Státní rozpočet – Události247.cz

Státní rozpočet pro rok 2026: Ministerstvo zdravotnictví si pohorší o třetinu, ztrátu pocítí i ministerstvo dopravy

Daniel Procházka — Tue, 07 Oct 2025 03:40:00 +0000

Stejně jako každý rok, i letos byl sestaven státní rozpočet na rok následující. Ten se odvíjí od Rozpočtové strategie v sektoru veřejných institucí ČR pro roky 2026, 2027 a 2028. Tu vláda schválila už v dubnu letošního roku a určuje maximální výdaje státního rozpočtu na zmíněné tři roky. Jak bude vypadat státní rozpočet, který vláda pro rok 2026 sestavila? Pojďme se společně podívat na to, kde vláda přidala a kde naopak ubrala.

Státní rozpočet pro rok 2026

Vláda ke konci září schválila návrh státního rozpočtu pro rok 2026, který s sebou nakonec přinese schodek ve výši 286 mld. korun. Počítá s příjmy ve výši 2122,7 miliardy korun a celkovými výdaji 2408,7 miliardy korun. K navýšení schodku přispěly dvě mimořádné položky v celkové hodnotě 49 miliard korun – konkrétně dodatečné obranné výdaje nad rámec zákonného závazku 2 % HDP ve výši 30,7 miliardy a 18,3 miliardy korun určených na stavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech.

Letos činí celkový schodek 286 mld. korun

Vůbec k největšímu meziročnímu nárůstu může dojít na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde se rozpočet z původních 35,8 mld. korun zvýší na 66,4 mld. korun. Výrazný nárůst ve výši 74 % pak čeká i ministerstvo pro místní rozvoj, které si přilepší celkově o 9,8 mld. korun. Největší pokles naopak čeká ministerstvo zdravotnictví a také ministerstvo dopravy. Návrh nyní poputuje do Poslanecké sněmovny, kde v následujících dnech může dojít k jeho úpravě. Vzhledem k tomu, že návrh bude schvalovat Sněmovna v novém složení, může dojít i k jeho kompletnímu přepracování.

Jak návrh rozpočtu vypadá

Rozpočet počítá i s růstem prostředků na platy státních zaměstnanců. Do celkové částky jsou zahrnuty například i garantované platy učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy, vyšší odměny pro policisty a hasiče, či pro vojáky z povolání. Zvýšení čeká také zaměstnance ve státní službě a pracovníky odměňované podle zákoníku práce, kteří si polepší v průměru o 2200 korun měsíčně. Růst platů se dotkne i soudců, státních zástupců a ústavních činitelů. Část návrhu státního rozpočtu najdete níže, jeho kompletní znění pak na webových stránkách ministerstva financí ČR.

Přilepší si obrana a průmysl, výrazně si ale pohorší zdravotnictví a doprava

Kancelář prezidenta republiky – 449 015 302 Kč
Poslanecká sněmovna Parlamentu – 1 769 368 192 Kč
Senát Parlamentu – 754 646 420 Kč
Úřad vlády České republiky – 1 527 732 339 Kč
Bezpečnostní informační služba – 2 897 829 858 Kč
Ministerstvo zahraničních věcí – 10 787 413 237 Kč
Ministerstvo obrany – 175 794 357 851 Kč
Ministerstvo financí – 28 752 923 817 Kč
Ministerstvo práce a sociálních věcí – 994 070 218 688 Kč
Ministerstvo vnitra – 123 355 014 085 Kč
Ministerstvo životního prostředí – 20 960 424 763 Kč
Ministerstvo pro místní rozvoj – 24 902 941 746 Kč
Grantová agentura České republiky – 4 865 277 581 Kč
Ministerstvo průmyslu a obchodu – 66 508 087 295 Kč
Ministerstvo dopravy – 128 699 433 827 Kč
Ministerstvo zemědělství – 54 951 036 186 Kč
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – 281 730 944 743 Kč
Ministerstvo kultury – 18 777 591 128 Kč
Ministerstvo zdravotnictví – 13 119 422 851 Kč
Ministerstvo spravedlnosti – 40 470 187 994 Kč

Článek Státní rozpočet pro rok 2026: Ministerstvo zdravotnictví si pohorší o třetinu, ztrátu pocítí i ministerstvo dopravy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vláda nám tají důležitou věc: Doplatíme na to všichni. Teda hlavně naše peněženky

Daniel Procházka — Sun, 24 Sep 2023 04:37:00 +0000

Česká republika se již řadu měsíců potýká s ekonomickým útlumem, který patří k nejhorším v celé Evropské unii. Ruku v ruce s tím jde také vývoj státního rozpočtu, který nevěstí nic dobrého. V posledních letech totiž dramaticky roste zadluženost státu, na což doplatíme všichni. Tedy hlavně naše peněženky, ze kterých pak půjčené peníze budou všichni obyvatelé muset splácet. A i když se zdá, že současná vláda dělá kroky k tomu, aby šílené tempo zadlužování zbrzdila, není tomu úplně tak.

