Ceny bydlení začínají být neúnosné. Češi se uchylují ke krajním řešením

Zděná stavba či dřevostavba. To jsou nejčastější druhy obydlí, které si většina lidí rozhodnutých splnit si sen o vlastním domě zvolí. V poslední době ale narůstá také skupina těch, kteří žijí více alternativně. Ceny bydlení začínají být neúnosné, a tak se Češi uchylují ke krajním řešením. Web Aktuálně informuje o dvojici Pražanů, které ubíjel ruch velkoměsta, a proto se rozhodli přestěhovat do jurty umístěné v malé středočeské vesnici. Mongolské bydlení nesdílí sami, společně s párem bydlí jejich tři děti. I přes malý prostor o rozloze 32 metrů čtverečních mají vše.

Alternativní odpady

Od matrací na spaní, přes pračku, troubu až po knihovnu, uvádí web Aktuálně. Pro teplé dny mají k dispozici také zastřešenou terasu s posezením a venkovní kuchyní. Nápad postavit si levné malé bydlení měla také matka s dcerou ze Strážovic. Na zahradě si postavily lodní kontejner a pustily se do jeho přestavby. Pro ně je to však jen přechodné řešení. „Napadlo nás, že než budeme mít projekt našeho rodinného domu, který chceme brzy začít stavět, pustíme se do tohohle našeho kontejnerového zázemí,“ uvedla matka Eva pro web Refresher.

Nejen zmíněné jurty či lodní kontejnery nabírají na oblibě jako alternativní bydlení. Pozornost Čechů upoutávají také tiny housy, tedy minidomky, ve kterých se dá také plnohodnotně za přijatelné náklady bydlet. Web Deník upozorňuje na příběh Jana Němce, který si tiny house sám projektoval a stavěl. Na 18 metrech čtverečních bydlí už několik let. Téměř vše v jeho domě na kolečkách funguje alternativně. „Šedá voda z pračky, vany a kuchyně jde do jednoduché kořenové čističky. Pročištění probíhá ve třech vanách,“ uvedl Němec pro web Deník.

Bydlení za méně než milion

I toaleta v jeho tiny housu funguje jinak. Zvolil separační způsob, kdy se tuhá část zasypává pilinami a tekutá odtéká do kanystru, aby se dále použila jako hnojivo. Tiny housy se v Česku natolik rozmáhají, že se tento měsíc uskutečnila v rámci Stavebního veletrhu v Brně výstava Tiny Houses. Domky nejen k rekreaci na místě představilo rovnou deset nejznámějších výrobců malometrážního bydlení, informuje ČTK.

iZdroj fotografie: Depositphotos

K jejich rozmachu přispívá i novela stavebního zákona, která zjednodušila umisťování staveb do 25 metrů čtverečních, připomíná web Srovnátor. Při dodržení výšky do 5 metrů není třeba územního souhlasu ani rozhodnutí o umístění stavby. Největší výhodou zůstává samozřejmě cena. Při stavbě svépomocí může vyjít tiny house zhruba na půl milionu korun, na zakázku je ale nutné počítat s rozpočtem přesahující milion korun, dodává Srovnátor.