteří se neomluvili ze zhruba 20 hlasování, jen o trochu horší výsledek mají poslanci z SPD a ANO. Naopak nejhůře jsou na tom poslanci Pirátů a ODS, kteří nebyli omluveni z necelých 30 hlasování, tedy zhruba 5 %.

V Poslanecké sněmovně je letos nejvyšší počet žen v historii, celkem 52 poslankyň. Od začátku volebního období se poslanci bez omluvy nezúčastnili v průměru 4 % hlasování, zatímco jejich kolegyně jen necelých 3 %. Mezi poslankyněmi navíc nebyla žádná, která by se nezúčastnila více než 10 % hlasování.

Článek Premiér Petr Fiala je aktuálně největším absentérem ve Sněmovně se nejdříve objevil na Události247.cz.

ANO ani SPD návrh nepodpoří

Vicepremiér už dříve řekl, že vláda ke krizovému řízení a rychlému přijímání opatření na pomoc uprchlíkům právní rámec nouzového stavu potřebuje. Dodal, že díky tomu je například možné rozdělovat tyto lidi mezi kraje, a že víza mohou vyřizovat také policisté. Vláda musí o prodloužení nouzového stavu do konce května požádat Sněmovnu. Šéfka opozičního hnutí ANO Alena Schillerová avizovala, že svému klubu nedoporučí, aby pro návrh hlasoval.

Vysvětlila to tím, že ANO chce od kabinetu slyšet krátkodobou i dlouhodobou strategii řešení uprchlické krize v oblasti bezpečnosti, školství, ubytování, zaměstnání nebo zdravotnictví. Druhé opoziční hnutí SPD rovnou oznámilo, že delší nouzový stav nepodpoří. „Veškerá opatření lze řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy,“ řekl lídr hnutí Tomio Okamura pro České noviny.

Lidé by si měli uvědomit, co je potřebné pro většinu

Ve vládním materiálu stojí, že bez nouzového stavu by vzrostl počet lidí, kteří bydlí ve špatných podmínkách. Nelze proto vyloučit, že by mohlo v dotčených lokalitách docházet i k nárůstu kriminality. Poslanci žádost vlády o prodloužení nouzového stavu posoudí na mimořádné schůzi v úterý 29. března. Předsedkyně komory Markéta Pekarová Adamová oznámila, že schůze začne v 10 hodin dopoledne.

Vláda už na začátku ujišťovala, že se běžných občanů nouzový stav nijak nedotkne. Podle psycholožky Ludmily Mrkvicové by si také lidé měli uvědomit, co je potřebné pro většinu. „Pro většinu je potřeba, aby se řešila tato situace, která je krizová a která potřebuje rychlá řešení. A to nouzový stav umožňuje. Vždycky ale bude procento lidí, kteří k tomu budou mít připomínky a budou v opozici. Tak to bylo i s různými opatřeními proti covidu,“ uvedla pro Události247.

Článek Nouzový stav by v Česku mohl platit až do konce května. Sněmovna rozhodne v úterý se nejdříve objevil na Události247.cz.

Babiš na lavici obžalovaných

Poslanec Radek Vondráček na schůzi vznesl námitky. Řekl, že Babiš nemůže být stíhán za organizaci deseti dalších lidí, protože devět z nich již bylo pravomocně osvobozeno. „Pokyny k něčemu legálnímu nemohou vyvolávat trestněprávní odpovědnost,“ doplnil. Babišovo vydání podpořili členové téměř všech poslaneckých klubů, proti se postavili jenom zákonodárci z klubu ANO, kterých bylo na schůzi 65.

Státní zastupitelství uvedlo, že je na stíhání Babiše připraveno. V současnosti čeká jen na doručení písemného rozhodnutí o expremiérově vydání. Přesný termín zahájení soudu ale zatím není známý. Podle zastupitelství nezávisí doba, kterou si nezbytné úkony vyžádají, na vůli státního zástupce. Dá se však předpokládat, že samotné vyhotovení a vydání rozhodnutí bude realizováno bez zbytečného odkladu v řádu několika týdnů.