Konsolidační balíček není všespásný

Vláda představila sadu úsporných opatření na začátku letošního května, jak informovaly Události247. Cílem bylo snížit strukturální schodek rozpočtu alespoň o 70 miliard korun. Kromě plánů na změny v sazbách DPH, škrtání různých dotací a daňových výjimek či zvýšení odvodů živnostníků k tomu měli pomoci také změny v důchodovém systému. Velké novinky týkající se předčasných odchodů do penze ostatně začnou platit již od října, jak psaly Události247. I přesto se však rostoucí dluh vládě evidentně nedaří brzdit tak, jak by mnozí očekávali.

Vidět je to například na aktuálních návrzích rozpočtu na příští rok. Ještě v červnu ministr financí Zbyněk Stanjura avizoval, že schodek dosáhne maximálně 235 miliard korun. Nyní, o pár měsíců později, už však pracuje s částkou 252 miliard korun, uvádí server Novinky. A co hůř, toto číslo ještě nemusí být konečné.

Vláda lidem tají důležitou věc

Jak píše web Echo24, tento oficiální rozpočet neodráží celkový schodek. Skutečný dluh by totiž podle reálných a kompletních údajů měl být zhruba o 50 miliard korun vyšší. Důvodem je, že některé výdaje, jako jsou investice do dopravní infrastruktury, nejsou v hlavním rozpočtu zahrnuty.

Ministr financí Zbyněk Stanjura předložil státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun

Divíte se, jak je to možné? Díky šikovným kličkám, která vláda umí, celkem snadno. Tyto výdaje jsou totiž financovány prostřednictvím samostatného Státního fondu dopravní infrastruktury, který může vydávat své vlastní dluhopisy. Ty ale nejsou zahrnuty v oficiálních číslech státního rozpočtu, přestože reálně jsou taktéž dluhem, který budou muset Češi jednoho dne splatit. „Fond vydává dluhopisy za 30 miliard korun. Ty se do schodku státního rozpočtu nepočítají,“ uvádí pro příklad ve svém komentáři na webu Echo24 analytička Lenka Zlámalová.

Článek Vláda nám tají důležitou věc: Doplatíme na to všichni. Teda hlavně naše peněženky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česko se kvůli pomoci Ukrajině ve válce zadlužilo až po uši

Daniel Procházka — Sat, 04 Mar 2023 13:49:15 +0000

Nedávno uplynul rok od začátku konfliktu na Ukrajině, a proto došlo na řadu hodnocení. Například i toho, kolik peněz Česko vynaložilo na pomoc válkou zasažené zemi, jak informuje web iRozhlas. Vojenská pomoc přišla na 10 miliard korun, dalších 30 miliard korun stály zbraně, které napadené zemi poslal obranný průmysl. Celkem Česko podle premiéra Petra Fialy Kyjevu předalo 80 tanků, 226 bojových a obrněných vozidel a 39 houfnic. Nejde však o jediné náklady, které Česko kvůli válce na Ukrajině má a kvůli kterým se také výrazně zadlužilo.

Miliardy na pomoc

Po zahájení konfliktu vypukla uprchlická krize, která zemi výrazně zasáhla. V přepočtu na počet obyvatel patří Česko k zemím, které přijaly vůbec nejvíce ukrajinských běženců. To ale stojí nemalé peníze. Za loňský rok přesáhly náklady na pomoc minimálně 25 miliard korun. „Za MF můžeme sdělit, že výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci ledna celkem 25,7 miliardy Kč + nevyčíslené (z důvodu režimu utajení) dopady v podobě materiální pomoci,“ uvedl pro Refresher mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.

Miliardu navíc Česko vynaložilo i na platy související s uprchlickou krizí

Nejvíce stát zaplatil za sociální humanitární dávky, které vyšly na 9,7 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči se odhadují na 4,9 miliardy korun, ubytování uprchlíků pak Česko přišlo na 4,5 miliardy korun. Další finance stálo také vzdělávání Ukrajinců či bezplatná doprava. „Náklady na zvládnutí uprchlické krize se neplatí ze žádné konkrétní daně a stejně jako většina výdajů státního rozpočtu jsou financovány příjmy aktuálního státního rozpočtu,“ dodal pro Refresher mluvčí resortu financí.

