Čechy začíná bavit třídění bioodpadu

Češi se v třídění odpadu rok od roku zlepšují. Podle serveru Enviweb loni vytřídil každý obyvatel do barevných kontejnerů v průměru 71,8 kilogramů odpadu. Je to dokonce o celých 5 kilogramů více než v roce 2020. Jak dále server Enviweb píše, Češi si tak i loni udrželi stav, kdy třídí své odpady téměř tři čtvrtiny obyvatelstva. A právě tento podíl lidí tak přispívá ke snižování uhlíkové stopy.

Zdroj energie

Díky třídění jsou jednotlivé druhotné suroviny připravené k recyklaci a následnému využití. Ať už pro výrobu nových produktů nebo jako zdroj energie či náhrada hnědého uhlí v teplárnách, jak připomíná server Enviweb. Navíc mnoho lidí začíná využívat nejen kontejnery na plast, papír, sklo nebo nápojové kartony, ale také popelnice na bioodpad. Každý člověk vyprodukuje něco, co tam patří. Určeny jsou hnědé kontejnery na kuchyňské odpady z přípravy jídel a pokrmů, ale také odpad z údržby zeleně, dodává server Enviweb.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Právě ten lidé dříve ukládali do běžných nádob na odpad a jeho produkce se tak zvyšovala. Přitom biologický odpad je možné velmi jednoduše přeměnit na další zdroje, jak připomíná server CNN Prima News. Důležité ale je, aby se do kontejnerů na bioodpad dostalo jen to, co tam patří. Jedná se například o zbytky a slupky ovoce a zeleniny, zeleninové natě, jádřince, pecky z ovoce, pečivo či vaječné a ořešné skořápky.

Co do bioodpadu nepatří

Ze zahrady je možné do bioodpadu zařadit posekanou trávu, listí, větvičky, drny, starou zeminu nebo hlínu z květináčů, také piliny, hobliny, kůru, plevel, dřevní štěpku, spadané ovoce, seno, slámu a také košťály nebo celé rostliny. Server CNN Prima News připomíná, co do bio popelnice naopak nepatří. Nevhodné jsou kosti, maso, kůže, mrtvá těla zvířat i jejich exkrementy, plasty, sklo, sutě, kameny, pytlíky z vysavače, nepatří do nich ale ani cigarety, textil, jednorázové pleny a také zbytky z kuchyně jako omáčky, pomazánky, vařené těstoviny a jedlé oleje.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Bioodpad je velmi cenný, protože ušetří místo nejen v komunálním odpadu, ale může díky němu vzniknout elektrická energie. „Bioodpad z hnědých nádob i ze sběrného dvora se naveze na kompostárnu, případně do zpracovatelského závodu. Zde se pomocí tzv. anaerobní digesce vyčerpá jeho energetický potenciál a vznikne tak elektrická energie. Zbylý odpad je následně využit jako kompost na poli, případně jako hnojivo na rekultivačních stavbách a při údržbě zeleně,“ vysvětlil pro sever CNN Prima News Petr Pokorný ze společnosti FCC Česká republika.