Máte tyto skleničky doma v kuchyni? Zjistilo se, že jsou velmi nebezpečné. Prodávaly se přitom ve velkém
Čas od času se stane, že si v obchodě koupíme něco, o čem se pak zjistí, že je to pro nás nebezpečné.
Netýká se to samozřejmě jenom závadných potravin. Kontroly někdy odhalí třeba také nebezpečné kuchyňské náčiní. Psali jsme, že nábytkářský řetězec IKEA musel před časem stáhnout z prodeje špachtli HJÄLTE. Uvolňovaly se z ní totiž nebezpečné chemikálie, které mohou ohrozit lidské zdraví. Společnost zároveň vyzvala zákazníky, aby tento produkt přestali používat a vrátili ho.
Zdraví nebezpečné napití
Nedávno kontroly odhalily sklenice z Číny s květinovým vzorem, které překročily limity pro obsah olova. Sklenice je průhledná a má na sobě květinový a listový dekor. Před tímto výrobkem varovalo Polsko, kde se tento výrobek také prodával. Testy ukázaly, že z okraje sklenice se uvolňuje nadlimitní množství olova a kadmia. Sklenice si mohli koupit také zákazníci na Slovensku.
Podle Úřadu veřejného zdravotnictví SR dosahovaly naměřené hodnoty olova až 8 mg na položku. Povolená hranice je přitom jen 2 mg. Kadmium bylo zastoupeno hodnotami do 0,99 mg na položku, což několikanásobně překračuje limit 0,2 mg. Toto zjištění je v rozporu s nařízením EP a Rady 1935/2004 o materiálech a předmětech určených ke kontaktu s potravinami. Český dovozce proto tento výrobek stahuje z trhu.
Co může způsobit olovo v lidském těle
Uvedený výrobek se prodával pod EAN kódem 8596265188284 a výrobním číslem DOR 2500. Pochází z Číny a jeho objem je 320 ml. Těžké kovy jsou pro lidské zdraví velmi nebezpečné. I malé množství může při dlouhodobém kontaktu představovat riziko především pro děti a těhotné ženy. Pokud se olovo či kadmium začnou v těle hromadit, může dojít k poškození ledvin a má to také negativní vliv na nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) identifikuje olovo jako jednu z 10 chemických látek nebezpečných pro lidské zdraví. Neexistuje žádná bezpečná koncentrace olova v krvi. Spotřebitelé mají tu smůlu, že takto závadné výrobky nemají naprosto šanci jakkoliv poznat a dozví se o nich právě až z nejrůznějších zdrojů, které se touto problematikou zabývají. Je proto dobré občas sledovat třeba Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASF), kde podobná varování najdete.