Na důchodce už došlo

Všechny tyto výdaje Česko muselo obětovat v situaci, kdy schválený schodek státního rozpočtu pro letošní rok činí 295 miliard korun, píše web Deník. Loni skončil státní rozpočet dokonce se schodkem 360,4 miliard korun. Kabinet Petra Fialy hodlá deficit v letošním roce udržet pod hranicí 300 miliard. Aby však Česko nadále zvládlo financovat uprchlickou krizi, která zdaleka nekončí, bude muset někde výdaje snížit. I proto přistupují ministři k nepopulárním krokům. Jde například o omezení mimořádného červnového růstu důchodů.

Realitu nezměníš. Od roku 2013 do 2021 stoupl průměrný důchod o 4350,- Kč/měsíčně.
Od roku 2021 do roku 2023 stoupl průměrný důchod o 4763,- Kč. Ano, je to dané zákonem. Nikdo nečekal, že přijde taková inflace, když se zákon přijímal. pic.twitter.com/JpfArHAkjA
— Matěj – starosta z Tetína (@matej_hlavaty) March 4, 2023

Sněmovna v sobotu schválila, že průměrný měsíční důchod vzroste od poloviny letošního roku namísto předpokládaných 1770 korun jen o 760 korun, píše ČTK. Podle vlády je tento krok nutný pro stabilizaci veřejných financí, protože díky tomu ušetří v letošním roce 19,4 miliardy korun. Nejen šetřením však hodlá vláda chybějící finance do rozpočtu získat. Ve hře je také zvýšení daní, a to například z nemovitosti, u které se spekuluje až o dvojnásobeném nárůstu, uvádí web Deník.

Článek Česko se kvůli pomoci Ukrajině ve válce zadlužilo až po uši se nejdříve objevil na Události247.cz.

Konec důchodů v ČR: Stát k takovému kroku přistoupí raz dva a lidé zůstanou napospas svému osudu

Daniel Procházka — Fri, 09 Dec 2022 13:10:00 +0000

Odchod do důchodu pro mnoho lidí znamená zhoršení životní úrovně. V rámci Evropy ale Česko na tom ještě není zdaleka nejhůře. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) berou čeští důchodci průměrně 65,20 procent průměrné mzdy, píše web E15. Mnohem hůře jsou na tom sousední Poláci, kteří mají důchod 36,50 procent průměrné mzdy. Naopak spokojeni mohou být Maďaři, u kterých činí poměr důchodu k průměrné mzdě 94 procent, uvádí dále web E15.

Jen pár důchodců se má pohádkově

V Česku letos došlo ke dvěma mimořádným valorizacím, a tak se může na první pohled zdát, že si čeští senioři výrazně v době inflace polepšili. Není tomu tak. Český průměrný důchod aktuálně činí 17 299 korun, informuje server České důchody. Dosáhne na něj ale méně než milion penzistů z celkových 2,36 milionu. Zhruba 70 tisíc seniorů pobírá méně než 10 tisíc korun měsíčně. Naopak 53 důchodců má penzi vyšší než 60 tisíc korun, píše dále web České důchody. Je třeba připomenout, že výši důchodu si každý může sám ovlivnit.

Jak se zvyšování důchodů v posledních letech projevuje v "přelévání" důchodců z jedné finanční úrovně do druhé?💰 Kolik důchodců bere mezi 20 až 25 tisíci nebo naopak stále do 7 tisíc korun?🧐 Více v interaktivní grafice: 👉👉 https://t.co/f97LqeNwsL
@e15news #dataviz #duchody pic.twitter.com/KkcPxWzeVL
— Aleš Ligas (@VincentLigas) November 29, 2022

Rozhodují odpracované roky a výše příjmů ze zaměstnání či podnikání. Čím více, tím vyšší penze. Tak to platí dosud. V budoucnu už ale nemusí být nic jisté. Kde se berou peníze na důchody, může každý zjistit ze své výplatní pásky. Stát si strhává z platu sociální pojištění, jehož část tvoří také důchodové pojištění. Peníze z něj se ale nikde nedokládají. V Česku platí průběžný důchodový systém, který spoléhá na solidaritu mezi generacemi, připomíná web iDnes. Dnešní zaměstnanci platí dnešní důchodce a očekávají to stejné od příští generace.

Do 10 let přijde zlom

Jisté to není. Klesající porodnost, prodlužující věk života, to všechno má následky. Aktuálně připadají na jednoho důchodce čtyři obyvatele v produktivním věku, ale v roce 2045 to budou méně než dva, píše iDnes. Jednoduchým řešením by mohlo být zvýšení věku odchodu do důchodu. Ten ale není možné zvyšovat donekonečna. Je to proto téměř nevyhnutelné, že stát nebude mít v budoucnu na vyplácení důchodu. Už nyní tvoří tyto výdaje třetinu celkového objemu státního rozpočtu, jde o více než 500 miliard korun, uvádí iDnes.