Voliči názor na Babiše nemění

Jak připomíná Český rozhlas, poslanci se kauzou Čapí hnízdo zabývají už třetí volební období, Babiše už dvakrát imunity zbavili. V kauze padesátimilionové dotace na areál multifunkčního a školícího centra Čapí hnízdo u Olbramovic je spolu s Babišem obviněna také jeho poradkyně Jana Nagyová. Stíhání se týká podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. Babiš v únoru v dopise poslance vyzval, ať své rozhodnutí dobře zváží.

Politolog Miloš Gregor si myslí, že opětovné vydání expremiéra už jeho vnímání veřejností nijak neovlivní. „Babiš v tomto stavu politicky funguje už několik let. Jeho voliči to ví, nevadí jim to a není to pro ně překážkou. Otázkou je, jak by se to změnilo, kdyby se to náhodou dostalo až před soud a Andrej Babiš musel například chodit vypovídat. To si pak dovedu představit, že by to mohlo některé jeho voliče odradit,“ doplnil pro Události247.

Článek Sněmovna Babiše opět vydala k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Hnutí ANO za ním při hlasování stálo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vše si důkladně rozmyslete, vyzývá expremiér

Babiš v dopisu poslance vyzval, ať své rozhodnutí dobře zváží. „Prosím, zvažte důkladně své rozhodnutí, neboť co jsem zde uváděl, není obhajobou mojí, nýbrž je obhajobou institutu poslaneckého mandátu ve světle často účelového postupu orgánů činných v trestním řízení,“ napsal bývalý premiér. Žádost o své vydání označil podle serveru iDnes za nezpůsobilou. „Na jejím základě nelze kvalifikovaně posoudit, zda tam uváděná podezření jsou důvodná a průkazná,“ uvedl.

Případem Čapí hnízdo se Sněmovna zabývá už třetí volební období. Babiše ke stíhání v minulosti vydala už dvakrát. Kromě něj je v případu obviněna také jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Stíhání se týká podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Původně bylo obviněno 11 lidí, včetně členů Babišovy rodiny nebo bývalého prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka.

Podle experta nebude mít Babišův dopis na nic vliv

Podstatou celé kauzy je to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se ale přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele. O něco později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo žádný nárok. Akcie měly patřit Babišovým dětem a partnerce. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila a v roce 2017 Babiš vložil holding do svých svěřenských fondů.

Otázkou zůstává, jestli bude mít Babišův dopis na rozhodování poslanců nějaký vliv. Události247 se zeptaly na názor politologa Miloše Gregora, který k tomu uvedl: „Nepředpokládám, že by poslanci rozhodli jinak, než v předchozích případech. Nebylo by to ani logické. Pokud už několikrát převažoval většinový názor, že Andrej Babiš se má očistit před soudem, nikoliv rozpravami v Poslanecké sněmovně, tak nevidím důvod, proč by poslanci svůj názor změnili.“

Článek Nejdřív Babiš poslancům řekl, aby ho k trestnímu stíhání vydali. Teď je v dopise prosí o přesný opak se nejdříve objevil na Události247.cz.

Babiš má jednu z nejhorších docházek

Podle statistiky CNN Prima NEWS má Andrej Babiš druhou nejhorší docházku ve Sněmovně. Expremiér se účastnil pouze 27,4 procent hlasování. V 58,8 procentech případů byl omluven. Ve zbylých 13,8 procentech případů dokonce nebyl ani přihlášen. Nejhůře je na tom podle serveru CNN Prima NEWS zákonodárce Milan Wenzl (ANO), ten se kvůli vážným zdravotním problémům účastnil pouze 5 procent hlasování.

Dokonce kritizovaný Jan Farský, který v polovině ledna odletěl na stáž do USA, má lepší docházku než expremiér, píše dále CNN Prima NEWS. Farského účast na hlasováních Sněmovny je 50 procent. Kvůli stáži se však v polovině února mandátu vzdá.

