Kanadský výzkum hladiny protilátek potvrdil, že očkování poskytuje dobrou ochranu. Studie však přinesla i nečekaný výsledek u starších lidí, který může změnit náhled na očkování.
Koronavirová nákaza celosvětově sílí a přibývá i nových studií, které se snaží lépe pochopit některé principy. Kanadští vědci se zaměřili na porovnání protilátek u očkovaných a neočkovaných. Zaměřili se také na vliv věku na hladinu protilátek v těle. Výsledky jsou překvapivé. Jech souhrn přinesl server TN.cz.
Očkovaní jsou na tom lépe
Vědci z univerzity v kanadském Montrealu se pokusili zjistit, jaký má vliv infekce a očkování na hladinu protilátek. Výzkum se zabýval především vakcínou od Pfizer a AstraZeneca. Svou studii publikovali v odborném časopise Scientific Reports. Výsledky jasně ukázaly, že očkování tvoří velkou hladinu protilátek.
Lidé naočkovaní vakcínou měli hladinu protilátek výrazně vyšší než ti, kteří nemoc pouze prodělali. Lidé, kteří prošli lehkou nákazou i očkováním mají dvojnásobnou hladinu oproti těm, kteří se po prodělání nemoci očkovat nenechali. Protilátky se ukázaly být účinné i proti variantě delta. Dalším významným faktorem je dle studie věk.
Překvapení u starší populace
Prozatím se předpokládalo, že starší lidé mají obecně méně protilátek. Kanadský výzkum však ukázal opak. „U starších lidí po infekci se vytvořilo více protilátek než u dospělých lidí mladších 50 let,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie profesor Jean-François Masson. Protilátky byly navíc přítomny i za 16 týdnů po stanovení diagnózy.
Tento výsledek je velmi překvapivý. Navíc se ukázalo, že protilátky vytvořené proti původnímu viru dokázaly ochránit i před mutací beta, delta a gamma. Jejich účinnost ale byla o 30 až 50 procent nižší. „Nejvíce nás překvapilo, že protilátky vytvořené po infekci poskytovaly lidem nad 50 let větší ochranu než mladším lidem,“ dodala další členka týmu Joelle Pelletierová.