Mnohým důchodcům již nyní nezbývá nic jiného, než si chodit přivydělávat

Podle Národní ekonomické rady vlády moment, kdy Česko nebude mít peníze na vyplácení důchodů je blízko. Přijít má během deseti let, píší Hospodářské noviny. Není proto vyloučené, že důchodci dostanou jen minimální příspěvek od státu a budou se muset spolehnut na své úspory. Utřou i ti, kteří spoléhají na penzijní fondy. V Česku může nastat stejný scénář, ke kterému došlo v Polsku a Maďarsku, kde vlády peníze na důchody lidem sebraly, aby zachránily státní kasu, informuje iDnes. Vše podle zákona. Budoucí důchodci proto musí být připraveni na všechno.

Článek Konec důchodů v ČR: Stát k takovému kroku přistoupí raz dva a lidé zůstanou napospas svému osudu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ministr Jurečka připustil, že hrozí zvyšování daní. Vládní koalice s ním souhlasí

Lucie Cochlarová — Wed, 17 Aug 2022 06:50:00 +0000

CNN Prima News zveřejnily debatu představitelů vlády s ekonomickými experty na téma naléhavě potřebných změn daňového systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sdělil, že v jednom bodě panuje mezi představiteli pěti stran konsensus, píše CNN Prima News. Všichni se shodují, že je nutné hledat dodatečné daňové příjmy. Jen je otázka v názvosloví a odkud ty dodatečné příjmy mají přijít. Ministr před nedávnem sklidil kritiku za svůj návrh uvalit vyšší daně na vyšší příjmy.

Ekonom: U daní se nikdo neptá po spravedlnosti

Varianty vývoje českého daňového systému v nejbližší budoucnosti pro Události247 rozebírá ekonom Vít Hradil ze společnosti Cyrrus. „Ekonomicky se většinou na daně nedíváme ve smyslu ,spravedlivé nebo nespravedlivé’. V samotné ekonomii posuzujeme daně podle toho, jestli nebo nakolik pokřivují trh. Jestli se následkem jejich zavedení chovají firmy a lidé nějak neplánovaně, defektně. Pokud ano, je zřejmě s daní něco špatně. Pokud všechno běží při starém, je daň považována za ekonomicky neškodnou, resp. za vhodnou.“

Průmysl

Hradil dále upřesňuje, že válečná daň, jak je navrhovaná, je vlastně daň z neočekávaných příjmů. Tedy ekonomicky podle něj jedna z těch nejméně škodlivých. „Důvodem je, že pokud je správně nastavená, bere jen ty příjmy, se kterými firmy nikdy v životě nemohly počítat. Je to ten druh zisku, o kterém si nikdy ani nepředstavovali, že by jej mohli dosáhnout. Pokud je zacílena správně, vůbec nepokřivuje trh, protože cílí na peníze, se kterými nikdo nikdy nepočítal, ani počítat nebude. Z tohoto pohledu jde o velice efektivní způsob zdanění.“

Superhrubá mzda opět ve hře

Dalším otazníkem, který experti v diskusi postulovali, je možnost návratu k tzv. superhrubé mzdě. Tento krok české vládě konkrétně doporučuje Mezinárodní měnový fond (MMF), za účelem ozdravení veřejných financí. Na webu kurzy.cz to píše Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Právě superhrubou mzdu ale před třemi lety pomohla zrušit strana současného ministra financí Stanjury. Ekonom Hradil Událostem247 potvrdil, že daň z příjmu fyzických osob bude muset v nějaké formě brzo přijít na přetřes.

Česká národní banka

„Teď máme tak velkou díru v rozpočtu – a je to strukturální díra. To znamená taková, která nesouvisí s válkou na Ukrajině, s cenami energií ani s proběhnuvší pandemií. Odhaduje se na nějakých 220 mld. V rozpočtových zdrojích není tak žádná kapitola velká, tam aby to z ní šlo vzít, kromě daní z příjmu,“ uvádí pro Události247 ekonom Hradil.

Cestou podle ekonoma, jak rozpočtovou díru zalátat je i zavedení superhrubé mzdy. ,,Takže já si myslím, že se budeme muset vrátit k dani z příjmu fyzických osob. Jestli to bude zavedením superhrubé mzdy, to je věc politiků. Myslím, že nejrozumnější by bylo to vrátit zpátky s nějakou progresí, což jsme tady dřív neměli. To znamená, že by nižší příjmy byly zatíženy míň,“ uzavírá Hradil pro Události247.

