Tohle malé vozidlo po dědečkovi dnes může mít hodnotu půl milionu korun. Kdysi se mu smáli, dnes po něm šílí

Kdysi vozidlo, které všem bylo víceméně pro smích, dnes legendární vozítko, za které jsou někteří schopni utratit klidně až půl milionu korun.

Zdroj fotografie: Jiří Erben / Creative Commons / CC-BY-SA

Opravdu spousta věcí, které kdysi používali naši dědečkové, může mít dnes vysokou hodnotu. Však to znáte – stará LPčka, VHS kazety, známky nebo tuzexové poukázky. Jak již redakce Událostí247 zmiňovala, staré poklady po prarodičích mohou mít dnes nebývale vysokou hodnotu a když se poštěstí, dají se prodat i za statisíce korun. To samozřejmě platí i v případě vozidla Velorex, jednoho z nejšílenějších, zato ale nejlegendárnějších vozů u nás.

Velorex opět získává na oblibě

Jen málokterý automobil v československé historii vzbuzuje tak rozporuplné pocity jako Velorex. Stroj, který na první pohled působí spíš jako kuriozita z technického muzea než jako prostředek každodenní dopravy, se stal nechtěným symbolem poválečné vynalézavosti, socialistické skromnosti i nebezpečného improvizovaného cestování. První náčrty a plány tohoto zvláštního vozítka vznikaly v dílně bratrů Mojmíra a Františka Stránských v Moravské Třebové už v 50. letech.

Zdroj fotografie: Jiří Sedláček / Creative Commons / CC-BY-SA

Jejich cílem bylo vyvinout lehký a dostupný dopravní prostředek, který by cenově konkuroval motocyklům a zároveň nabídl pohodlí automobilu. Výsledkem byl prototyp OSKAR – pojmenovaný podle zkratky „kára na ose“ – jehož srdcem byl motor ČZ 150, později i Jawa 250. Jak jsme v redakci Událostí247 zjistili, Velorex se vyráběl od roku 1951 do roku 1973 a celkem se ho vyrobilo 16 680 kusů. Možná právě i proto, že jich je tak málo, se jeho cena za poslední roky výrazně zvedla.

Velorex se stal terčem posměchu, někteří ho přezdívali hadraplán a na první pohled vypadal, že ho odfoukne i vítr. Ona by to možná mohla být i pravda, vždyť tohle vozítko vážilo jen okolo 350 kilogramů. I přesto si však našel své majitele a jeho neobvyklá konstrukce jim přinesla mnoho výhod. Mít Velorex znamenalo mít nízkou spotřebu. Tento vůz byl jednoduchý na údržbu a hlavně měl extrémně nízkou cenu. Zato byl ale pořádně nebezpečný, v zatáčkách měl tendenci se převracet a jakákoli havárie znamenala pro posádku minimální šanci na přežití.

Dnes stojí statisíce

Velorex byl prostě legendou a i když se nedostal k obrovskému počtu, znal ho téměř každý. I dnes se těší velké popularitě, zvlášť díky filmu Vrchní, prchni!, ve kterém ho řídil Josef Abrhám. Tříkolový Velorex, ačkoliv o něj byl stále zájem, se v roce 1971 přestal vyrábět. Tenkrát za to mohly politické důvody a také tlak Svazu invalidů, který usiloval o konstrukčně kvalitnější vozy. Do roku 1973 se pak vyráběly čtyřkolové Velorexy, ale o ty nebyl příliš velký zájem a pak už byla navždy ukončena jejich výroba. Tím ale legenda neskončila.

Po celém Česku dnes fungují kluby majitelů Velorexů, pravidelně se pořádají srazy, výstavy a dokonce i závody těchto unikátních tříkolek. Jejich majitelé sdílejí příběhy, vyměňují si rady ohledně renovace a nostalgicky vzpomínají na doby, kdy bylo možné vyrazit na dovolenou s vozidlem složeným z trubek, látky a spousty odvahy. No a pokud byste do takového klubu chtěli patřit, vyšlo by vás to přibližně na 350 až 500 tisíc korun. Přesně za tolik se totiž dnes toto legendární vozítko prodává.