Zdravotníci pomoc vojáků v nemocnicích velmi oceňují. Chybí jim personál. „Pacienti neváží čtyřicet kilo. Bez chlapa se to tady neobejde,“ uvedla sestra z covidové jednotky.
Koronavirová epidemie v Česku sice mírně zpomaluje, nápor na zdravotnická zařízení trvá. Hospitalizovaných je podle údajů ministerstva zdravotnictví necelých 5800, z toho téměř tisíc ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče. V desítkách nemocnic po celé republice pomáhá armáda. Vojáci na covidových jednotkách slouží většinou jako sanitáři.
Otočení pacienta trvá deset minut
Vojáci pomáhají v nemocnicích od doby koronavirové epidemie už poněkolikáté. Do nemocnice v Náchodě se po tři čtvrtě roce vrátil četař Václav Polanecký. Pomáhá sestrám na oddělení ARO, kde v jednotlivých boxech leží pacienti s těžkým průběhem onemocnění covid-19. Silný chlap je tady potřeba, třeba při polohování pacientů.
„Jedno takové ‚jednoduché‘ otočení trvá třeba i deset minut – mnohem víc, než by se mohlo zdát,“ cituje vojáka iRozhlas. „Všiml jsem si, že to není ani tak o síle jako o zkušenostech, které sestřičky mají. Kolikrát si i menší sestřička umí pomoct. Klobouk dolů, jak to všechno zvládají, je to obdivuhodné. Pro mne je to velká životní zkušenost,“ dodává četař.
Práce vojáků si setry cení
Práce v nemocnici je i pro profesionálního vojáka těžká, kterým je Polanecký už sedmnáct let, složitá. „Pravé hodnoty si člověk uvědomí, až když to vidí na vlastní oči. V únoru jsem oživoval člověka… bohužel se nám to nepodařilo. Je zvláštní, že si pořád pamatuju jeho jméno a příjmení. Hodně to tady na vojáka dolehne,“ vypráví o pocitech, které zdravotníci zažívají každý den.
Vojáci pomáhají v nemocnicích sestrám s polohováním pacientů, s jejich hygienou i úklidem. Zdravotnický personál si jejich pomoci velmi cení. „Sanitáři jsou teď hodně s dětmi doma v karanténě, a když se tady rozhlédnete, jsou tu vesměs pacienti, kteří neváží čtyřicet kilo. Bez chlapa se to tady určitě neobejde,“ sdělila vedoucí sestra Lucie Bednářová.