Článek Ministr Jurečka připustil, že hrozí zvyšování daní. Vládní koalice s ním souhlasí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kolik si vláda půjčila od začátku covidu a jak to hodlá splatit? Část obrovského dluhu zaplatí každý z nás

Lucie Cochlarová — Sat, 30 Jul 2022 06:00:00 +0000

Koronavirovou pandemií to začala a válkou na Ukrajině to pokračuje. Státní dluh nezadržitelně roste a bude růst i v budoucnu. Ve středu kabinet Petra Fialy schválil novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun, jak píše ČTK. Původně přitom vláda počítala s deficitem 280 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nutnost navýšení ospravedlňuje především válkou na Ukrajině. Ta podle něj může za současnou vysokou inflaci a zvýšila také ceny energií, které stát kompenzuje.

Změna s novou vládou

Výdaje se ale zvýšili i jinde. „Druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv,“ cituje šéfa státní kasy ČTK. Celkem tak po novelizaci počítá Česko letos s příjmy 1,678 bilionu korun a výdaji 2,008 bilionu korun. Deficit 330 miliard korun je sice velký, přesto jde o snížení oproti loňskému roku. Jak píše web Business info, v roce 2021 skončil státní rozpočet se schodkem 420 miliard korun. Právě loňský a předloňský rok byly rekordní, co se týče tempa zadlužování.

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Důvodem byl především nižší ekonomický růst v důsledku šíření covidu-19. Nová vláda za extrémní zadlužování bývalý kabinet Andreje Babiše kritizovala. „Horší zacházení s veřejnými penězi tato země ve své historii nikdy nezažila a pevně věřím, že už nezažije,“ cituje prohlášení Stanjury z ledna letošního roku server Business info. O sedm měsíců později to ale vypadá, že i nová vláda bude v rychlém tempu zadlužování pokračovat. Jednoduše řečeno vedení země neumí hospodařit tak, aby utratila jen to, co vybere.

Zájem o dluhopisy

Stát by musel zvýšit své příjmy. To by ale znamenalo nepopulární zvýšení daní, protože většina příjmů státu pochází z daní, ať se jedná o zdanění příjmů nebo daně z přidané hodnoty. Pokud se vláda ke zvýšení daní neuchýlí a nedokáže ani snížit výdaje, musí rozdíl někde vzít. Jednou z možností je prodej dluhopisů. Jak vyplývá z informací ministerstva financí, lidé mají o dluhopisy rekordní zájem. V rámci posledního upisovacího období, které proběhlo na konci loňského roku, byly upsány dluhopisy v celkové jmenovité hodně více než 41,1 miliardy korun.

Peníze

Kromě občanů mohou státní dluhopisy nakupovat také firmy, banky, vlády či nadnárodní instituce. Věřitelé získávají zisk z úroků a mají také jistotu uložených prostředků u státu. Státní dluhopisy souvisí i s růstem státního dluhu. Čím více si stát půjčuje, tím jeho dluh stoupá. Podle zprávy ministerstva financí za první polovinu letošního roku státní dluh vzrostl o 241,9 miliard korun na 2.707,7 miliard korun.

Článek Kolik si vláda půjčila od začátku covidu a jak to hodlá splatit? Část obrovského dluhu zaplatí každý z nás se nejdříve objevil na Události247.cz.

Covid stál Česko v loňském roce 306 miliard korun. Částka je o 69 miliard vyšší než v prvním roce pandemie

Lucie Cochlarová — Sun, 08 May 2022 08:00:00 +0000

Jak informuje ČTK, podle vlády byly výdaje rozpočtu zatíženy hlavně pokračující pomoci podnikatelům, zdravotnímu a sociálnímu systému a rozpočtům krajů a obcí. Jen pomoc podnikatelům stála Česko 68 miliard korun, jak vyplývá z návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok. Ten vláda předložila Sněmovně. Z dokumentu vyplývá, že navýšení plateb do zdravotního systému za pojištěnce státu stálo stát 50 miliard korun. Na deset miliard přišly transfery krajům a obcím.

Miliardové účty za vakcíny

Draze vyšly stát také mimořádné odměny zaměstnancům v lůžkové péči a v sociálních službách, na které bylo vynaloženo 17 miliard korun. Daleko menší položkou pak vedle toho byl nákup vakcín, který přišel na 6,5 miliard korun. Výrazný dopad měla pandemie také na příjmy státního rozpočtu. Celkově je správci kapitol vyčíslili na 146,7 miliard korun, což je o 67,8 miliardy korun více než v roce 2020, jak píše ČTK.

