Se současnými technologiemi je již možné provést operaci na dálku. Operatérovi k tomu stačí dobré připojení.
Online operace zní jako mýtus, s moderními technologiemi už je ovšem možná. Pandemická doba ukázala, jak je možné věci posunout dopředu. Stroje jsou už totiž často přesnější než lidé. Chirurgičtí roboti jsou na světě pár let, vyžadují však značnou investici i specializovaný trénink.
Vývoj chirurgických robotů
Během pandemie jsme si taky mohli všimnout, jak moc je zdravotnictví odkázáno na fyzický kontakt. Mnoho operací bylo odkládáno či rušeno, což se projevilo na pacientech, ale i ve fungování nemocnic. Pandemie změnila zdravotnictví po zdravotní, duševní i ekonomické stránce. Už za pandemie se používali roboti a s jejich pomocí probíhaly specializované operace.
„Rané klinické zkušenosti s robotickou chirurgií za pandemie covidu-19 ukazují, že ji lze provádět bezpečně pro pacienty i zdravotníky,“ citoval Blesk výzkumníky z Univerzity Johannese Gutenberga, kteří testovali nakažlivost pacientů při robotické operaci.
Dokonalá přesnost
Například u výměny kyčelních a kolenních kloubů, je mnohdy vidět, že chirurg sedí vedle, u počítačové konzole, místo přímého operování. V současnosti už však nezáleží na umístění operatéra, s připojením může operaci vést odkudkoliv. „Nemůžeme automatizovat celý proces, aspoň ne bez lidského dozoru, ale můžeme začít budovat automatizované nástroje, které chirurgům trochu usnadní život,“ popsal Greg Hager, který tyto technologie zkoumá.
„Nejsou užitečné jen kvůli pandemii, pomáhají i personálu. Když máte omezený počet lékařů a sester, dávají jim roboti flexibilitu, mohou obcházet pacienty online, nemusejí oblékat ochranné oděvy, dokonce můžou pracovat z pohodlnějšího prostředí, třeba i z domova, když jsou v karanténě,“ doplnil Tim Whittlestone, komentátor pro British Medical Journal.
Výhody automatizace
„Rozvoj bezpečné základní chirurgie v nízko – a středněpříjmových zemích stagnoval či couval. Bez chirurgické a anestetické péče je vysoká smrtnost běžných, snadno řešitelných problémů, včetně zánětu slepého střeva, kýly, zlomenin, nepostupujících porodů, vrozených anomálií, či rakoviny prsu a děložního čípku,“ stojí v analýze lékařského magazínu The Lancet.
Dnes má problém dostat se k dobrému chirurgovi na pět miliard lidí. „Kvůli tomu umírá asi 18,6 milionu lidí ročně,“ uvádí Hachach-Haramová pro BBC. „To je víc než HIV, malárie a tuberkulóza dohromady,“ doplnila.