Rusko mělo přiznat, že použilo na Ukrajině termobarické zbraně. Silnější než vakuová bomba je už jen atomovka
Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská strana přiznala použití raketometu TOS-1, který používá termobarické střely. Vakuovou bombu využili ve městě Ochtyrka.
Termobarické střely jsou někdy označované jako vakuové bomby a podle Ženevských konvencí je zakázané jejich použití proti civilistům. Jak informuje server CNN Prima NEWS, to ale zřejmě Rusové porušili. Už pár dní po začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo u hranic obou státu viděno vojenské vozidlo s těžkým raketometem TOS-1 namontovaným na podvozku ruského tanku T-72. A právě tento zbraňový systém měla ruská strana podle britského ministerstva obrany na Ukrajině použít. Potvrdit to měla Britům sama ruská strana.
Použití proti civilistům je zakázáno
Tvrzení se objevilo také minulý týden na ruskojazyčném profilu na sociální síti Telegram. Raketomet TOS-1 měl být viděn na cestě mezi Kyjevem a městem Sumy. Americké ministerstvo obrany ale použití vakuové bomby na Ukrajině dosud nepotvrdilo. „Víme, že ten raketový systém mají a že na něm mohou být termobarické hlavice. Ale nemůžeme potvrdit, že jsou tyto zabraně na Ukrajině, ani to, zda byly použitý v boji,“ uvedl zdroj z ministerstva obrany USA.
Termobarické zbraně se považuje za nejsilnější nejaderný vojenský prostředek. Jak připomíná server Blesk, mají obrovsky ničivou sílu. Termobarické zbraně nasávají kyslík z okolního vzduchu a vytvářejí vysokoteplotní explozi. Ta může vytvořit tak velkou tlakovou vlnu, že může dojít k odpařování lidských těl. „Jejich účinek se dá srovnávat s malými jadernými zbraněmi, což podtrhuje momentální zoufalost ruské armády,“ prohlásil bezpečnostní analytik Lukáš Visingr, podle kterého dokáže termobarická zbraň zničit rovnou celá města.
Co může vakuová bomba způsobit?
Nejúčinnější je podle Františka Krejčíře z Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany vakuová bomba v obytném prostoru. Podle něj se tem před výbuchem nelze schovat a smrt je jistotou pro všechny v dosahu. Raketomety běžně dostřelí na desítky kilometrů, ale to není případě TOS-01. Ta má dostřel jen zhruba šest kilometrů. Raketa totiž v sobě nese palivo-vzdušnou směs, která váží zhruba 220 kilogramů. Z toho zhruba sto kilogramů tvoří účinná náplň, která není běžnou trhavinou.
Při dopadu střela zareaguje tak, že zapalovač roztrhne a účinnou náplň rozptýlí do okolní atmosféry. Vzduch následně zafunguje jako okysličovadlo a vybuchne druhá nálož v zapalovači, která směs přivede k detonaci. Vytvořený mrak explozí začne expandovat do okolí v čele s rázovou vlnou s velkým přetlakem. Ta boří budovy a zabijí lidi v okruhu několik desítek metrů. V epicentru výbuchu se naopak vytváří podtlak. „U člověka to způsobí takzvané barotrauma, kdy přestanou fungovat plíce,“ vysvětlil expert Krejčíř.
