Česku jaderný útok zřejmě nehrozí. Státní úřad pro jadernou bezpečnost ale kvůli četným dotazům vydal sérii doporučení

Někteří lidé jsou z celé situace znepokojení a začali se s četnými dotazy obracet na Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ten se proto rozhodl udělat návod, jak se v případě potřeby zachovat. Seznam zprávy píší, že první radou je, že by si každý měl zjistit, kde se nacházejí bezpečná útočiště nebo kryty civilní ochrany. Kompletní seznam úkrytů najdou na webu hasičského sboru.

V případě nebezpečí je nutné řídit se pokyny záchranných složek

Nutno ovšem podotknout, že tento seznam z bezpečnostních důvodů neobsahuje konkrétní adresy krytů. V případě potřeby by se je lidé včas dozvěděli přímo od hasičů. Jejich mluvčí Pavla Jakoubková dodává: „Pokud je vyhlášena všeobecná varovná výstraha, tak je vždycky doplněna následnou informací, jak občané mají postupovat.“ Tuto informaci dostanou buď místním rozhlasem, televizí nebo z megafonů hasičských a policejních vozů.

V hlavním městě Praze je podle hasičů stálých úkrytů přibližně 750, jejich kapacita je zhruba 147 tisíc osob. Ve Strahovském tunelu se může schovat 15 tisíc lidí a ochranný systém metra dokáže pojmout 332 080 osob. Po opuštění krytu je pak vhodné využít respirátory nebo jinou ochranu dýchacích cest. Po příchodu do bezpečí by měl každý provést základní dekontaminaci, tedy osprchovat se a převléci si oblečení.

Podle experta jde v současné chvíli jen o „strašení“

Novinky informují o tom, že je také vhodné je mít po ruce evakuační zavazadlo s věcmi osobní potřeby, doklady a dalšími nezbytnostmi. Chybět by neměl ani nouzový balíček, ve kterém jsou trvanlivé potraviny, dostatek nápojů, zdravotnické a hygienické potřeby na několik dnů, léky, rádio nebo svítilna. Vhodné je také domluvit s rodinnými příslušníky na náhradním způsobu komunikace, pokud by vypadly mobilní služby. Státní úřad pro jadernou bezpečnost doporučuje řídit se pokyny složek integrovaného záchranného systému.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Na to, jestli opravdu hrozí reálné riziko, že by se do rusko-ukrajinského konfliktu zapojily jaderné zbraně, se Události247 zeptaly Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní vztahy: „V současné chvíli je to jen strašení, to, že Rusko takovou zbraň má a může jí vyhrožovat, protože v tomto ohledu má výhodu nad Ukrajinou, která se svého jaderného arzenálu vzdala v roce 1994. Nemyslím, si, že bychom teď byli blízko jaderné válce, ani nějakému útoku ruských sil.“

Podle Havlíčka nejsme ani v situaci studené války. „Nejdůležitější z toho všeho je snaha strašit západní společenství, aby přestalo poskytovat Ukrajině zbraně a vojenské vybavení, protože ten signál vlastně přišel až potom, když západní země ohlásily ty rozsáhlé ekonomické sankce. Potom Putin řekl, že zvyšuje stupeň bojové připravenosti jaderných zbraní.“