Prudké zdražování dopadá především na seniory a rodiny s dětmi

Hrůza, katastrofa, neudržitelná situace, zrada. Lidé na zdražování reagují různými slovy, většinou ale s negativním nádechem. Mnoho rodin totiž aktuální zvyšování cen zasáhlo opravdu výrazně. Jak informuje server CNN Prima News, z dat společnost PAQ Research vyplývá, že zhruba 13 procentům rodin zůstane po zaplacení výdajů na bydlení a potraviny jen stokoruna na den na osobu. Jak píše CNN Prima News, za takovou částku je možné natankovat jen dva litry benzínu, koupit si dva páry ponožek, nebo jeden zápisník.

Potravinové banky

Mnoha domácnostem tak nezbývá nic jiného než hledat způsoby, jak ušetřit. Někdo se rozhodne omezit výdaje na zdravotní péči. Další začne nakupovat nekvalitní potraviny, nebo si lidé shánějí druhou práci. Významnou skupinou obyvatel, kterou také zasáhlo prudké zdražování jsou senioři. Jak informuje iRozhlas, těm se sice od září zvýší penze o 700 korun, řada z nich ale má už teď problém zaplatit náklady na bydlení. Jde hlavně o starší lidi ve větších městech, kteří žijí sami.

iZdroj fotografie: Pixabay

Objevují se tak případy seniorů, kterým po zaplacení všech nutných výdajů nezbývá už ani na jídlo. To je i případ paní Jany, o které také informoval server iRozhlas. Starší žena je proto nucena pravidelně navštěvovat potravinovou banku. Důvodem, proč paní Jana nevychází, jsou o třetinu vyšší náklady za elektřinu. Situaci ji navíc komplikují výdaje na léky, které musí brát kvůli zdravotním potížím. Není rozhodně jediná. Drtivá většina seniorů užívá pravidelně nějaké léky, jejichž cena je často vysoká, píše server.

Podle ekonoma bude hůř

Vidina na zlepšení je navíc v nedohlednu. Naopak ceny porostou minimálně nadále u základních potravin. „Enormní tlak na růst zemědělských cen přetrvá. Postupně se ve velké míře bude propisovat do cen spotřebitelských. Další znatelné zdražení, v řádu desítek procent, tak čeká třeba maloobchodně prodávanou mouku, pečivo nebo oleje. Bochník běžného chleba tak ještě letos může běžně stát zhruba 60 korun,“ sdělil nemilý scénář dalšího vývoje pro Události247 ekonom Lukáš Kovanda.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Lidé se proto logicky ptají, kdo za to může. Aktuálně hlavně válka na Ukrajině, protože podle Kovandy patří Ukrajina i Rusko „ke klíčovým světovým vývozcům jak olejnin, tak obilovin“. A boje na východ od českých hranic se zatím ke svému konci neblíží. Změna vývoje se tak nedá přepokládat. Spíše musí každá rodina počítat s tím, že bude ještě hůř. „Situaci na české trhu ještě zhorší nynější zákaz vývozu pšenice ze zemí typu Indie, která patří k jejich největším světovým producentům,“ vysvětlil pro Události247 Kovanda.