Život jako v pohádce: Pokud lidé chtějí pobírat statisícový plat, pracovat jednou za týden a mít další výhody, měli by se stát poslancem

Někteří poslanci si s absencí hlavu nelámou a chybí na většině hlasování ve Sněmovně. O svůj plat přitom nepřichází.

Zdroj fotografie: Úřad vlády ČR

Zákonodárci nepatří do skupiny obyvatel, která by i v době krize strádala. Výše jejich platu v letošním roce činí 90 800 korun. Tato částka ale není pro řadu poslanců konečná, upozorňuje server Finance. Plat se navyšuje v závislosti na dalších funkcích. Například poslanec, který je místopředsedou některého z výborů bere měsíčně 109 300 korun, píše dále web Finance. Plat nad 100 tisíc korun je přitom pro většinu Čechů nedostupný. Pro poslance bude v příštím roce běžný. V roce 2023 se má plat poslance zvýšit o 12,7 procenta, což znamená zhruba 11 600 korun.

Bezkonkurenční Babiš

Ano, práce zástupce lidu je v mnoha ohledech náročná a hlavně zodpovědná. Poslanci rozhodují o zákonech a dalších důležitých věcech s dopady na Česko. U některých by se spíš ale hodilo napsat, že by měli rozhodovat. Ve skutečnosti nerozhodují, protože často ve Sněmovně chybí. Jedním z největších absentérů je předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož účast na hlasování činí jen 17,9 procent, jak vyplývá z dat Poslanecké sněmovny. Bývalý expremiér se účastnil hlasování jen 307krát. V tomto nemá konkurenci.

Zdroj fotografie: Depositphotos

On sám v minulosti několikrát Sněmovnu označil za „žvanírnu“ a pobyt v ní za ztrátu času. Raději se setkává s občany. Jeho tour po Česku v obytném vozu nemohl nikdo přehlédnout. Vzhledem k tomu, že bývalý předseda vlády nedávno oznámil svou kandidaturu na prezidenta, je otázkou, jak by přistupoval k tomuto úřadu. Snad by pobyt na Pražském hradě a plnění povinností hlavy státu také nepovažoval za zbytečnou činnost. Jeho šance na to, že bude občany v lednu příštího roku do prezidentského úřadu zvolen jsou zatím stále vysoké.

Ministři na tom nejsou dobře

Pokud se na Hrad nedostane, zůstane mu alespoň funkce největšího absentéra ve Sněmovně. Naopak jeho stranická kolegyně Alena Schillerová je v tomto spíše na opačném konci žebříčku. Hlasování se ve Sněmovně zúčastnila v 90,8 procentech a činí to z ní jednu z nejpilnějších zákonodárkyň. Nutno ale podotknout, že jako předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO se její přítomnost ve Sněmovně tak nějak předpokládá. Potvrzuje to i šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný, který se hlasování účastnil 1556krát, což činí 90,5 procent.

Zdroj fotografie: Úřad vlády ČR

Hůře je na tom šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, jehož účast činí jen 62,7 procenta. Mezi ministry ale patří spíše k těm pilnějším spolu s předsedou Pirátské strany a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem. Naopak předseda vlády Petr Fiala má jen 55,7 procentní účast na hlasování. Mezi svými stranickými kolegy z ODS ale patří i přesto k menším absentérům. Menší účast na hlasování má šéf státní kasy Zbyněk Stanjura, ministr spravedlnosti Pavel Blažek i šéfka resortu obrany Jana Černochová.