V zahraničí proběhly velké protesty proti dalším dodávkám zbraní pro Ukrajinu. „Mír místo válčení,“ hlásali lidé
Západní společnost se po ruské invazi jednoznačně postavila na stranu Ukrajiny, kterou významně podporuje. Někteří ale volají po konci posílání zbraní.
V Berlíně se v sobotu uskutečnila velká demonstrace proti dalšímu posílání zbraní na Ukrajinu, píše web iDnes. Protestující požadovali, aby místo vojenské podpory byla zahájena mírová jednání s Ruskem. Akce se mělo zúčastnit podle policie minimálně 13 tisíc lidí, organizátoři mluví o 50 tisících účastnících. Demonstraci svolala členka postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a aktivistka za práva žen Alice Schwarzerová. Na akci přečetly takzvaný Manifest za mír, který zveřejnily před dvěma týdny, uvádí iDnes.
Scholz aktivitu nepodporuje
Text, který vyzývá německou vládu k mírovým jednáním místo dalšího posílání zbraní Ukrajině, podepsalo už 650 tisíc lidí. Server iDnes upozorňuje, že Wagenknechtová je kontroverzní političkou i uvnitř vlastní strany, a proto se řada osob z postkomunisticlé Levice od její demonstrace distancovala. Nesouhlas s peticí Manifest za mír dal jasně najevo také kancléř Olaf Scholz a ministr financí Christian Lindner. Západ mírová jednání odmítá i s odvoláním na to, že Moskva trvá na uznání anexe čtyř ukrajinských území.
Loni rozhodl ruský prezident Vladimir Putin o připojení Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti k Ruské federaci na základě referend. Hlasování ale považují západní země za zfalšované. Ani Kyjev není nakloněn mírovým jednáním. Před jejich zahájením požaduje úplné stažení ruských jednotek z ukrajinského území, reparaci a stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny, uvádí iDnes. Přesto se nejen v Německu ozývá stále více hlasů, že další vyzbrojování Ukrajiny Západem nikam nevede.
Češi na výzvu k míru neslyší
Web Fórum24 upozorňuje na stanovisko české strany SPD. „My jsme pro humanitární pomoc, nicméně nesouhlasíme s tím, aby se tam dodávaly zbraně,“ uvedla poslankyně hnutí Karla Maříková v diskusním pořadu CNN Prima News. V Česku petice za mír nemá zdaleka takový ohlas jako v sousedním Německu. S iniciativou Mír a spravedlnost přišel bývalý politik Matěj Stropnický, exministr zahraniční Jan Kavan a imunolog Václav Hořejší na začátku ledna. Za cíl si kladou veřejné debaty o válce na Ukrajině a mír.
Autoři výzvy chtěli získat alespoň 50 tisíc podporovatelů, k závěru února ale získali jen okolo 15 tisíc signatářů, píše web CNN Prima News. Mezi nimi je například politolog Petr Drulák, ekonomka Ilona Švihlíková, předsedkyně komunistů a europoslankyně Kateřina Konečná či neúspěšný prezidentský kandidát Jaroslav Bašta. Hlavním požadavkem je, aby vláda ukončila „slovní podporu války“, zastavila dodávky zbraní, došlo k revizi sankcí proti Rusku a byly zahájeny mírové konference, uvádí CNN Prima News.
