„Závidět lidem, kteří prchají před válkou vstupenku do zoo, je divné,“ říká poslanec Heller

Jedna z největších humanitárních katastrof od 2. světové války. Tak vidí teror a hrůzy rozpoutané Vladimirem Putinem místopředseda Výboru pro bezpečnost, poslanec a cestovatel Šimon Heller (KDU-ČSL).

Bude příliv uprchlíků z Ukrajiny znamenat nápor na naši bezpečnost? Bylo by podle Vás třeba minimálně dočasně posílit například policisty v terénu apod.?

Aktuálně do ČR přicházejí statisíce uprchlíků, kteří utíkají před válkou rozpoutanou diktátorem Vladimirem Putinem. Vzhledem k tomu bude samozřejmě nutné navýšit rozpočet ministerstva vnitra, obrany i zdravotnictví. V rámci zajištění bezpečnosti bude třeba posílit Policii ČR, ale například i tajné služby.

Vy jste i cestovatel. Viděl jste už někdy takové hrůzy, jaké nám poskytují například televizní záběry z Ukrajiny?

Osobně jsem byl například na linii doteku mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Faktem je, že to, co se nyní odehrává na Ukrajině, je jedna z největších humanitárních katastrof od 2. světové války. Například podle počtu uprchlíků Evropa nic vzdáleně podobného od roku 1945 nezažila.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Někteří lidé tvrdí, že válka na Ukrajině neexistuje a všechno je to jen hra Ruska a Západu. Co si o nich myslíte?

Je to klasická ruská taktika formou dezinformací. Rusko se dlouhodobě tímto způsobem snaží oslabit západní demokratické státy. Pokud někdo prokazatelně lže, je třeba se k tomu umět postavit. V tomto případě bylo například zcela správné vypnout dezinformační weby. Na druhou stranu, ruská hybridní válka vůči západním státům je dlouhodobá a promyšlená. My můžeme klidně upravit zákony, ale primární je, že lidé musejí vnímat, že je tady nepřátelská země, která se nás snaží ovlivňovat

Co s tím?

Myslím, že je na čase se bavit o tom, jak se demokratické státy mohou bránit. Byť by se musely bránit vůči svým vlastním občanům, kteří jsou zmanipulovaní ruskou agresivní propagandou. Základem je již vzdělávání a výchova na školách. Aby se děti od školního věku a následně studenti středních a vysokých škol učili kritickému myšlení. A třeba aby se začali věnovat podrobně dějinám 20. století namísto stálého opakování pravěku a starověku.

A co lidé, kteří tvrdí, že stát pomáhá Ukrajincům na úkor vlastních občanů?

Rusko bombarduje školy, nemocnice a divadla. Zabíjí civilní obyvatelstvo. Nedokáži si představit, že matkám s dětmi, které utíkají před tímto terorem odmítneme pomoci. A pokud si někdo myslí, že levnější čokoláda, MHD zdarma nebo volná vstupenka do zoo má větší hodnotu, než děti prchající před válkou z rozstřílených měst a obcí, tak má podle mě trochu zvrácené hodnoty.

Hodně Čechů ale pomáhá…

Ano. Ze všech průzkumů je ale vidět, že drtivá většina Čechů s pomocí Ukrajincům souhlasí a značná část se i aktivně zapojuje. A negativní postoje zastává především hlučná menšina lidí, kteří se snažili naši společnost rozvracet během uprchlické krize v roce 2015, a také nedávno během pandemie covidu. Jsou to stále stejní hejtři…

Vidíme ale kolem sebe zdražování…

…ano, chápu, že jsou lidé, kteří mají kvůli rostoucím cenám hlouběji do peněženky. Ale závidět kvůli tomu lidem, kteří přišli o kompletní majetek a často i o své blízké, vstupenku zdarma do zoo mi přijde velmi podivné a naprosto neempatické.

iZdroj fotografie: Flickr

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou mají jisté pokroky. Můžeme být opatrnými optimisty, pokud jde o mír?

Vždy je prostor pro jednání. Nicméně bych byl s nějakým přílišným optimismem velmi opatrný. Poslední zkušenosti jasně říkají, že současnému režimu diktátora Putina nelze věřit prakticky nic. Ani to, co slibuje, nebo vysílá skrze média do světa. Bohužel ve svém vraždění civilistů i v brutálním vedení války došel již hodně daleko. Pokud bude mít šanci na úspěch, bude pravděpodobně dále útočit.

Takže ruské sliby a prohlášení brát s rezervou?

Ano, s velkou rezervou. Samozřejmě by bylo krásné, kdyby se Rusko a Ukrajina domluvili na příměří. Nicméně zde platí, že je třeba se připravit na nejhorší a doufat v nejlepší.