Vakcinační látky

Nejvíce státní rozpočet zasáhlo zrušení zdanění takzvané superhrubé mzdy, kvůli čemuž poklesly příjmy státu o 49,4 miliard korun. Změna rozpočtového určení daní pak podle odhadu vlády připravila stát o 27,4 miliard korun. O dalších 13,9 miliardy korun připravilo rozpočet zrušení daně z nabytí. Zlomek pak vůči tomu představuje prominutí daně z přidané hodnoty u respirátorů, což bylo podle kvalifikovaného odhadu výpadkem ve výši 367 milionů korun.

Letošní rok

V materiálu, který vláda předložila, kabinet připouští, že mezi některými daňovými úpravami a pandemií může být diskutabilní spojitost. Přesto je uvádí v zájmu zachování meziroční srovnatelnosti. Bývalý kabinet Andreje Babiše předložil původní rozpočet na loňský rok s plánovými příjmy 1488,3 miliardy korun, ale kvůli dopadům pandemie je snížil o 103 miliard na 1385,6 miliardy korun.

Peníze

Plánované rozpočtové výdaje naopak vzrostly o 77 miliard na 1885,6 miliard korun. Tím se plánovaný schodek zvýšil na rovných 500 miliard korun, píše ČTK. Konečný výsledek za loňský rok nakonec ukázal schodek 420 miliard korun. Letos by měla být situace lepší. Jak informuje ČTK, ke konci dubna rozpočet vykázal schodek 100 miliard korun, zatímco loni ve stejném období to bylo 192 miliard korun. Celkově počítá letošní státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.

Článek Covid stál Česko v loňském roce 306 miliard korun. Částka je o 69 miliard vyšší než v prvním roce pandemie se nejdříve objevil na Události247.cz.

Poslanec Blaha: Od Babišovy vlády jsme zdědili obrovský státní dluh. Fialův kabinet podle něj teď dělá, co může

Daniel Procházka — Sun, 17 Apr 2022 06:00:00 +0000

Pomoc seniorům, rodinám s dětmi, ale i malým a středním podnikatelům. Kolik peněz vláda vyčlenila? A proč není cesta dále zvyšovat státní dluh? Nejen o tom v rozhovoru s poslancem Stanislavem Blahou (ODS).

Jak by měl stát pomáhat českým občanům v době, kdy dochází k enormnímu zdražování apod.?

Je potřeba pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují. Musíme pomoc promyslet tak, aby byla cílená, ne plošná. Inflace a zdražování energií dopadá především na rodiny s dětmi, seniory a ty, kteří se pohybují s příjmem u životního minima. Od června proto vláda zvýší penze každému seniorovi v průměru o tisíc korun měsíčně. To je nejrychlejší meziroční růst důchodů v historii.

A co třeba rodiny?

Ty si zase mohou zažádat o příspěvek na bydlení, pro který vláda uvolnila tři miliardy. Není to okamžité uzdravení, ale je to velká náplast, která má zpomalit důsledky projídání státních financí minulé vlády, a hlavně zuřící války na Ukrajině.

Peníze

Malí a střední podnikatelé se také dočkají pomoci?

Ano. Těm se kvůli zvyšování cen energií výrazně krátí příjmy. Vláda jim také musí pomoci, protože v konečném důsledku jsou to především oni, kdo drží naši ekonomiku při životě. Jsem rád, že jim uvolnila tři miliardy jako kompenzaci a že třeba takové Ministerstvo průmyslu a obchodu obnovilo sektorovou podporu v programu COVID 2022. Správně cílená pomoc je ta nejefektivnější.

Stav rozpočtu je ve špatném stavu, zadlužení je velké. Bylo by cestou dluh nadále zvyšovat?

Babišova vláda předložila na tento rok rozpočet, který byl velmi špatný. Kdybych ho měl shrnout, tak chtěl jen projídat veřejné finance pro uživení líbivých politik, které by ho ale stejně dlouho neudržely. V únoru jsme proto předložili ve Sněmovně nový, daleko rozumnější rozpočet, který schodek výrazně snižuje.

Kde nejvíce šetří?

Hlavně na státu, na provozu a zbytečných výdajích, které nikomu neprospívaly. Zvyšovat dluh by znamenalo zadlužit další generace lidí, kteří by museli tyto peníze splácet, nemohli by spořit sami pro sebe. A to prostě není cesta.

Dluhy

Pan exministr Havlíček v Partii televize Prima tvrdil, že vláda ignoruje střední třídu, která růst cen také postihne. Vidíte to stejně?