Politolog Stanislav Balík sdělil Událostem247, jak účast na hlasování může změnit pohled lidí na politické strany. „Záleží na tom, jestli je to kvůli zdraví. Pokud ano, tak to pohled určitě nezkazí. Jestli je to kvůli něčemu jinému, tak to pohled lidí zkazit může. Zvlášť když je takových poslanců z jedné strany více. Docházka poslanců však hlavně ovlivňuje pohled na politiku jako takovou. Pokud poslanec chybí, a není například řádně omluven, budí to v lidech pocit, že jen pobírá velkou sumu peněž za nic,“ uvedl.

Vládní zástupci se účastní většiny hlasování

Babiš údajně stále pracuje. „Pracuji ve Sněmovně, chodím na výbory, sleduji nekonečná jednání Sněmovny a seděl jsem na interpelacích od 14:30 do 18:00 hodin,“ řekl Babiš pro televizi.

Pan poslanec bez výborů brouzdá po výborech, jejichž jednání bylo kvůli obstrukcím opozice zrušeno. To nevymyslíte.

Pane poslanče @AndrejBabis, jednání probíhá v jednacím sále, musíte tam. pic.twitter.com/iQGTVdrtVk

— Helena Langšádlová (@H_Langsadlova) February 2, 2022

Nedávno si navíc Babiš vysloužil posměch za fotografii z prázdného sálu, kde měl zasedat evropský výbor. „Na výboru pro EU byla prezenční listina, tak se asi měl konat, nemyslíte? Pusťte si Čau lidi, tam to máte všechno vysvětlené,“ uvedl Babiš na svém Facebooku. Schůze výboru byla však zrušena kvůli jednání pléna.

Nejvíce hlasování se účastnil Ivan Bartoš (Piráti) s 96 %. Nejméně pak premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), oba s 50 %. Ze stran je na tom nejlépe STAN, napsaly Seznam Zprávy.

Článek Účast poslanců na hlasování je poměrně vysoká. Najdou se ale i výjimky. Podle politologa to může ovlivnit pohled lidí na českou politiku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak velkým problémem je v České republice sexuální násilí?

Jde o velký společenský problém. Domácí násilí narostlo podle Sociologického ústavu Akademie věd o 50 %. Počet evidovaných znásilnění za rok je přes 12 000. Ne každá oběť má tu sílu jít takový případ nahlásit. Vyplývá to z častých zkušeností obětí po samotném trestném činu. Namísto podpory a empatie nejbližších, tedy rodiny či přátel, přichází nedůvěra a otázky, které oběť rozhodně nečeká. Proč jsi tam chodila? Co jsi měla na sobě? Jsi si jistá že to byl on, je to přeci slušný člověk…

Oběť pak úplně ztrácí naději…

Je to tak. Po takových otázkách od nejbližších, oběť ztrácí naději i důvěru v to, že jí dokáže pomoci někdo další, když ne ti nejbližší. Už tak alarmující statistiky vůbec neodpovídají realitě ve společnosti. Velmi běžné je i tolerování nebo přehlížení násilného chování. Často vyskytující je také podpora ponižujících stereotypů, u kterých se muži rádi baví a smějí. To je takové podhoubí pro bagatelizaci a přehlížení násilí na ženách, bohužel i dětech.

Ve sněmovně vzniká iniciativa, v jejímž jste v čele, která má za cíl změnit legislativu týkající se násilí na ženách a dětech. Co konkrétně si od toho slibujete, jaká změna by měla nastat, kde?

Změnu chceme ve třech rovinách. Společenské, legislativní a soudní. Ten signál společnosti jsem již uvedl. V těch dalších rovinách spolupracujeme s odborníky. Například s eziskovými organizacemi: ROSA, Bílý kruh bezpečí a s advokátkou Lucií Hrdou. Cílem je připravit konkrétní návrhy a opatření pro Ministerstvo spravedlnosti ideálně na podzim tohoto roku.

