Nejistý osud Ruska: Pád Putina bude možná horší, než konec Stalina. Na místo šéfa Kremlu může nastoupit někdo daleko krutější

O možném konci ruského prezidenta Vladimira Putina se kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině mluví čím dál více. Otázkou zůstává, jak to změní samotné Rusko.

Zdroj fotografie: Пресс-служба Президента России/ Creative Commons / CC BY

Kvůli Putinovým neúspěchům se množí spekulace, co nastane po jeho konci. Osud Ruska je totiž nejistý. Web Onet píše, že se svou predikcí událostí přišel nedávno i ruský analytik Andrej Kolesnikov. Zavzpomínal v ní hlavně na jednoho z ruských vůdců Josifa Vissarionoviče Stalina. Po smrti krutého diktátora se v tehdejším Sovětském svazu rozpoutal emotivní boj o moc, ve kterém se projevilo mnoho vzorců politických postojů, píše web Onet.

Může nastat liberalizace

Kolesnikov se ve své analýze zabývá například tím, že Stalinovo jméno se po jeho smrti postupně stále více upozaďovalo. Souviset to má s tím, že v boji o moc se následně začala plně projevovat liberalizace režimu. Po Stalinově smrti zemi ovládli čtyři nejmocnější. Web Novinky připomíná, že jedním z nich byl dlouholetý tajemník diktátora Georgij Malenkov, který byl jeho očekávaným nástupcem, ale nakonec se stal premiérem.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Mezi zbývající tři tehdejší vůdce země patřil ministr obrany Nikolaj Bulganin, bývalý šéf tajné služby NKVD Lavrentij Berija a také bývalý tajemník ukrajinské KSS Nikita Chruščov. Právě on se později rozhodl kritizovat stalinistické praktiky, což ho vyneslo až na pomyslné výsluní. Přesto byl ale nakonec od moci odstaven a nahrazen Leonidem Brežněvem. Důvodem byla hlavně skutečnost, že po jeho experimentech sílila v Rusku touha po stabilitě.

Nový režim následně začal s reformami a pokusy o liberalizaci ekonomiky, uvádí Onet. Podobná politická transformace nastala také po odchodu Brežněva. Z toho má podle ruského analytika vyplývat, že odchod autokratů vždy aktivuje uvolňování pravidel. Podobný průběh má proto nastat i po konci Putina. Kolesnikov předpokládá, že jakmile šéf Kremlu skončí, dosud loajální spolupracovníci začnou okamžitě pracovat na změně Ruska.

Kontroverzní osoby zvyšují svůj vliv

Podle analytika poté dojde k otevření země vůči Evropě. Dá se proto předpokládat, že elity, které se nyní zdají být Putinovi věrné, po jeho odchodu naprosto změní směr. Především ti, kteří jsou spojeni s byznysem, se budou snažit ze změny režimu vytěžit co nejvíce a hrát například roli modernizátorů, uvádí Onet. Hrozí ale také jiná varianta, která předpovídá, že se k moci v Rusku dostanou mnohem kontroverznější osoby, než je nynější prezident. Pád Putina tak může být horší, než konec Stalina a na místo šéfa Kremlu může nastoupit někdo daleko krutější.

Jmenování generála Lapina ukazuje na boj mezi armádou a skupinou (Kadyrov/Prigožin), kteří se snaží získat větší moc. Putin navíc možná znovu dosazuje Lapina, aby Prigožinovi nepřidělil příliš velkou moc, a vyvažuje tak rozdělení moci mezi různými frakcemi uvnitř Ruska.

— Jiri Jicha (@jirik957) January 12, 2023

Růst vlivu v posledních měsících zaznamenává hned několik mužů. Jde především o šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina či čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, informuje web iRozhlas. Oba jsou nechvalně proslulí svými krutými praktikami. Stejně jako Igor Girkin, kterému se kvůli masakrům bosenských muslimů přezdívá Igor Hrozný, připomíná iRozhlas. I on přitom patří ke kritikům vedení ruských kroků na Ukrajině, což mu může zvyšovat vliv v Rusku. Nástup jednoho z těchto tří mužů do čela země by přitom bylo pro Západ horší, než Putinovo vládnutí.