Pan exministr Havlíček podle mě není v pozici, která mu dovoluje někoho kritizovat. Udržet zdravou střední třídu je nutností jakéhokoliv dobrého hospodáře. A to naše vláda, vláda Petra Fialy, moc dobře ví. Proto nezvyšujeme daně těm, kteří je platí v největším podílu.

Co by se stalo, kdyby střední třída „padla“?

Když se střední třída zatíží, nebude schopna peníze do ekonomiky vracet. Proto se daně zvyšovat nesmí a nebudou. Lidem musí peníze zůstat v peněženkách, na jejich vlastní výdaje, ne na ty státní. Na zabezpečení rodiny, na péči o děti, nebo na úspory do budoucna.

Ve společnosti se stále častěji objevuje nespokojenost. Hrozí podle Vás nárůst extremistických stran?

Pevně věřím, že ne. Nárůstu extremistických stran svědčí populistické vlády a jejich nesplnitelné sliby. V čele České republiky teď ale stojí Petr Fiala, jehož vládě podle posledních průzkumů lidé naopak důvěřují stále více a více. Nejlepším lékem proti vzniku takových stran je to, že budeme k lidem mluvit upřímně, pravdivě, otevřeně a srozumitelně. Že budeme dělat politiku racionální, sociálně citlivou a s dlouhodobým výhledem.

Andrej Babiš

Je chyba i na straně vlády, která podle mnohých nedostatečně vysvětluje své kroky a opakuje tak chyby vlády Andreje Babiše z koronavirové krize?

Chyba na straně vlády určitě je – ale té minulé, Babišovy. Zdědili jsme po ní obrovský státní dluh, rozdělenou společnost, inflaci, nedůvěru lidí v to, že politici dokáží něco změnit. A tak jak říkáte, zmatená komunikace Babišovy vlády a expremiéra samotného na tom má svůj díl viny. Máme před sebou kus práce, ale pevně věřím, že SPOLU to zvládneme. Současná vláda k tomu má ty nejlepší předpoklady.

Článek Poslanec Blaha: Od Babišovy vlády jsme zdědili obrovský státní dluh. Fialův kabinet podle něj teď dělá, co může se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bývalý ministr financí Tlustý: Desetiprocentní inflace je vražedná, pro řadu lidí likvidační

Lucie Cochlarová — Sun, 20 Feb 2022 10:54:00 +0000

Kabinet Petra Fialy navrhuje schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 280 miliard korun. Oproti předchozímu kabinetu Andreje Babiše ho tak snížil o 97 miliard. Ani to ale nebude podle exministra financí za ODS Vlastimila Tlustého dostačující. „Pokud vláda říká, že bude bojovat s inflací, tak může jen s tím, co má ve svých rukách – může začít hospodařit zodpovědně,“ prohlásil na CNN Prima NEWS.

Paroubek souhlasí se Zemanem

Desetiprocentní inflaci označil Tlustý za vražednou. „Je to ale i tragédie pro ty, co mají dluhy,“ dodal. Podle bývalého ministra financí z let 2006 až 2007 by měla být vláda vůči občanům upřímná a říct, že to někdo musí zaplatit a hledá se, kdo to bude. Dá se tak předpokládat, že vysoký růst spotřebitelských cen bude pro mnoho lidí až likvidační. Úsporný rozpočet by tak měl být, podle Tlustého, prioritou. Podle něj je vyrovnaný rozpočet i za takové situace možný.

Prezident Miloš Zeman

Podobně mluvil také bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek. Ten se zčásti ztotožňuje i s názorem prezidenta Miloše Zemana, který na jednání Poslanecké sněmovny prohlásil, že vládě chybí odvaha. Podle Paroubka je názor hlavy státu postavený na faktech. Zároveň jsou ale některé věci těžko proveditelné. Jako příklad Paroubek uvedl daňové výjimky. Ty by Zeman kompletně zrušil, protože je nepovažuje za dobrou cestu. „Zrušení superhrubé mzdy je ale v pořádku, ty ve stáním rozpočtu chybí,“ dodal expremiér.

Ekonomové řešení ve vyrovnaném rozpočtu nevidí

Odlišně situaci vidí ekonomka Ilona Švihlíková. Podle ní vyrovnaný rozpočet inflaci nevyřeší. „Ve chvíli, kdy tu máme dominantní nákladovou inflaci, seškrtat 77 miliard? Myslet si, že ovlivním ceny mědi a podobně? Podle mě je mimo,“ reagovala na Tlustého prohlášení ekonomka. V hlubší škrty v dalších letech naopak doufá ekonom Štěpán Křeček, který je zároveň členem poradního sboru premiéra Petra Fialy. „Sociální stát by měl rozdělovat od zdravých k nemocným, od bohatých k chudým, systém dotací je tak zvrácený, že dělá opak,“ vysvětlil.

