Finsko a Švédsko jsou blíž přijetí do NATO. Nakonec z toho ale může být víc problémů než užitku
Zástupci členských zemí NATO podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska. Rusko může na tento krok zareagovat nepřátelsky.
Obsah článku
Jak informuje server ČT24, byl učiněn další posun k přijetí Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Protokol o přistoupení severských zemí podepsalo nakonec všech třicet členských států NATO, včetně Turecka. Ankara se nakonec dohodla se zástupci Finska a Švédska na kompromisu. Vstup skandinávských zemí do NATO nebude blokovat výměnou za vydání desítek Kurdů, které považuje Turecko za teroristy.
Obavy z ruské reakce
„Toto je skutečně historický okamžik. Pro Finsko, pro Švédsko, pro NATO a pro naši společnou bezpečnost,“ cituje web ČT24 generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Ten svá slova pronesl po podepsání protokolů za přítomnosti finského ministra zahraničí Pekky Haavista a švédské ministryně zahraničí Ann Lindeové. Podle Stoltenberga bude NATO s „32 národy u jednacího stolu ještě silnější“. V tom má nepochybně generální tajemník Severoatlantické aliance pravdu, avšak přesto jsou kolem přistoupení dalších států do NATO určité pochybnosti.
Obavy vyvolává především reakce Ruska. Dá se totiž předpokládat, že NATO bude chtít v nových členských státech vybudovat své základny. A to by mohl být velký problém. Jak píše server Echo24, ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že v případě rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do Švédska a Finska, bude Moskva reagovat. Přistoupení severských zemí do NATO se nelíbí ani náměstkovi šéfa ruské diplomacie Sergeji Rjabkovi. Ten to označil za vážnou chybu, se kterou by se Rusko jen tak nesmířilo, píše dále Echo24.
Může jít o obrovský konflikt
Ze slov ruských zástupců tak jasně vyplývá, že Moskva se chystá na případné přistoupení severských zemí do NATO reagovat. Otázkou zůstává jakým způsobem. Vyloučen není ani podobný útok, kterému čelí Ukrajina. Napadení hrozí především Finsku, které má s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici. Helsinky s takovou možností počítají a jsou na ni připraveny, píše agentura Reuters. V té souvislosti je třeba připomenout, že Finsko má válečnou historii s Ruskem ze 40. let minulého století.
I proto si země udržuje vysokou úroveň vojenského arzenálu a je připravena k obraně. Jak píše server Echo24, téměř šestimilionový národ disponuje zhruba 280 tisící vojáky a v zemi také stále platí vojenská branná povinnost pro muže. Na druhou stranu v případě napadení Ruskem by čelilo jedné z nejsilnějších armád světa. Pokud by navíc Moskva podnikla útok na Finsko v době, kdy už by bylo členem NATO, rozpoutalo by to nevídaný konflikt. Aliance může aktivovat článek 5, podle kterého je útok na jeden z členských států brán jako útok na všechny.