Je sexuální násilí problémem „pouze“ žen a dětí, nebo se týká i mužů? Těch se také bude nová legislativa týkat?

Legislativa se týká vždy každého z nás. Chrání i trestá bez ohledu na pohlaví. Je třeba se však vrátit k tomu stavu společnosti. Realita je taková, že obětmi domácího a sexuálního násilí jsou zejména ženy a také děti. Samozřejmě nic není černobílé a k násilí dochází i na mužích. Jedná se však o velmi malý zlomek případů. Navíc jako muž považuji za prioritní chránit ženy a děti.

Práce s odborníky je zřejmě podstatná, je tomu tak?

Spolupráce s odborníky z řad organizací specializujících se na problematiku domácího a sexuálního násilí je pro dobrý výsledek iniciativy klíčový. Společně připravíme odborné semináře a sérii kulatých stolů. Tedy aktivity, na kterých se budeme blížit ke konkrétním změnám v legislativě. Musím říct, že se jedná o citlivé téma a shoda je podstatná. Jsem členem podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí, kde budeme hledat také shodu politickou.

Domácí násilí je společností často bagatelizováno. Proč tomu tak podle vás je?

Společnost je tak nastavena. Domácí a sexuální násilí je celosvětový problém. Týká se v průměru každé třetí domácnosti. Evropa a Česká republika je na tom lépe, u nás jde o každou čtvrtou domácnost. A pokud je někdo pasažérem tohoto rozjetého vlaku nemá důvod tahat za ruční brzdu. Nechci vytahovat konkrétní vzorce chování, ale to, že někdo doma ublíží svým nejbližším a večer se ještě pochlubí přátelům v hospodě s tím, že přeci on je doma hlavou rodiny, není nic výjimečného. Bagatelizace a přehlížení je součástí tohoto prostředí.

Je domácí násilí ne dostatečně řečeno i v rámci soudů?

Iniciativa chce změnu i v rovině soudní. Naštěstí jsme již překonali dobu, kdy pachatel a oběť čekali před líčením ve stejné místnosti. Prostor ke zlepšení však je, a to v rámci průběžného vzdělávání a přijmutí trestně právní filozofie ve prospěch obětí. Postrádáme odpovídající rozsudky. Například z těch 12 000 znásilnění bylo odsouzeno a do vězení míří pouze 100 násilníků. Další stovka násilníků byla odsouzena podmíněnými tresty.

Článek „Přehlížení nebo tolerování násilí je běžné,“ říká poslanec Zuna. Společnost je podle něj tak nastavená se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na důležitá hlasování přiletí

Zjevně nejde o nejčistší řešení složité situace, v níž se Farský ocitl. Získání prestižního stipendia je jedna věc, ale to jak s velorexem objížděl Liberecký kraj a přesvědčoval voliče, aby mu dali důvěru ve volbách, je věcí druhou. A důvěra v politiky je v Česku prachbídná. Farský se právě teď zasadil o to, aby to tak i zůstalo. Farský řekl, že na důležitá hlasování dolní komory parlamentu klidně přiletí zpět do Česka. Tím však přiznal, že podle něho práce poslance hlasováním začíná i končí.

Farský není ve sněmovně nováčkem a ví, jak to chodí. Zůstává členem organizačního výboru a stálé parlamentní delegace do Parlamentního shromáždění NATO. Kromě kanceláře ve sněmovně má i regionální v Semilech, kde by měl mít pravidelné poslanecké dny pro voliče. Ostatně každý kandidát Starostů se zavázal v koaliční smlouvě s Piráty, že mandát nebude žádný vedlejšák.

„Bude brát práci poslance, případně člena vlády jako prioritu, a zařídí si své ostatní aktivity tak, aby výkonu funkce mohl věnovat dostatek času.“ Při pobytu v Oregonu je problémem už jen časové pásmo, pokud nehodlá Farský úřadovat online uprostřed noci.