Rozpočet

Jak informuje ČTK, vládou navrhovaný státní rozpočet počítá letos se schodkem 280 miliard korun. Fialova vláda oproti návrhu předchozího kabinetu Andreje Babiše hodlá ušetřit 97 miliard. A to na provozních výdajích nebo na platech. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy a výdaji 1893,2 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje návrh za úsporný a protiinflační. Prezident Miloš Zeman naopak rozpočet označil za proinflační a myslí si, že není prorůstový. Přesto ho ale nemíní vetovat.

Článek Bývalý ministr financí Tlustý: Desetiprocentní inflace je vražedná, pro řadu lidí likvidační se nejdříve objevil na Události247.cz.

„Brzy nám může chybět až deset tisíc učitelů,“ varuje šéf školských odborů František Dobšík. Malý růst učitelských platů vnímá jako podraz

Daniel Procházka — Thu, 20 Jan 2022 14:45:00 +0000

František Dobšík je předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Pro Události 247 řekl, jak to nyní vypadá s plánovaným zvyšováním platů učitelů.

V programovém prohlášení vlády se uvádí, že platy pedagogů neklesnou pod 130 procent. Ve skutečnosti tak tomu ale není, že?

V žádném případě. Podle našich propočtů jsme někde na 120 procentech.

Podle ministra školství Petra Gazdíka jsou průměrné mzdy na 132 procentech. Jenže v reálu jsou nižší a letos se ještě propadnou. Je to tak?

O tom chceme s ministrem jednat. Na prvního února svolal na náš podnět školskou tripartitu. Chceme vidět návrh rozpočtu.

Do průměrných platů učitelů se počítají i částky pro vedoucí pracovníky, všechny odměny a příplatky za přesčasy nebo práce navíc, tudíž na ně nedosáhne každý pedagog. Je to problém?

Tak to je, a tak to respektujeme. Vnímám, že ředitel je vedoucí pracovník, který má vyšší mzdu. A plat vedoucích pracovníků toto číslo poté navyšuje.

Učitelka

Mzdy učitelů měly růst o tři a půl procenta, nakonec ale porostou jen o procenta dvě. Vnímáte to jako podraz?

Slovo podraz bych se nebál použít. Před svátky nastoupila nová vláda a my jsme byli ujišťováni, že se na školství sahat nebude. Byli jsme velmi rozpačití, nikdo to s námi neprojednal. Je třeba, aby platy byly pro mladé motivací, teď je to ale ohroženo. Vnímají to negativně.

Dokážete odhadnout, o jakou částku letos platy učitelů porostou?

To je těžké, neznáme návrh rozpočtu, který se dozvíme až před tripartitou. Uvidíme, jak se na školství sáhlo. Mluví se o úsporách, ale něco odhadovat je obtížné.

Někdo říká, že se učitelům za poslední roky přidalo dost, někdo zase, že se jedná jen o splacení dluhu za předešlé roky. Jak to tedy je?

Za minulé vlády se nám povedlo do prohlášení dostat, že platy pedagogických i nepedagogických pracovníků narostou oproti roku 2017 o padesát procent, abychom se dostali na úroveň zhruba 130 procent. Vláda zvedla platy o padesát procent, takže svůj slib splnili. Je to trend, který jsme potřebovali, aby se tato profese zatraktivnila. Pedagogů je málo, silné ročníky půjdou do důchodu a brzy nám může chybět až deset tisíc učitelů.

Výuka ve škole

Česko je v rozpočtovém provizoriu, takže ředitelé musí dotovat růst tabulkových platů z peněz na odměny. Je to pro ně problém?

Na velkých školách to problém asi není, ale na těch menších to problém být může.

Loňská vláda mnohdy jednala chaoticky a od té nové se čekalo zlepšení. Jaká je ale realita?

Zklamání tady je, ale máme příslib od ministrů Gazdíka a Jurečky, se kterým jsme už jednali, že bude schválen státní rozpočet a podle toho se pak bude odvíjet i ekonomika za první pololetí. Není to uzavřené, během roku budeme hledat řešení.

Znamená to, že letos mzdy porostou pomaleji, že učitelé dostanou více přidáno v roce 2023?

Chceme o tom vést jednání. Je důležité znát návrhy rozpočtů a rozpočtové výhledy. Nechci předjímat, ale každopádně by to za nás mělo logiku.

Článek „Brzy nám může chybět až deset tisíc učitelů,“ varuje šéf školských odborů František Dobšík. Malý růst učitelských platů vnímá jako podraz se nejdříve objevil na Události247.cz.