Prodavačka vysvětlila, co dělají po zavíračce s prošlými potravinami. Něco takového jsme nečekali
O plýtvání potravinami jsme na Událostech247 psali několikrát. Obchodní řetězce i restaurace proto zboží, které neprodaly, nabízejí před zavírací dobou za minimum ceny.
Například v Lidlu proto ve všech prodejnách zákazníci najdou v blízkosti pekárny speciální stojany s taškami plnými ovoce a zeleniny. Za jednotnou cenu 25 korun je čekají 3 kilogramy různého ovoce a zeleniny. Obsah tašek tvoří nepoškozené kusy například s protrženou síťkou či obalem nebo ovoce a zelenina z větších balení, kde byl špatný třeba jen jeden kus.
Nakupujeme víc jídla, než spotřebujeme
Plýtvání potravinami je velký problém. Skoro o polovinu jídla víc vyhodí lidé, kteří žijí sami, protože často nakoupí množství, které pak nejsou schopni spotřebovat, jak píše web Zachraň jídlo. Plýtvání potravinami stojí podniky a domácnosti v Evropské unii odhadem 143 miliard eur ročně a způsobuje nejméně 6 procent celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Rodina dvou dospělých a dvou dětí tak ročně přijde o 14 076 korun.
Možná vás někdy napadlo, co dělají třeba obchodní řetězce s prošlými potravinami, které se neprodají. Existují dva výrazy – datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby. Datum minimální trvanlivosti je datum, dokdy by potravina měla zůstat kvalitní. Nejčastěji se uvádí na sušených, zmrazených, konzervovaných a jiných trvanlivých potravinách. Potraviny po datu minimální trvanlivosti můžete sníst, pokud jste je skladovali tak, jak je uvedeno na obalu a obal není poškozen.
Prošlé zboží se k zákazníkovi nedostane
Datum spotřeby uvádí, dokdy je bezpečné potravinu jíst, vysvětluje na svých stránkách řetězec Tesco. Najdete ho na čerstvých potravinách a na takových, které se rychle kazí. Potraviny po uplynutí data spotřeby byste už neměli jíst, ani když jste dodrželi podmínky skladování. „I když tomu možná někteří lidé nevěří, všechny výrobky s prošlým datem spotřeby likvidujeme, rozhodně je dál neprodáváme,“ řekla Událostem247 paní Jarka, která pracuje v Albertu.
Prošlé potraviny s minimální trvanlivostí se dávají do Potravinových bank. Ty je potom doručí přímo do odběratelských neziskových organizací, které pomáhají například opuštěným seniorům, rodičům samoživitelům, rodinám v krizi, lidem bez domova nebo lidem s psychickým a tělesným postižením. Například v roce 2024 Potravinové banky tímto způsobem zachránily přes 16 000 tun jídla. Hodnota zachráněných potravin byla 996 milionů korun.
