„Mladí získají zpět své dětství.“ Sociální sítě v Austrálii odstranily přes 4,7 milionu účtů vlastněných dětmi

Zákaz sociálních sítí v Austrálii funguje už měsíc a děti tak získávají zpět své dětství. Co si o tom myslí odborníci a jaké jsou názory provozovatelů sociálních sítí?

Zdroj fotografie: Solen Feyissa/ Creative Commons / CC-BY-SA

Je to měsíc, co Austrálie stiskla pomyslné tlačítko „vypnout“ a stala se první zemí na světě, která legislativně zakázala přístup na sociální sítě dětem mladším šestnácti let. To, co mnozí tenkrát považovali za technicky neproveditelnou utopii nebo politické gesto, se stalo tvrdou realitou. Technologičtí giganti pod hrozbou drakonických pokut začali jednat a výsledkem je masivní prořezávání uživatelské základny. Od prosincového vstupu zákona v platnost bylo deaktivováno nebo výrazně omezeno na 4,7 milionu účtů.

Problém vyřešen

O škodlivosti sociálních sítí redakce Událostí247 již psala. Negativní dopad mohou mít především na děti, pro které je přístup na sociální sítě často bezproblémový. Existuje samozřejmě určitý věkový limit, avšak obejít ho je více než jednoduché. Například na Facebooku si profil může založit člověk starší 13 let, při registraci však jeho věk není jakkoliv ověřován. Není to ale problém pouze Facebooku; laxní ověřování věku, nebo spíše žádné, praktikuje většina sociálních sítí.

Zdroj fotografie: Daniela Beránková pro Události247

Důvodů, proč by děti na sociálních sítích neměly být, je hned několik. Sociální sítě mohou negativně ovlivnit vývoj mozku, jsou spojená s riziky s duševním zdravím a stávají se půdou pro kyberšikanu. Mimo jiné se na nich vyskytuje nevhodný obsah a vzniká na nich závislost. Právě proto se Austrálie, jako první stát na světě, rozhodla proti sociálním sítím zakročit.

Zákon, který vstoupil v platnost na konci roku 2025, je nekompromisní. Platformy mají povinnost ověřovat věk uživatelů a zamezit přístupu těm, kteří nesplňují limit 16 let. Pokud systém selže nebo jej provozovatel bude ignorovat, hrozí mu pokuta až 50 milionů australských dolarů (v přepočtu zhruba 770 milionů korun). To donutilo i nejmocnější hráče v Silicon Valley k okamžité reakci. Společnost Meta (Facebook, Instagram, Threads) potvrdila, že jen z jejích platforem zmizelo přes půl milionu profilů.

Podle společnosti Meta má zákaz i svou stinnou stránku

Boj o australský internet má i podle společnosti Meta svou stinnou stránku. Společnost Meta upozorňuje, že plošný zákaz může vést k sociální izolaci zranitelných skupin dětí, pro které byl online prostor často jediným místem, kde hledaly podporu – například LGBTQ+ mládež nebo děti s handicapem. „Skutečné dopady nebudeme měřit v týdnech, ale v letech. Jde o generační změnu návyků,“ připouští Inman-Grantová pro Financial Times.

Zdroj fotografie: microsiervos/ Creative Commons / CC-BY-SA

Australský experiment bedlivě sleduje zbytek světa. Pokud se prokáže, že zákaz je technicky vymahatelný a má pozitivní dopad na duševní zdraví mládeže, lze očekávat domino efekt. Velká Británie již naznačila, že by mohla zákaz následovat. Představitelé tamních konzervativců i labouristů vyjádřili zájem o australská data. Podobné hlasy se ozývají z Francie či Malajsie. V budoucnu by tak možná mohla nastat situace, kdy se k sociálním sítím nedostanou ani děti v Česku.