Česká studie zjistila, jak se lidem zhorší kvalita života, pokud nechodí k praktickému lékaři
Léčba v pokročilém stádiu choroby bývá vždy nákladnější, než preventivní vyšetření a včasný zákrok. Preventivní prohlídky nejsou v ČR povinné, lidé na to hřeší.
42 miliard korun, taková je celková suma, o kterou ročně přichází státní pokladna kvůli zanedbávání preventivních prohlídek. V ČR nejsou povinné a stále více pacientů na to hřeší. Na problém upozornila ČT24. V Česku na prohlídky chodí pouze třetina lidí. Na vyšetření na rakovinu tlustého střeva a konečníku dochází jen 27 % oprávněných, uvádí ČT24. Dvě pětiny žen odkládají i screeningová vyšetření na rakovinu prsu, čtvrtina pak na rakovinu děložního čípku.
Pozdní léčení bývá násobně dražší
Společnosti by se přitom vyplatilo, kdyby na prohlídky chodilo více lidí. Uvádí to studie Pavla Hroboně z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Návratnost investic do preventivních programů činí po 20 letech asi 1,7násobek jejich vynaloženého objemu. Uspoří se především za zdravotní péči. „Už dvakrát mi psali z pojišťovny, ať jdu na vyšetření děložního čípku a prsu. Ještě jsem nebyla, pořád to odkládám,“ řekla Událostem247 třicetiletá architektka z Brna Jana Vaková.
„Měla jsem staršího praktického doktora, ten po nás nic nechtěl. Teď odešel do důchodu a praxi po něm přebrala mladá lékařka. Ta je na ty preventivky jako ďas,“ srovnává rozdílné zkušenosti osmačtyřicetiletá Jarmila Kopecká z Opavy. „Pozorně sleduji billboardovou kampaň, která teď vystartovala,“ komentuje téma pro Události247 lékařka Andrea Šulcová. „Míním tu, kde vždycky srovnají ceny preventivního vyšetření a náročné léčby. Myslím, že cílí naprosto správně.“
Covid disciplínu pacientů ještě zhoršil
„Například kolorektální vyšetření tlustého střeva vyjde na 1000 korun. Operace a vývod z tlustého střeva pak na půl milionu. Názorně ta kampaň ukazuje ten razantní rozdíl v nákladnosti preventivních výkonů s nejnáročnějšími operacemi„, říká Šulcová. Kampaň zní: ,,Kdyby ses nechal včas vyšetřit, bylo by to o tolik levnější, než léčba infarktu myokardu.“
„Jasně pozoruji, že lidi chodí snad ještě laxněji od doby, co byly ty covidové výpadky,“ dodává lékařka pro Události247. „Tím, jak jsme museli odkládat plánované operace se lidi naučili odkládat i to ostatní.“ Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o tom, že by mohlo podpořit zdravý životní styl pomocí daní, uvádí dále ČT24. Vyšší sazba by mohla platit třeba pro slazené nápoje nebo nezdravé potraviny, aby lidé v obchodech častěji než po nich sahali po zelenině a ovoci.
