Špatné zprávy ohledně covidu můžou zhoršit průběh samotné nemoci, říká fyzioterapeut Kolář. Zvyšuje se počet pacientů s depresemi

Všudypřítomné špatné zprávy mohou, podle Koláře, mít velký vliv na koronavirovou situaci. Podle něj přes rok a půl trvající strach významně ovlivnil imunitní procesy.

Zdroj fotografie: David Sedlecký / Creative Commons / CC BY-SA

Již od března roku 2020 žijeme ve světě ovlivněném a proměněném koronavirovou nákazou. Ze všech stran se na nás valí velké množství špatných zpráv, šíří se strach, nejistota a vyčerpání z karantény. Fyzioterapeut Pavel Kolář v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl, že negativní emoce vedou k imunitním dopadům, které mají vliv na průběh nákazy.

Úzkost zhoršuje imunitu

Podle Koláře je vliv emocí na naše zdraví již dávno známý. Negativní emoce ovlivňují nejen imunitu, ale celý hormonální systém. Silná úzkost může vést chemickým procesům, které zhorší imunitní procesy a tím průběh jakékoli nákazy. U každého člověka je proces rozdílný, u některého je skoro neznatelný, u jiného zásadní.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Petr Kolář na problematiku emocí v době koronaviru upozorňoval v Českém rozhlase již letos v lednu. Tehdy uvedl, že z medicíny jsme úplně vyřadili emoce, což je podle něj chyba. V lednu také předpověděl, že porostou tendence k sebevraždám. V aktuálním rozhovoru řekl, že počet duševních nemocí stoupl z 20 na 30 % a lidé mají pětkrát více sebevražedných myšlenek.

Vliv negativních zpráv na hospitalizaci

Podle Koláře mají na současný stav velký vliv média, která kontinuálně o epidemii informují. „Musí tam být patřičnost. I já dokážu pacientovi sdělit jeho problém tak, že měsíc nebude spát a onemocní,“ řekl fyzioterapeut. Podle něj se navíc někteří ve zprávách již neorientují, a navíc zasahují jejich emocionalitu. Člověk je pak velmi zatížen a průběh jakékoliv nemoci se může zhoršit.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Do jaké míry strach a všudypřítomné negativní zprávy ovlivnily počet pacientů na JIP nelze určit. Je ale například známo, do jaké míry psychika ovlivňuje astma, na což existuje řada studií. Problémy jsou vidět už i u dětí. „Máme přecpanou psychiatrii, což je dáno jak izolací, tak nutností rodin žít v karanténě,“ upozorňuje Kolář.