Část ruské vojenské techniky a zbraní pochází ze Západu. Sankce se totiž dalo obejít
Embargo Evropské unie a USA z roku 2014 na dodávku zbraní do Ruska mělo mezery. Osm let tak Západ pomáhal Moskvě s vyzbrojováním.
Obsah článku
Jak informuje server Pravda, ruský vojenský průmysl není soběstačný a mnoho komponentů a zbraní je tak nutné nakupovat v zahraničí. Nejlépe je to znatelné na bezpilotních letounech, které Rusko skládá ze součástek z celého světa. Například dron Orlan-10 má GPS modul od švýcarské firmy, motor z Japonska, startér a generátor od americké společnosti. Letový ovladač pak dodává francouzsko-italská firma. Důležitým kontraktem pro Rusko je hlavně spolupráce s francouzskou společností Tahles, která je výrobcem elektroniky.
Podílelo se i Česko
Rusku dodává termokamery, které jsou používány u tanků a dalších v bojových vozidlech. Zařízení umožňuje střelci vidět nepřítele na několik kilometrů daleko, a to i v noci. Jak připomíná server Pravda, tanky s francouzskou technikou jsou používány i během stávající invaze na Ukrajinu. Termokamery z Francie měly být nalezeny také na na bojových vozidlech, která střílela na civilní auta v Buči. Komponenty na ruskou vojenskou techniku stát nakupuje také v USA, i když to Rusové oficiálně popírají.
Například americké termokamery Flir mají malé válečné lodě, píše server Pravda. Součástky z USA jsou také v některých typech ruských bezpilotních letounů. Výčet by byl daleko delší, a to především kolem dodávek z Evropské unie. Jak informuje ČTK, jen Francie a Německo měly v letech 2015 až 2020 dodat Rusku zbraně za 274 milionů eur, tedy zhruba za 6,7 miliard korun. Navzdory embargu se podílelo na dodávkách zbraní do Ruska i Česko, které dodalo za pětileté období zbraně v hodnotě 349 milionů korun.
Mezery odstraněny
Česko se tak ocitlo na šestém místě v rámci Evropské unie v objemu vyvezených zbraní do Ruska. Teď přichází ale ta nejdůležitější otázka: „Jak se to mohlo stát?“. V roce 2014 po anexi Krymu totiž uvalila Evropská unie na Rusko sankce, které obsahovaly i zákaz vývozu zbraní a zboží dvojího užití. Jak píše server Pravda, zásadní mezerou v tomto embargu bylo, že se nevztahovalo na smlouvy uzavřené před rokem vydání sankce. To tak umožnilo výrobcům zbraní uzavření dodatečných smluv k předchozím kontraktům.
Druhý nedostatek embarga je zboží dvojího užití. Sankce obsahovaly výjimku, že členský stát může vydat povolení exportu zboží, pokud bude použito jen pro civilní účely. To dovolovalo dovážet zboží ruským zprostředkovatelům, kteří je následně přeprodávali vojenským společnostem. K tomu už by teď docházet nemělo. V nové vlně sankcí uvalených po ruské invazi na Ukrajinu byly tyto mezery odstraněny. Zmenšil se počet výjimek využitelný pro dodávaní zboží dvojího užití. Riziko nechtěné podpory Západu v ruské agresi se tak snad výrazně snížilo.