Křišťálově průzračné řešení

Důvěra v politiky se může v kauze Farský otřást ještě jednou. Ve hře jsou peníze daňových poplatníků, kteří sami čelí covidové, inflační i ekonomické krizi. Základní plat poslance je zhruba 90 tisíc korun měsíčně, ale pobírá ho jen malá část zákonodárců. Většina poslanců, stejně jako Farský, zastává další funkce, za což jejich příjem roste. Nárok mají i na takzvané náhrady, což jsou další desetitisíce navíc a další benefity, včetně 50 tisíc měsíčně na asistenta.

Farský sice oznámil, že svůj poslanecký plat bude odvádět neziskovým organizacím, jako jsou Člověk v tísni, Paměť národa, Skaut. Zruší pronájem kanceláře? Vyhodí asistenty? Půl roku nebudou mít práci, půl roku bude jeho regionální kancelář v Semilech zbytečná. O tom Farský už nemluví. Nový politický styl, který pětikoalice deklamovala, se nekoná. To by Farského nahradil poslanec na fulltime bez řečí.

I když… Třeba se ukáže, že se mandát zákonodárce dá vykonávat na dálku. Takže by stát nemusel držet luxusní Thunovský, Šternberský, Valdštejnský nebo Kolovratský palác. A 200 poslanců s 81 senátory by komfortně pracovali na druhé straně zeměkoule.

Článek Komentář: Poslanecký plat se pobírá komfortněji z pláží v Oregonu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Signál pro Piráty

Přestože volební kroužkovací debakl může být politováníhodný, Piráty v době, kdy se hřáli na výsluní předvolebních průzkumů, nikdo do ničeho nenutil. Rozhodli se coby silnější partner uzavřít koalici se Starosty. Výsledek: v nové Sněmovně je 33 Starostů a 4 Piráti. Koalice drží jen silou vůle, možná dokonce jen ze setrvačnosti. Anebo prostě proto, že kdyby padla už nyní, kdy se sotva zvolilo nové vedení Sněmovny, byla by to velká křeč.

V PirSTANu už je dusno pár týdnů. Je jen otázkou času, kdy frustrace Pirátů vyeskaluje směrem ke koaličnímu partnerovi i dovnitř své strany. Nejslabší článek pětikoalice má dost nepředvídatelnou základnu. Jak zareaguje na to, že kandidátka Pirátů na místopředsedkyni sněmovny Olga Richterová prošla až ve druhém kole tajné volby? V tom prvním jí chyběly tři hlasy. Pětikoalice má přece jasnou většinu, byl to test její soudržnosti. Anebo to byl signál pro Piráty?

Frustrace sílí

Řečeno bez politicky korektní servility, pětikoalice čtyři pirátské poslance prostě nepotřebuje. Většinu má ve Sněmovně i bez nich. I při vyjednávání nové vlády tahali za kratší konec, i když Ivan Bartoš říká, že je spokojený s tím, že Piráti mají obsadit tři posty. V podstatě mu ale nic jiného nezbývá. Jen na okraj, starostové mají čtyři. A část pirátské základny na svém fóru zuří. Na vládě v pětikoalici se podílet nechce a žádá odchod do opozice.

Pirátský šéf je v nezáviděníhodné situaci, ale vnitrostranické referendum o vládě zřejmě ještě ustojí. Co však bude dál? Čeká ho boj o přežití. Piráti se ocitli na vedlejší koleji. S přibývajícím časem bude vnitrostranické pnutí sílit. V pirátském fóru se mísí nálady podobně jako ve společnosti. Půlka země se vlády pětikoalice obává, očekává horší časy a restriktivní politiku. A půlka vidí světlo na konci tunelu a doufá v lepší zítřky. Kterou cestou se vydají Piráti, ukáže lednová volba nového vedení.

Článek Komentář: Piráti jako vládní otloukánek. Bartoše čeká boj o přežití, který může nemile zasáhnout celou vládu se nejdříve objevil na Události247.cz.