Ukrajinská města Kyjev a Žitomir čelila masivnímu ostřelování. Útoku na Zelenského se podařilo zabránit
Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje ostřelováním ukrajinských měst. Ruské jednotky dobyly Cherson na jihu země, ale Kyjev nadále odolává.
Ruská armáda vstoupila na ukrajinské území ve čtvrtek 24. února. Od té doby si konflikt vyžádal život více než 2 tisíc civilistů, jak informuje server TN. Ve středu se ocitlo pod masivním ostřelováním město Žitomir. Raketa, která dopadla na tamní bytový dům zabila nejméně čtyři lidi. Cílem ostřelování je také nadále Kyjev.
Zhruba milion žen a dětí už jsou v bezpečí
Centrem hlavního města otřásly dva silné výbuchy i v noci na čtvrtek. Další dva výbuchy byly zaznamenány poblíž stanice metra Arsenalnaja. Večerní útok v oblasti kolem vlakového nádraží navíc měly přerušit dodávky tepla pro některé obyvatele ukrajinské metropole. Jinak ale Kyjev stále ruskému útoku odolává. Naopak ruské jednotky už dobyly přístav Cherson u Černého moře.
Boje probíhají nadále také v Charkově, kde měli ve středu přistát ruští výsadkáři. Ukrajinci před válkou ze země utíkají. Podle agentury OSN pro uprchlíky Ukrajinu opustilo už jeden milion lidí. Jsou to zhruba dvě procenta celkové ukrajinské populace, jak uvádí ČTK. Podle předsedy ukrajinské bezpečnostní rady se naštěstí podařilo zabránit útoku na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Sankce tvrdě dopadají na Rusko
Západ odpověděl na ruskou invazi tvrdými sankcemi. Ty už začínají mít citelný dopad. Ve středu se ruský rubl propadl na rekordní minimum. V Moskvě se prodával za 110 dolarů. Ruská Státní duma proto hodlá projednat opatření na podporu domácí ekonomiky. Balíček zákonů obsahuje soubor sociálně-ekonomických opatření, které mají podpořit občany a podniky čelící sankcím. Od 12. března bude sedm ruských bank odstřiženo od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Dopady bude mít ruský útok také u soudu. Mezinárodní trestní tribunál v Haagu už formálně zahájil vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Rusko se proto snaží najít poslední spojence. Dopis z Kremlu obdržely severoevropské státy Finsko a Švédsko, které nejsou členy NATO. Kreml je žádá o poskytnutí bezpečnostních záruk.
