Zrušení hotovosti: Stane se platba kartou jedinou možností? Stát by díky tomu měl možnosti, jak nám nepříjemně kontrolovat životy

Rok 2020 a s ním související začátek pandemie covidu-19 přinesl do životů lidí mnoho změn. Některé z nich se týkaly i nakupování. Kvůli obavám ze šíření koronavirového onemocnění zesílil nejen tlak na to, aby lidé nakupovali i svým blízkým, ale také na to, aby platili převážně bezkontaktně, tedy platební kartou. Na platbu v hotovosti bylo pohlíženo jako na nebezpečí přenosu nákazy, přestože přenos koronaviru z bankovek nebyl potvrzen. Jak vyplývá ze studie britské Bank of England, virus se na bankovce udržel ve stabilním množství jen hodinu.

Hotovost jako ústavní právo

Jak psal server TN, riziko přenosu nákazy z peněz je tak podle odborníků velmi nízké. Kvůli bezpečnosti tak není důvod bankovky vytlačovat. Přesto se to děje i poté, co pandemie covidu-19 polevila. Důvod je tak nejspíše někde jinde. Touha po totální digitalizaci, díky které by měl stát přehled naprosto o všem. Ne každý ale s takovým scénářem souhlasí. Dokonce je i politická podpora pro to, aby hotovost vytlačena nebyla. Jak píše server Echo24, senátorka Jitka Chalánková navrhla ústavní zakotvení práva placení v hotovosti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Chce tak kvůli rychlému rozvoji digitalizace plateb předejít situaci, kdy bude hotovost úplně vytlačena nebo dokonce se stane bezhotovostní platba povinnou, uvádí Echo24. Podle senátorky z klubu ODS a TOP 09 si velká část obyvatel nepřeje, aby se vlastnictví bankovního účtu, platební karty a bankovní identity stalo povinností nebo nezbytností. Důvody pro odmítaní jsou jasné. Digitalizace plateb narušuje soukromí a nutí osoby vlastnit potřebné vybavení pro obsluhu účtu.

Absurdní cenzura v Číně

Zároveň jsou s tím spojena rizika jako hackerské útoky, výpadky elektronického připojení nebo dodávek elektřiny, píše dále web Echo24. A je tu ještě jeden velký vykřičník, který se týká digitalizace plateb. Tento krok může vést k dalším opatřením a jednoho rána se tak může Česko probudit do čínského režimu. Peking svým občanům nenechává téměř žádný prostor na soukromí. A nejde jen o všudypřítomné kamery s rozpoznáváním obličejů, které ví o každém kroku lidí. Velké rozpaky vzbudil nedávno případ spisovatelky Miffy Guové.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ta se kvůli cenzuře nedostala ani do nepublikované kapitoly svého románu, jak píše server Euro zprávy. Přitom ke psaní používala klasický program pro zpracování textu. Po medializaci celé kauzy byl spisovatelce přístup k vlastnímu dokumentu odblokován. Podle společnosti Kingsof zařízení na cenzuru obsahu udělalo chybu. Jak dále web Euro zprávy připomíná, v čínském kyberprostoru je cenzura na každém kroku. Úřady blokují jakýkoli obsah, který je považován za nežádoucí, včetně soukromých konverzací.