70 procent domácností nežádá o finanční pomoc od státu. Stojí za tím složité papírování i stud
Vysoká inflace a zdražování přiměla vládu k tomu, aby lidem s jejich výdaji alespoň částečně pomohla. K dispozici mají několik příspěvků.
Tři čtvrtiny lidí, kteří mají nárok na sociální dávky, o ně nežádají. Podle iDnes je na vině především stud lidí, dále hlavně s tím spojená byrokracie. Premiér Petr Fiala v neděli ve svém projevu opět apeloval, aby se lidé nestyděli říct si o státní pomoc. Jak však ukazují údaje zářijového sociologického průzkumu, o ostýchavosti se v tomto případě mluví až v poslední řadě, pokračuje web iDnes.
Pomoci má nový vládní web
Vláda představila systém základních a cílených opatření proti drahotě, říká mu deštník proti drahotě. Na tuto pomoc občanům je celkem vyčleněno 177 miliard korun, píše dále iDnes. Podle statistik Evropské komise je tak Česká republika v míře pomoci občanům k HDP na 4. místě v rámci celé Evropské unie. Vláda o tom informuje na svém webu. Lidé mohou požádat například o příspěvek na bydlení, o energetickou podporu nebo o příspěvek na živobytí.
Nárok na příspěvek na bydlení má ten, u koho jsou náklady na bydlení vyšší než 30 procent z čistých příjmů. Informuje o tom web destnikprotidrahote. Další pomocí je energetický tarif, ten ušetří domácnostem až 18 tisíc korun. Mimo jiné také díky odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, píše se dále na webu. Jednorázový příspěvek na dítě pomůže rodinám s dětmi do 18 let. Jde o částku 5 000 korun pro rodiny s příjmy do milionu korun.
Lidé se stydí a nebaví je papírování
„Česká republika se dlouho obávala zneužívání sociálních dávek, a tak se velice zkomplikoval přístup k dávkám, kdy je potřeba doložit spoustu dokumentů a samotné vyřízení dávek je zdlouhavé,“ uvedl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček. „V poslední době se to sice mění, ale mnozí lidé mají zakořeněno, že se jedná o složitou byrokratickou záležitost a snaží se tomu vyhýbat,“ dodal ekonom pro Události247.
„Jsme v tom jedni z nejhorších v Evropě. Na českém systému dávek je strašná kombinace administrativní náročnosti a nejistoty, kolik peněz daná dávka bude představovat. Pak se k tomu přidává stigmatizace žádajících a ostych. Je tam spousta bariér. To vysvětluje, proč v Česku dlouhodobě dávky nepobírá až 70 procent těch domácností, či konkrétních lidí, kteří na ně mají nárok,“ cituje iDnes sociologa Daniela Prokopa ze společnosti PAQ Research.
